Jako populace tloustneme. Pacienti s 200 a více kily přestávají být výjimkou, říkají lékaři

V době covidové jsme jako populace podle Martina Matoulka, vedoucího lékaře XXL centra III. interní kliniky VFN v Praze, významně snížili aktivitu. Omezili jsme tedy náš energetický výdej.

Na vině přibírání populace je ale nejen nedostatek pohybu. „Bylo mnoho příležitostí toho o něco víc sníst a vypít. To vedlo k pozitivní energetické bilanci. A když má někdo předpoklady přibírat, a když se to objeví v pozitivní bilanci, prostě přibere,“ doplnil odborník.

„Za více než dvacet let, kdy se věnuji obezitologii, jsme se v české populaci posunuli o jednu až dvě hmotnostní kategorie výš. Dříve jsme za váhový extrém považovali sto padesát až sto osmdesát kilo, dnes za námi každý týden přijde pacient s dvěma sty a více kily, což s sebou nese velké komplikace v akutní i následné léčbě,“ dodal vedoucí lékař XXL centra.

Podle primáře chirurgie nemocnice v Turnově Martina Hrubého je problém také v tom, že značnou částí populace stále není obezita vnímána jako nemoc.

„Základním problémem, který cítíme my, kdo se obezitou zabýváme, je to, že obezita zatím není společensky přijata jako nemoc. A ona nemocí je, protože vyvolává celou řadu vážných změn v organismu, které se většinou zahrnují pod všeobjímající pojem metabolický syndrom,“ říká Hrubý.

Příčinou je prý také prostředí, kde se uplatňují genetické vlohy pro takzvaný úsporný metabolismus s přerušovanými snahami o hubnutí s typickými jo-jo efekty.

Pro zlepšení stavu pacienta je klíčová lékařská, nutriční a psychologická diagnostika, dále následná volba postupů a jejich načasování.

V celém procesu výrazné redukce hmotnosti je přitom často nezbytná dlouhodobá spolupráce s psychologem.

„V rámci péče mapujeme potenciální překážky v hubnutí a podporujeme pacienta při vytváření účinnějších strategií zvládání stresu. Do určité míry všichni ovlivňujeme emoce jídlem, je to vývojová přirozenost. Problém nastává až tehdy, když tato strategie výrazně dominuje nad ostatními při řešení nějakého problému,“ vysvětluje psycholožka Nelly Kalinová z III. interní kliniky VFN a 1. LF UK.

„V některých případech může být konečným doporučením také odložení redukce. Například když se pacient nachází ve výrazně zátěžové situaci, kterou by případné redukční selhání ještě prohloubilo,“ dodává odbornice.

Řešením jsou bariatrické operace, které dokážou snížit nadbytečnou tělesnou hmotnost až o 75 % a především zlepšit kompenzaci cukrovky, nebo ji dokonce „vyléčit“.

Jednoznačnou indikací k bariatrickému výkonu je třetí stupeň obezity, kdy BMI (body mass index) překročí hodnotu 40. Jedná se o vysoce efektivní metodu, při které jsou váhové úbytky dlouhodobé, představují redukci 30–75 % z nadměrné tělesné hmotnosti v závislosti na složitosti operačního výkonu.

Zmenšení žaludku prodělala také paní Mirka, která nedávno oslavila 50. narozeniny. Právě v souvislosti s kulatými narozeninami si řekla, že se svou nadváhou musí něco udělat. V minulosti již několikrát vyzkoušela různé diety, jak ale sama říká, po čase se vždy vrátila ke svým návykům, tedy k přejídání a sladkostem. Postupně pak svou váhu nabrala zpět.

„V rodině jsou všichni pěkní, stokiloví,“ vysvětlila paní Mirka své předpoklady pro obezitu.

Operaci prodělala v minulém roce. „Byla jsem operována v červenci roku 2022 a od té doby mám přes třicet kilo dolů. Takže úspěch,“ vysvětlila.

„Teď spolupracuji s nutriční specialistkou a ta mi pomáhá vypilovávat jídelníček. Dbáme spolu na množství bílkovin. Z každého jídla by to měla být polovina, aby žaludek byl zasycen,“ popsala svou aktuální situaci.

Dodala, že má ve svém jídelníčku nyní více zeleniny, jí pravidelně a jídlo si sama váží.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Obezitologické ambulance, Poradenství v oblasti výživy