Hlavní obsah

Jak vybrat kvalitní mléčný výrobek

Novinky, ema

Pokud pravidelně kupujete a konzumujete mléčné výrobky a není vám lhostejné, jaký výrobek kupujete, možná při výběru občas váháte. Stejně jako u ostatních potravin ale platí, že je potřeba důkladně a pečlivě číst etiketu každého výrobku.

Foto: Profimedia.cz

Při výběru mléka nebo mléčných výrobků důkladně čtěte etikety.

Článek

Nabídka mléčných výrobků je v současné době opravdu velmi bohatá, regály jimi téměř přetékají a lidé často nevědí, jaký výrobek si mají vybrat. Jak se tedy v takové nabídce zorientovat? Mezi mléčné výrobky patří mimo mléko i jogurty, tvrdé, čerstvé a zrající sýry, tvarohy pomazánky a další. Každá tato skupina má pro vhodný výběr při nákupu svá vlastní kritéria.

„Nedoporučuji vybírat produkty s velmi nízkým či nulovým obsahem tuku. V těchto potravinách bývá tuk nahrazen škroby či jinými látkami, ale také v nich chybí vitamíny rozpustné v tucích, které jsou pro organismus nezbytné. Vhodné je rovněž vybírat potraviny, které mají krátkou dobu trvanlivosti. Čím je doba trvanlivosti delší, tím prošel výrobek náročnější potravinářskou úpravou či obsahuje aditiva (přidané látky),” doporučuje specialistka na výživu Monika Bartolomějová ze Světa zdraví.

Jak poznat kvalitní mléčný výrobek?

Všechny výrobky živočišného původu musí být opatřeny oválnou veterinární značkou zdravotní nezávadnosti. Český výrobek je v tomto případě označen kódem země CZ a číslem výrobního závodu, stejně tak to platí i o výrobcích z ostatních zemí. Identifikační označení výrobků živočišného původu označuje skutečnost, že byl produkt vyroben v podniku, který splňuje hygienické požadavky pro výrobu potravin živočišného původu.

U zahraničních produktů je ale třeba vždy sledovat, aby na jejich obalech bylo odpovídající označení v českém jazyce. I zde musí být vždy uvedena veterinární značka zdravotní nezávadnosti, ze které je možné podle kódu země vyčíst původ zboží.

Výživové hodnoty na obalech čte pravidelně jen 16,6 % nakupujících, uvádí průzkum iniciativy Vím, co jím a piju. Zbytek nutriční hodnoty při nákupu nezohledňuje buď vůbec, nebo jen výjimečně. Přitom právě nutriční složení našeho jídelníčku rozhoduje z velké míry o našem zdraví. Tuky, přidaný cukr a sůl – to jsou rizikové živiny, které je důležité mít pod kontrolou. Nevhodně sestavený jídelníček je totiž příčinou řady onemocnění, jako jsou srdečně-cévní choroby, diabetes 2. typu, nadváha či obezita.

Mléčné výrobky nakupujte raději v kamenných prodejnách, vždy v chlazeném úseku (výjimkou je trvanlivé, sušené a kondenzované mléko). V případě nákupu na farmářských popř. jiných trzích nakupujte mléčné výrobky výlučně chlazené. Teplota pro uchovávání a prodej mléčných výrobků musí být 4–8 °C. Vždy kupujte výrobky s nevyčerpanou dobou minimální trvanlivosti, resp. dobou spotřeby, a to ani v případě, že bude výrobek ve slevě. Výrobky s prošlou dobou použitelnosti se považují za zdravotně závadné a nesmějí se v žádném případě uvádět do oběhu!

Doba použitelnosti

Datum použitelnosti se uvádí známou frází „Spotřebujte do...”. Pokud je potravina označena touto formulí, na výrobku musí být i údaje o podmínkách skladování. Doba použitelnosti se uvádí tehdy, podléhá-li výrobek rychlé zkáze, tedy například u pasterovaného mléka, jogurtů a některých druhů sýrů.

Datum minimální trvanlivosti (DMT)

Na obalu či etiketě najdete napsáno „Minimální trvanlivost do...”.  Pokud je DMT kratší než tři měsíce, nemusí být na obale uveden rok, pokud je delší než tři měsíce, ale nepřesahuje 18 měsíců, nemusí být na obale uveden den. Jestliže je DMT delší než 18 měsíců, nemusí být uveden ani den, ani měsíc. Datem minimální trvanlivosti se většinou označují ty mléčné výrobky, které se rychle nekazí, např. sýry, trvanlivé mléko, kondenzované mléko apod. Na rozdíl od výrobků s dobou použitelnosti se potraviny s uplynulou dobou minimální trvanlivostí mohou prodávat, avšak obchodník je musí umístit odděleně a upozornit zákazníky.

Zahleňují mléčné výrobky?

Mezi laickou veřejností koluje častý názor, že konzumace mléka a mléčných výrobků je spojena se zvýšenou produkcí hlenu v horních a dolních cestách dýchacích. Jenže neexistuje žádný výzkum, který by tuto myšlenku alespoň částečně podpořil, upozorňují odborníci.

„Klinické studie neprokázaly vztah mezi konzumací mléčných výrobků a změnou ve funkčních parametrech plic. Stejně tak nebyl prokázán vztah mezi příjmem mléčných výrobků a astmatem,“ vysvětluje doktorka Karolína Hlavatá v rámci projektu Bílé plus.

Odkud tedy tato dezinformace přichází? Mnoho odborníků se domnívá, že lidé tento mýtus čerpají z východní filozofie a čínské medicíny.  „Důvodem je zřejmě vysoký podíl nesnášenlivosti laktózy u lidí v těchto zemích. Za tuto situaci může skutečnost, že se u nich historicky nechoval dobytek pro mléko,” uzavírá Hlavatá.

Mléko je zdravé

Mléčné výrobky jsou především přírodní produkty, které nám poskytují důležité živiny, například vysoce kvalitní mléčné bílkoviny, minerály vápník, fosfor, draslík, hořčík a zinek nebo vitamíny A a D, vitamíny B2, B6, B12, které jsou nezbytné ve všech etapách života.

„Vědecké studie ukazují, že mléčné výrobky jako součást zdravé výživy mají kromě své výživové hodnoty také celou řadu zdravotních účinků. Mléčné potraviny pozitivně přispívají ke zdravému stavu kostí, řízení tělesné hmotnosti, stejně tak k aspektům metabolického syndromu, jako je kontrola glukózy nebo krevního tlaku,“ říká inženýr Kopáček, předseda Českomoravského svazu mlékárenského.

Také udává, že pravidelná konzumace mléka je spojena s 19% snížením srdeční choroby a s 21% snížením diabetu.

Související témata:

Výběr článků

Načítám