Jak úspěšně čelit záchvatům mlsání

Zkusme si nejprve uvědomit, co může být jeho příčinou. Důvody bývají obvykle tělesné, psychické nebo hormonální.

Prof. dr. Robert Margolski, neurolog z lékařské fakulty v New Yorku, sice tvrdí, že za všechno mohou geny, konkrétně „sladký gen“ T1R3. Ale vymlouváním na geny nic moc nevyřešíme.

Většina odborníků si navíc myslí, že mlsání zdaleka není jen o genech. Podle nich jsou pouze dispozicí. Tu rozvineme nebo potlačíme svým životním stylem.

Když si dáme dva rohlíky, relativně rychle nás zasytí, ale brzy po nich budeme mít hlad. Díky snadno štěpitelným škrobům v bílém pečivu nám prudce vylétne hladina krevního cukru (glykemie). A stejně rychle zase klesne. Příliš nízkou glykemii často doprovází nervozita, podrážděnost, nevolnost, bolesti hlavy nebo tělesná slabost. Ale hlavně pořádný záchvat hladu, případně neodolatelná chuť na sladké.

Potraviny s vysokým glykemickým indexem (GI) bývají obvykle měkké a sacharidy se z nich snadno uvolňují.

Typickým příkladem jsou například popcorn, burisony, cornflakes, některé druhy rýže a sladké snídaňové cereálie, Ale také bílé pečivo, koblihy, vánočka, lívance, croissanty a výrobky z bílé nebo rýžové mouky. Patří mezi ně i vodové zmrzliny.

Naopak velmi nízký GI mají třeba luštěniny, mléčné výrobky, většina zeleniny, sušené ovoce, grapefruit nebo třešně. Potraviny s nízkým GI nás zasytí na delší dobu. Obsahují dost vlákniny a někdy i tuk. Jsou dobrou prevencí proti záchvatům nezvladatelné chuti na sladké. Nevýhodné bývají jen tehdy, pokud jsou tučné, jako třeba ořechy.

Nájezd na ledničku, ze které vyloupíme kde co, včetně sladkostí, přepadá některé ženy i tehdy, pokud chodí večer cvičit. Cvičení spaluje cukry. Pokud si žena špatně rozloží jídlo do celého dne, může jí příliš klesnout krevní cukr a zbytečně pak zápolí s popsanými potížemi.

Jaké GI má většina potravin, to se dozvíme z tabulek umístěných na různých internetových adresách (viz. rámeček Praktické rady).

Řada žen dostává těžko zvladatelnou chuť na sladké a zejména na čokoládu pouze v týdnu před měsíčky. Proč, na to existují dva názory. Podle jednoho je tím důvodem zvýšená hladina estrogenu, která poruší rovnováhu určitých látek v mozku.

Podle druhého chybí ženám dopamin, hormon doprovázející příjemné vjemy mozku, který člověka navíc motivuje k různým aktivitám. V určitých oblastech mozku se uvolňuje při jídle, sexu nebo fyzické aktivitě. Pro jeho vznik je potřeba dostatek vitamínů řady B a magnézia. Toho najdeme v čokoládě poměrně hodně.

Kombinace tuků a cukrů, které obsahuje, navíc povzbuzuje tvorbu endorfinů, hormonů pohody a spokojenosti. Ty pak mohou mírnit pocity napětí, nervozity a někdy i podráždění doprovázející premenstruační stavy.

Čokoláda a biochemie mozku je předmětem výzkumu. V každém případě v něm hnědá pochoutka stimuluje produkci látek, které působí proti stresu a depresím.

Pokud ženu přepadne chuť spořádat celou tabulku pouze jednou za měsíc a nezápolí zrovna s obezitou, měla by si ji dopřát bez výčitek a naopak si ji vychutnat.

Bylo to absurdní. Soudkyně, která dělala rozvody, skončila sama u soudu, poněvadž se rozváděla. Manžel neunesl její úspěchy a začal dělat naschvály i scény.Jak se přiznal v jedné z hádek, nejvíc mu vadilo, že vydělávala o hodně víc peněz. Příjemná žena zvládala s přehledem nejen svou práci, ale i domácnost a dvě pubertální děti.

Když večer usedala do křesla, aby se odreagovala u televizního seriálu, dostávala zuřivou chuť na nejrůznější sladkosti. Smetanové zmrzliny, laskonky, dortíčky, čokoládu, zkrátka na cokoliv.

Logicky pak tloustla, což ji deptalo a probouzelo v ní ještě větší chuť na sladké.

Rada, aby si koupila pár kousků drahé belgické čokolády, kterou si opravdu užije, u ní nefungovala. Pár kousků v ní většinou probudilo mučivou touhu po dalších kouscích. Šla pak do večerky, kde popadla čokoládu na vaření a někdy ji spořádala celou už cestou domů.

V kurzu hubnutí se jí snažili naučit řadu chytrých strategií. Hlavně to, aby mlsání nepotlačovala, protože jí to působí další potíže a záchvaty. Spíš jí radili, jak nahradit kalorické mlsky méně kalorickými.

Místo smetanové zmrzliny si rozmixovala zmražené jahody nebo jiné ovoce a osladila ho práškovým umělým sladidlem. Dorty s tučnými krémy nahradila jejich odlehčenými verzemi se želatinou, ovocem a piškotovými těsty.

Místo milovaného kapučína s pořádnou čepicí šlehačky si speciální spirálkou našlehala zahřáté polotučné mléko až udělalo hustou pěnu. Tu si pak dala do vonící kávy oslazené aspartamem.

A místo čokolád se naučila jíst energeticky mnohem výhodnější proteinové tyčinky s čokoládovou polevou, které zasytí na delší dobu.

Tyhle fígle pomáhaly krotit kalorie a nadbytečná kila. Neřešily však její zásadní problém. Uvědomila si ho v kurzu hubnutí, když rozebíraly právě důvody přejídání a nezřízeného mlsání.

Sladká chuť nás provází od dětství. Mnoho rodičů uklidňuje nebo odměňuje své děti právě sladkostmi. A zvyk zahánět stresy mlsky nebo se jimi odměňovat, jim pak často zůstane.

To byl případ soudkyně. Navíc vedle sebe neměla nikoho, kdo by ocenil její výkonnost, obratnost nebo takt. Kdo by ji pohladil a říkal hezké věci, které si zasloužila slyšet. Odměňovala se a chválila sama. Bohužel hlavně dortíčky & spol.

Důvody, proč lidé zápasí s přemírou sladkostí, mohou být různé. Je to pro ně třeba doping, aby vydrželi nasazené tempo. Nebo se cítí emočně vyčerpaní. Anebo pocházejí z rodin, kde se od nich čekal jen úspěch, případně to, že nikdy neselžou.

Luxusní čokoláda může být také náhražka hezkého vztahu, partnera, atraktivního milence a tak dál. Ale hlavně, mlsky jsou jistotou, která bývá vždy snadno po ruce.

Soudkyni pomohl kurz hubnutí, ve kterém se naučila a prakticky natrénovala spoustu užitečných věcí. Hodně se jich také dozvěděla z knihy Ivy Málkové Hubneme s rozumem zdravě a natrvalo. Autorka v ní srozumitelně vysvětluje všechno důležité o kaloriích, pohybu a emocích.

Soudkyně navíc začala chodit na hodiny salsy. Ta ji uspokojovala a odreagovávala do té míry, že měla daleko menší potřebu mlsat.

Hodně jí pomohlo, že si s kamarádkami z kurzu šla zaplavat, do sauny, do divadla, na masáž, na nordic walking, prostě za nejrůznějšími zážitky. Brzy pochopila, že jídlo a mlsky zaberou v našem životě tolik místa, kolik jim dovolíme, aby zabraly.

Přečtěte si také:  Obezita je českou pandémií, trpí jí 1,5 miliónu Čechů