Jarní sluneční paprsky jsou nejagresivnější, nepodceňujte svou ochranu

Pocitově se může zdát, že slunce nemá takovou sílu jako v létě, ale opak je pravdou. Ultrafialové paprsky jsou nebezpečné i ve chvíli, kdy je zatažená obloha. Slunce totiž opaluje i přes mraky.

Reakce kůže se liší podle toho, jaké záření na ni dopadá. V případě UVA záření jde zejména o jeho vliv na stárnutí kůže. Proniká hluboko do ní, narušuje její struktury, tím ztrácí kůže svou pružnost. Říká se tomu foto-aging, odborně aktinické stárnutí. UVA záření je také původcem slunečních alergií, na svědomí má i časnou pigmentaci, tedy uvolnění malého množství již připraveného kožního barviva melaninu.

UVB záření vyvolává takzvanou pozdní tvorbu pigmentu, a tedy všem dobře známé opálení. To se dostavuje po 2 – 3 dnech od vystavení kůže slunečním paprskům. Při vyšších dávkách však UVB záření způsobuje spálení. Každé spálení přitom pokožce vadí, jelikož tím dochází k narušení genetického aparátu buňky. To může mít za následek stárnutí pokožky, po několika letech se může objevit i rakovina kůže.

Naštěstí je ale kůže vybavena alespoň nějakými obrannými mechanismy. Jakmile se vytvořený melanin dostane do kožních buněk, kterým se říká keratinocyty, vytvoří na buněčném jádře jakousi ochrannou pigmentovou čepičku. Zhnědnutí nás tedy před negativními účinky slunečních paprsků částečně chrání.

Druhým obranným mechanismem je keratinizace. Jde o zesilování svrchní rohové vrstvy kůže, která následně zabraňuje pronikání záření dále. Její zesílení je reakcí kůže na vystavení UVB záření. Například na dlaních je tato vrstva přirozeně asi 20krát silnější než na jiných částech těla, riziko jejich spálení je tak mnohem menší. Oba obranné mechanismy se plně rozvinou během 3 týdnů přiměřené dávky slunění. Přiměřenou dávkou se rozumí taková, která nezpůsobí zčervenání kůže.

„I přesto, že kůže má vybudované jisté obranné mechanismy, je zapotřebí se před účinky záření chránit. Ochranný prostředek by měl mít jak UVA, tak UVB filtr,” radí PharmDr. Veronika Orendášová z lékáren Benu.

„Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a Národního onkologického registru je zhoubný melanom sedmým nejčastěji se vyskytujícím nádorem v naší zemi a počet pacientů s tímto onemocněním trvale narůstá,” upozorňuje Bc. Ladislav Šticha, tiskový mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Na počátku vzniku zhoubného melanomu může hrát roli hned několik faktorů. Nejznámější je samozřejmě opalování bez dostatečné ochrany – stačí se třikrát za život spálit, a riziko melanomu se hned znásobí. Více ohroženi jsou lidé se světlým fototypem, s množstvím mateřských znamének, nebo ti, v jejichž rodině se už rakovina kůže vyskytla.

Kožní nádory ale nejsou jen melanomy. K těm nejčastějším, avšak méně známým, patří basaliom a spinaliom. Jde o nemelanomové kožní nádory, nemají tedy typické hnědé zbarvení. Nejvíce se vyskytuje basaliom. Ten vypadá jako lesklý světlý uzlík či hrbolek na kůži. Místně infiltruje tkáň, ale nemá naštěstí sklon k metastázování – nešíří se do dalších částí těla. Jeho léčba je tak poměrně úspěšná.

Spinaliom již metastázuje častěji a je tak nebezpečnější. Navíc může růst způsobem, při kterém má destruktivní účinky na okolní tkáň.

Tím nejlepším způsobem, jak se vyhnout fatálním důsledkům tohoto onemocnění, je kromě ochrany před UV zářením pravidelná kontrola znamének u dermatologa, která by měla proběhnout jednou ročně, pokud lékař neurčí jinak.

Nechat si vyšetřit znaménka zdarma můžete i díky osvětové kampani Dny Slunce v některých Benu lékárnách.

Může se vám hodit na službě Zboží.cz: