Jak zmírnit potíže v přechodu

Tabletky s hormonální substitucí (anglická zkratka HRT) jsou nejúčinnější léčbou příznaků přechodu. Navíc předcházejí i vzniku osteoporózy, aterosklerózy, případně mírní zhoršování kondice poševní sliznice. Fungují dobře, i když obsahují ještě méně hormonů než moderní nízkodávková antikoncepce.

Jejich nevýhodou je, že se u malého počtu pacientek může objevit bolest prsou, zadržování tekutin v těle, nežádoucí krvácení mimo cyklus, nevolnost, křeče v nohách, bolesti hlavy, nadýmání atd. Většinou nejde o projevy nijak dramatické, ale mohou být nepříjemné.

Pilulky s HRT lékaři nedoporučují pacientkám, pokud prodělaly nebo jim hrozí zvýšené riziko vzniku zhoubného nádoru prsu nebo třeba děložní sliznice. Totéž platí pro tromboembolickou nemoc, tedy riziko vzniku krevní sraženiny (v nohách, plicích, srdci či mozku).

Řada pacientek se také těchto hormonů prostě bojí a odmítá je. Pokud žena nemůže nebo nechce pilulky s HRT užívat, má na výběr:

Přípravky s fytoestrogeny, tedy látkami rostlinného původu, které mají podobné účinky jako ženské pohlavní hormony, estrogeny, jsou velmi populární. Získávají se ze sóji, jetele, lnu a z dalších rostlin nebo plodin. Obvykle neúčinkují tak silně a jednoznačně jako estrogeny v pilulkách. Proč?

Jejich efekty ovlivňuje schopnost ženského organismu metabolizovat, tedy využít fytoestrogeny. Dovede to zhruba u 50 % žen. U nich pak tyto preparáty fungují dobře.

„Jinou možností je to, že výrobce použije fermentovanou sóju,“ říká docent Tomáš Fait, gynekolog z Fakultní nemocnice v Praze Motole. „Tím zlepší účinky fytoestrogenů, protože jejich příznivé efekty dokáže využít vyšší procento žen. Ukazují to studie. Navíc nemírní jen potíže s návaly, pocením, výkyvy nálad nebo se spaním. Pozitivně působí i na hustotu kostí, jak ukazují studie. To většina preparátů s fytoestrogeny nedokáže.

Nejčastěji se tyto přípravky používají na mírné a středně silné potíže. Se stoupající účinností fytoestrogenů musí ale gynekolog myslet na podobná rizika jako u hormonálních léků. Tedy být opatrný třeba u těch žen, které prodělaly karcinom prsu nebo mají vysoké dědičné riziko této choroby.

„Pro ně může být výhodnější, když budou užívat preparát s výtažky z pylových zrn, případně ploštičníku, které neovlivňují estrogenové receptory,“ říká docent Fait.

„Působí jiným mechanismem, přes centrální nervový systém. Nedokážou ale ovlivnit hustotu kostí, nemají příznivý vliv na krevní tuky a nedovedou rovněž zlepšit kondici poševní sliznice jako hormonální přípravky.“

Ukazuje se, že velmi nedoceněným, ale přitom nejjednodušším „lékem“, je aktivní pohyb. Cvičení, sportování nebo třeba zdánlivě banálních třicet minut svižné chůze, které ženy zvládnou aspoň třikrát týdně, pomáhá až dvěma třetinám odstranit nebo výrazně zmírnit akutní potíže.

Navíc významně brzdí řídnutí kostí a zlepšuje jejich pevnost. Nemluvě o příznivém vlivu na váhu, krevní oběh a další tělesné orgány anebo i chronické nemoci.

V posledních letech se vedle pilulek s HRT objevily také náplasti, gely a spreje, které ženám pomáhají velmi účinně zmírnit nebo eliminovat potíže doprovázející přechod.

„Obsahují hormony, ale ještě v menším množství než pilulky s HRT,“ říká gynekolog Lubomír Mikulášek.

„Přesto účinkují dobře. Do krve a do organismu se totiž dostávají přímo, přes kůži. Nedochází u nich ke ztrátám jako u pilulek, které se metabolizují v trávicí soustavě a v játrech. Hormony se navíc uvolňují přes kůži do krve průběžně, takže v organismu vytvářejí stálou hladinu. Pilulky mají víc hormonů i proto, aby jejich hladina, která dosáhne během dne určitého vrcholu a pak logicky sestupuje, neklesla pod účinné množství. Jenže víc hormonů znamená i víc vedlejších účinků nebo možných rizik.“

Podstatné je podle lékaře také to, že transdermální aplikace estrogenu nezvyšuje riziko vzniků krevních sraženin, a tedy tromboembolické nemoci, zatímco polykání klasických pilulek s HRT je mírně zvyšuje.

„Proto mohou být transdermální přípravky jednou z možností pro obézní ženy a pro kuřačky, u kterých je toto nebezpečí vyšší než u zdravých žen.“

Instruktorka fitness přišla za lékařem Lubomírem Mikuláškem kvůli návalům horka a pocení, které jí znepříjemňovaly život při práci s klientkami, ale budily ji i v noci. Také začala mít nepravidelnou menstruaci. Ta na měsíc nebo dva zmizela úplně, pak se vrátila a byla intenzivní, navíc často i bolestivá. Tyto problémy nikdy neměla. Stejně jako nikdy neměla takové výkyvy nálad nebo malou chuť na sex.

Gynekolog ji vyšetřil, pomocí endoskopu zkontroloval stav děložní sliznice a udělal jí i biopsii, aby vyloučil nežádoucí změny. Také jí nechal vyšetřit hormonální profil. Ten potvrdil, že u ní začíná klimakterium.

Lékař jí vysvětlil možná řešení. Instruktorka si vybrala hormonální sprej a nitroděložní tělísko s hormonem. To jí lékař doporučil proto, že samotný estrogen ze spreje, který mírní potíže klimakteria, na druhou stranu podporuje růst děložní sliznice, a tedy i krvácení. Hormon z tělíska má opačné účinky, snižuje sliznici a s ní i krvácení. Působí jen v oblasti dělohy.

Instruktorka si každý večer stříkla na předloktí dvě dávky čirého aerosolu. Je průhledný, na kůži není vidět a žena si mohla paži i opalovat. Spolu s tělískem ji zbavil všech potíží.