Jak zvládnout podzimní změny nálad

„Podzim jsem dlouho prožívala jako jakési období hibernace, nevlídno venku mě svádělo k tomu, abych zůstala doma a poddávala se chmurám,“ říká osmatřicetiletá Eliška, která pracuje jako webová designérka na volné noze.

„Myslela jsem, že si po shonu a stresu v práci musím odpočinout, a večer se mi stejně už nikam do tmy nechtělo. Jenže místo úlevy jsem spíš cítila marnost a nakonec jsem byla stejně unavená, jako bych vůbec neodpočívala.“

Změnu přinesla až náhoda. Eliška se nechala přemluvit od kamarádky a párkrát s ní zašla na večerní přednášky. A překvapeně zjistila, že je jí lépe. „Já evidentně potřebuji spíš aktivitu. Když si teď dávám pozor, abych neseděla každý večer doma, a pokud si i o víkendech najdu čas na pořádnou procházku nebo výlet, umím si tohle období skvěle užít,“ dodává s tím, že si už vědomě hlídá, aby podobné podzimní „depky“ znovu nezažívala.

„Podzimní depresivní nálada se často zaměňuje s častěji užívaným pojmem podzimní deprese. Deprese je vážná diagnóza, při které je potřebná léčba psychiatrem. Na rozdíl od depresivní nálady, která se projeví občas u každého člověka a souvisí například se špatným počasím a ubývajícím světlem. Dle statistik se příchod podzimního období projeví na náladě až u každého pátého člověka,“ vysvětluje lékárnice Ivana Lánová.

Odborníci navíc upozorňují, že půl až tři procenta populace zažívají i poněkud náročnější stavy.

„Výrazné změny nálad v návaznosti na střídání ročních období se souhrnně označují jako sezonní afektivní porucha. Podzim je období, kdy se projevuje nejčastěji. Tato porucha může mít různou závažnost a těžší formy jsou klasifikovány jako samostatná diagnóza,“ upozorňuje Ivana Lánová. Tyto typy poruch přitom může přehlédnout i odborník, protože trvají jen pár měsíců v roce a pak jako by zmizely.

Sezonní afektivní poruchu necharakterizuje „jen“ smutek, pocity úzkosti a skleslosti, přidává se i snížení libida či potíže se spánkem.

Rozhodně zpozorněte, pokud zažíváte přes den, zejména v odpoledních hodinách, výraznou únavu a spavost, trpíte chutěmi na sladké a v důsledku toho se přejídáte a přibýváte na váze. K tomu se často přidává ztráta zájmu o okolí, snížení pracovního výkonu a chronická podrážděnost.

Proč se toto děje právě na podzim? Nejde jen o nedostatek denního světla, o kterém četné studie prokázaly, že nás doslova „probouzí“ a aktivuje četné životně důležité procesy v našem organismu.

Potřebujeme i každou trošku slunečních paprsků, které se nám v tomto období podaří zachytit – okamžitě nám zlepší náladu díky serotoninu, který uvolňují v našem těle, ale hlavně dodají pro imunitu tolik potřebný vitamin D. Ten totiž organismus získá v největší míře v souhře se slunečním zářením.

Často také špatně snášíme přechod k nízkým teplotám. Zejména oslabení jedinci jsou v chladu náchylnější k různým virózám, které se v čase, kdy se víc držíme v uzavřených místnostech, lehce šíří.

Při ochlazení také řada lidí trpí zhoršením svých chronických potíží – víc je například bolí klouby, hůř se jim dýchá, pokud mají astma nebo jiné postižení dýchacího ústrojí apod. To vše se pak podepisuje i na našem psychickém stavu.

K tomu se mnohdy přidává i fakt, že v řadě zaměstnání je období před koncem roku pracovně velice náročné. Dlouhodobý stres přitom může posunout mozek do módu nebo režimu přežití. V takovém stavu dochází k uvolňování stresových hormonů a k aktivaci systémů stresové reakce. Naše mysl a tělo se tak dlouhodobě soustředí na boj s nebezpečím, i když nám aktuálně žádné nehrozí.

„Pozitivní zážitek, který přesměruje pozornost, ale může tento proces zvrátit,“ vysvětluje psycholožka a expertka na expresivní uměleckou terapii Michelle Harrisová. A není třeba rovnou aktivně bojovat, jako to udělala Eliška v úvodu našeho článku. Stačí se na chvíli zastavit, nechat si, obrazně řečeno, poradit od vlastního těla či podvědomí. Pak si možná uvědomíme, že chlad v nás často vyvolává také intenzivnější potřebu zažít věci, které takzvaně „zahřejí“ u srdce.

Ve studii publikované v roce 2012 v časopise Journal of Consumer Research autoři uvádějí, že v souvislosti se zimou si někteří lidé častěji vybírají filmy, které si spojují s „psychologickým teplem“, jako například romantické komedie.

Při chladnějším počasí také častěji preferujeme zážitky, jež nám dávají pocit sblížení s ostatními. Schoulit se na pohovku s rodinou či přáteli, pustit si pěkný „hřejivý“ film, uvařit si k tomu skvělé jídlo a pít horkou čokoládu nebo, v případě dospělých, svařené víno, to může být právě tím, co zahřeje u srdce i vás.

Lékem proti stresu a napětí může být i obyčejná podzimní procházka. „Když pracuji s klienty, kteří jsou velmi vystresovaní, snažím se přerušit jejich reakce pod tlakem pozitivními smyslovými a pohybovými zážitky,“ uvádí Michelle Harrisová.

„Ve chvíli, kdy se procházíte a soustředíte se na měnící se barvu listí, mozek už vás nenabádá k útěku či boji. Místo toho jej navádíte k tomu, aby věnoval pozornost něčemu krásnému a užíval si to.“

Vizuální kontrast totiž podle psychologa Jasona Brunta z kalifornské Biola University upoutává naši pozornost už od dětství. A co jiného můžeme pozorovat v době, kdy stromy i půdu zdobí listy zbarvené jasně červenou, oranžovou nebo žlutou v kombinaci se zelenou nebo šedavými nádechy podzimní přírody.

„Silný vizuální kontrast, sytost a jas jsou vnímány jako příjemně vzrušující,“ dodává Brunt s tím, že v tomto vrcholném období podzimu je zajímavá i náhlost a rychlost proměny.

„Od jara do léta je zelená, zelená, zelená – a pak bum! Spadne první listí a během několika týdnů příroda hýří barvami.“

Podle Brunta máme všichni tendence považovat mimořádné podněty za smysluplné. A pokud se takový podnět objevuje a mizí v pravidelných intervalech, přisuzujeme mu ještě větší význam a zažíváme přitom až povznášející pocity. Tak je tomu i v případě každoročního výbuchu podzimních barev.

Amy Jane Griffithsová, psycholožka a profesorka na Chapmanově univerzitě, je přesvědčena, že lidé také mohou ocenit, že právě podzim je spojený s událostmi a tradicemi, které vyvolávají vzpomínky na „šťastnější časy“ a radostné dětské chvíle.

Příležitostné slunné dny přímo vybízejí k tomu, abychom si některé zopakovali. Běhání v parku, sbírání kaštanů nebo „tvoření“ náhrdelníku z šípků, pouštění draka či popíjení teplého čaje na zahřátí, to jsou jistě vzpomínky, které spontánně vyloudí úsměv na tváři.

„Všichni toužíme po pohodlí a jistotě, která je spojena s tradicemi a předvídatelností,“ říká Griffithsová.

„Může se vztahovat k radostným zážitkům s přáteli a rodinou a poskytuje něco, na co se můžeme těšit.“

Zkuste proto ochutnat horké kaštany, užít si ve společnosti milých lidí svatomartinské husy, okoštovat nová vína. Nebo prozkoumejte internet a připojte se k četným podzimním akcím, jako jsou různé výlety či tematické víkendové pobyty. To vše nám pomůže odpoutat se od špatných stránek podzimu, brát je tak, jak přicházejí a odcházejí, bez negativních pocitů, a zároveň aktivně využít toho, co nám tento čas přirozeně nabízí.

A především si tak můžeme výrazně zlepšit náladu a tím i odolnost vůči stresu a různým nemocem.