Jak típnout opravdu poslední cigaretu

Už deset vteřin poté, co kuřák vdechne prvního šluka, můžete v jeho mozku měřit první změny. Začne v něm stoupat hladina dopaminu a kuřák pociťuje silné pocity blaha. Mozek mu říká: „Ať už jsi udělal cokoliv, udělej to znovu.“

Tak bleskově nedokáže mozek reagovat ani na heroin. Navíc počet receptorů, na které nikotin v mozku působí, se během krátké doby dokáže zdvoj- až ztrojnásobit. Z těchto jemných nitek se spřede silné pouto závislosti, které může podle odborníků směle soupeřit se závislostí právě na heroinu. Bez ohledu na to, že cigarety člověka tak rychle nedevastují a i společensky jsou přijatelnější než tvrdé drogy. Tím spíš však mají kuřáci sklon jejich riziko podceňovat nebo bagatelizovat.

Spousta lidí vnímá kouření jako zlozvyk, ale určitě ne jako nemoc, respektive vážnou závislost, jak ho v současné době diagnostikují lékaři. Že rozhodně nepřehánějí, o tom svědčí fakta.

Když kuřák přestane kouřit, zápolí s abstinenčními příznaky: špatnou náladou, nervozitou, poruchami soustředění, agresivitou, zvýšenou chutí k jídlu apod. Ve vážnější případech dokonce pocením, třasem, případně křečemi.

Náhoda není ani, že 60 procent pacientů s depresemi nebo 80 % pacientů se schizofrenií jsou kuřáci. Nebo že lidé nepřestávají kouřit, i když vědí, že jim hrozí několikanásobně větší riziko infarktu, mrtvice, rakoviny nebo že mohou umřít na CHOPN, chronickou obstrukční plicní nemoc, což je zjednodušeně řečeno postupná smrt na udušení (touto chorobou, kterou prakticky nikdo nezná, trpí v ČR šokujících 800 000 lidí, více na www.copn.cz).

Ale cigaretu netípnou ani tehdy, když jim lékaři dokážou, že v těle jejich dětí, které jsou nucené vdechovat kouř v bytě, je nikotin přítomný v dvakrát tak velké míře než u dětí nekuřáků (rodiče přitom tvrdí, že chodí kouřit na balkón).

Tyto děti trpí daleko častěji na záněty horních cest dýchacích, záněty středního ucha a alergickými záchvaty.

Některé z nich jsou dokonce astmatici a kouř z cigaret u nich vyvolává ataky, při kterých se dusí. V dospělosti jim pak hrozí daleko větší riziko závislosti a nejen na kouření. Přesto kvůli svým dětem přestanou kouřit mizivá 2 % kuřáků.

Nepřekvapí, že kuřačky nezahodí cigarety, ani když vidí, jak jim kouření devastuje pleť. A také lidé, kteří po bypasu, tedy vážné operaci srdce přísahali lékařům, že už kouřit nebudou, se slzami v očích přiznávají: „Nedokázali jsme to.“

Z toho všeho je jasné, jak naivní je představa, že kouření je pouhý zlozvyk a k típnutí poslední cigarety stačí trocha pevné vůle. Což dokážou mizivá 2-3 % kuřáků. Co by tedy měli dělat, aby jejich šance na úspěch byla co nejvyšší? Třeba zavolat na Linku pro odvykání kouření: 844 600 500. Funguje každý pracovní den od 12 do 20 hodin za místní hovorné z celé ČR. Dostanou spoustu užitečných rad a nasměrují je na specializovaná centra. V nich mají největší šanci na úspěch.

Další možností je web Společnosti pro léčbu závislosti na tabáku: www.slzt.cz. V rubrice Centra léčby najdete přímé kontakty. Spousta zajímavých informací je i na www.dokurte.cz a na www.odvykanikoureni.cz , kde je také internetová poradna.

Nikdy v minulosti neměli kuřáci tak velkou šanci přestat s kouřením jako dnes. Ve specializovaných centrech se dozvědí, jak jim může pomoci náhradní nikotinová terapie (www.nicorette.cz nebo www.niquitincq.cz ). Kompenzuje nedostatek nikotinu a pomáhá snáz překonat období abstinenčních příznaků (existuje ve formě náplastí, mikrotablet, inhalátorů a žvýkaček, u těch si může vybrat i z různých ovocných chutí).

Ale také jim vysvětlí možnosti dalších léků. Bupropionu (Zy -banu): zvyšuje v mozku hladiny látek, které v nás vyvolávají příjemné pocity podobně jako cigareta a mírní ty nepříjemné, včetně depresí. Nebo vareniclinu (Cham -pixu): obsazuje v mozku receptory, přes které nikotin na člověka působí a zvyšuje hladinu dopaminu. Ten vědci spojují s pocity rozkoše. Snižuje tak chuť na cigaretu i abstinenční příznaky. Když si kuřák p ř e s t o zapálí, nemá z cigarety žádný velký požitek.

Většina receptorů, přes které působí, je už obsazených. Náhradní terapie a bupropion zvyšují jeho šance na abstinenci dvakrát, vareniklin třikrát. Musí je ale užívat tři a více měsíců.

Ve specializovaných centrech jim pomůžou i s tím, aby psychicky zvládli situace, kdy budou mít nutkavou chuť znovu si zapálit. Řada kuřáků má totiž cigaretu spojenou s určitými rituály. Například pitím kávy, procházkou se psem, uvolněním po sexu atd.

Psychologové jim proto navrhnou například, aby místo kafe začali pít čaj: klasický, mátový, jakýkoli. Na procházce se psem mohou žvýkat žvýkačku, klidně i tu s nikotinem. Někdy pomůže, když si namočí ruce do umyvadla, vypijí sklenici vody, udělají několik dřepů atd.

V poradnách center jim nabídnou pozoruhodnou zásobu nejrůznějších praktických rad a triků. Pokud máte do takového centra daleko, můžete se se žádostí o pomoc obrátit na kteréhokoli lékaře, například svého praktického.

Podle dánských vědců mají kuřáci nižší koncentraci spermií (o 19 %) a hladinu testo -steronu, tedy i chuť na sex. Další výzkumy signalizují menší objem ejakulátu a životaschopnost spermií i jejich menší pohyblivost. Studie, ve které čínští vědci sledovali 7684 mužů ve věku 35 až 74 let, ukázala, že kuřákům hrozí podstatně vyšší riziko poruchy erekce. Do 10 cigaret denně o 27 %, do 20 cigaret o 45 % a nad 20 cigaret o 65 % více než nekuřákům.

Léky si člověk musí zaplatit. Některé zdravotní pojišťovny na ně začaly přispívat (OZP a ministerstva vnitra, VZP o tom uvažuje). Měsíční dávka léků stojí 1000 až 3100 Kč. Kuřáci, kterým se to zdá hodně, by si měli spočítat, kolik je kouření stojí. Na adrese: www.odvykanikoureni.cz najdou speciální kalkulačku. Průměrný kuřák utratí za cigarety asi 22 000 Kč ročně.