Jaké živiny nám chybějí při dietách

Zdravé tělo funguje jako dobře promazaný stroj, všechno v něm souvisí se vším. Pokud organismu chybí nějaká důležitá látka, může to mít nepříjemné následky na zdraví, jež se navíc mohou postupně nabalovat a řetězit.

Třeba shazování nadbytečných kil vypadá jednoduše, ale zjevně není. Proto je dobré probrat hubnutí i náš jídelníček s odborníky.

Pojďme se tedy podívat, co by si měli hlídat ti, kteří nějakým způsobem omezují skladbu své stravy. Pravidelná kontrola se ale vyplatí i těm, kteří se neomezují.

Pro vegany je typický například nedostatek vitaminu B12 a železa, jejichž bohatým zdrojem je maso, které nejedí. Mívají pak problém s chudokrevností, tedy dostatečnou tvorbou červených krvinek, které zásobují lidský organismus kyslíkem.

„Důsledkem chudokrevnosti mohou být potíže, jako je únava, slabost, točení hlavy či bolesti hlavy,“ upozorňuje Petr Podroužek z EUC Laboratoří.

Nebylo by ale objektivní, kdybychom ve vegetariánství viděli jen problémy. Může mít na lidské zdraví i pozitivní vliv. Snižuje například riziko kardiovaskulárních potíží, včetně infarktů a mrtvic, ale také sklon ke vzniku zhoubných nádorů, zejména trávicího ústrojí, stejně jako výskyt zácpy, žlučových kamenů a tak dál.

Rozhodně je však užitečné, když vegani a vegetariáni konzultují složení svého jídelníčku s nutriční terapeutkou nebo s lékařem specializovaným na otázky výživy. Vysvětlí jim, jak správně kombinovat rostlinné bílkoviny a kterým potravinám dávat v jídelníčku přednost.

Zvlášť by to mělo platit pro ženy, které se chystají otěhotnět nebo vedou k vegetariánství malé děti, což lékaři nedoporučují. U nich je riziko nedostatku důležitých látek větší než u dospělých, protože rostou a vyvíjejí se.

Čím radikálnější bývá dieta nebo omezení jídelníčku, tím větší nebezpečí tělu hrozí. „Mezi ně patří například populární nízkosacharidové jídelníčky a ketodiety, kdy lidé jedí dost bílkovin, ale velice málo tuků a sacharidů,“ říká lékařka Václava Kunová.

„Ty pytlíčkové se někdy snaží vyhnout nedostatku vitaminů a minerálních látek tím, že je výrobce do směsi v pytlíčcích uměle doplní.“ Jestli je ale organismus v této podobě využije, toť otázka. I v tomto případě může proto pomoci laboratorní test.

Čím hrozí přílišný deficit sacharidů? Signálem, že jich máme opravdu málo, bývá většinou únava, nesoustředěnost a to, že se cítíme celkově špatně. U někoho se mohou dokonce objevit úzkostné stavy nebo lehčí deprese. I proto je lepší se těmto potížím vyhnout, hubnout pomaleji, rozumněji a nejlépe pod dohledem odborníků.

„U nízkosacharidových diet bývá často problém třeba nedostatek ovoce a zeleniny,“ upozorňuje Kunová.

„Ty sice nemají moc kalorií, klient je ale nesmí jíst kvůli obsahu sacharidů, byť nízkému, aby nepřekročil jejich minimální denní dávku a shazoval rychlým tempem. Přichází tím ale o důležité mikronutrienty a také o vlákninu, takže mu hrozí poškození střevní mikrobioty. To může odstartovat řadu problémů od zácpy až po nemoci srdce a cév nebo poruchy imunity.“

Ketolátky navíc zvyšují kyselost krve a s ní i odbourávání vápníku z kostí. Určitě nic ideálního pro ženy v přechodu. A tak bychom mohli pokračovat.

Módní dietou, kterou proslavil například tenista Novak Djoković, byl donedávna jídelníček bez potravin, jež by mohly obsahovat bílkovinu lepek. Lidé se prý po ní cítili lépe a měli víc energie. Podle odborníků šlo většinou o placebový efekt.

Celiakie, kterou lepek u některých lidí vyvolává, trápí podle kvalifikovaných odhadů 0,5 % populace. Vyšetření na nesnášenlivost lepku přesto patří k těm, o které se klienti ve zdravotních laboratořích často zajímají. To má své důvody.

„Dnes je u lékaře evidováno asi jen 15 % postižených, 85 % jich není diagnostikovaných a o své nemoci neví,“ vysvětluje Podroužek. U nich má zjištění poruchy a omezení lepku smysl. Ale rozhodně nejde o problém masový.

Lékaři označují celiakii za chameleona. Příznaky, jako je třeba průjem, nevolnost, zvracení, bolest břicha, hubnutí, nadýmání nebo únava, se objevují jen u malé části pacientů. Jiným může znepříjemnit život puchýřkovitá vyrážka, sklon k infekcím, řídnutí kostí, zvýšená kazivost zubů, cukrovka, krvácivé stavy, chudokrevnost a jiné potíže, u žen pak poruchy menstruace, neplodnost nebo spontánní potraty.

Kulturistům a sportovcům hrozí přebytek bílkovin. Snaží se totiž o rychlý nárůst svalové hmoty.

„Pokud vedle vajíček, tvarohu, libového masa a dalších potravin obsahujících živočišné bílkoviny pijí ještě příliš mnoho proteinových nápojů, mohou si způsobit problémy s ledvinami, které nestíhají zpracovat takový příval bílkovin,“ vysvětluje Kunová.

„Rizikové jsou ale opravdu přehnané dávky proteinových drinků. Jedna dávka po tréninku ničemu nevadí, naopak.“

Lidé, kteří intenzívně sportují a potřebují k tomu odpovídající výživu, by měli v každém případě konzultovat své stravování se specialisty.