Článek
Vědci zjistili, že maximální délka života, ve kterou může člověk reálně doufat, činí 150 let. Výzkumníci z biotechnologické společnosti Gero se sídlem v Singapuru ve spolupráci s Roswell Park Comprehensive Cancer Centre v americkém Buffalu studovali lékařské údaje od dobrovolníků z Velké Británie a USA a dospěli právě k číslu 150.
Tým pomocí umělé inteligence analyzoval informace o zdraví a kondici poskytované dobrovolníky a rovněž vzorky krve. A dospěl k názoru, že délka života člověka závisí na dvou bodech: biologickém věku a odolnosti.
Zásadní znaky toho, že stárnete. Najde se v nich prakticky každý
Biologický věk a jeho hodnota bývá spojována se životním stylem, stresem a chronickými chorobami bez ohledu na skutečný věk. Odolnost se pak vztahuje k rychlosti, s jakou se člověk vrací do dobré zdravotní kondice po reakci na nějaký stresový faktor.
Zjištění, která byla uveřejněna v časopise Nature Communications, ukázala, že mezi 120 až 150 lety lidé vykazují naprostou ztrátu odolnosti, která se rovná neschopnosti se zotavit.
Kdy bývají lidé nejšťastnější
Profesor Andrei Gudkov, viceprezident a předseda oddělení biologie buněčného stresu v Roswell Park Comprehensive Cancer Centre, označil studii jako „koncepční průlom“, který určuje a odděluje role základních faktorů v lidském životě.
„Vysvětluje to, proč i nejúčinnější prevence a léčba nemocí souvisejících s věkem mohou zlepšit pouze průměrnou, ale ne maximální délku života, pokud nebudou vyvinuty skutečně účinné terapie proti stárnutí,“ uvádí pro server Independent.
Proč ženy žijí déle než muži
Profesor David Sinclair z genetického oddělení lékařské fakulty Harvardovy univerzity k tomu dodal: „Výzkum naznačuje, že míra zotavení je důležitým znamením stárnutí, které může napomoci vývoji léků ke zpomalení procesu stárnutí a rozsahu zdraví.“
Jak server vyzdvihuje, nejstarší žijící osobou, jejíž věk byl nezávisle ověřen, byla Francouzka Jeanne Calmentová, která zemřela v roce 1997 ve věku 122 let.