Jak si poradit s výběrem doplňků stravy

Teď je například hitem hlíva ústřičná, kterou lidé užívají hlavně kvůli zvýšení obranyschopnosti organismu. Ale také na snížení cholesterolu a hypertenze, potlačení bradavic atd.

Dá se koupit levně jako usušená a rozemletá houba. Jenže pokud ji výrobce dál nezpracuje, může obsahovat nežádoucí bakterie, plísně a mikroorganismy. Když ji usuší horkým vzduchem (80 - 90°C), snadno s nežádoucími bakteriemi zlikviduje i část cenných látek. Optimální je lyofilizace (zmražení a usušení). Zahubí nežádoucí mikroorganismy a zachová důležité látky.

U kvalitního výrobku producent obvykle uvádí množství hlívy v kapsli nebo v tabletce. Případně obsah cenných beta glukanů. Ten dokáže garantovat díky pěstování houby za standardizovaných podmínek. Množství hlívy ani glukanů v kapsli neředí přísadami. Většinu zmíněných údajů uvádí na obalu nebo v příbalovém letáku.

Řada lidí ráda používá preparáty z léčivé rostliny echinacey, tedy z třapatky nachové. Hlavně na povzbuzení imunity a jako prevenci proti infekcím horních cest dýchacích.

„Naprostá většina z nich ovšem netuší, že přípravek vyrobený z kořene rostliny bude s největší pravděpodobností účinnější než ten, který je udělaný z jejích květů,“ říká mgr. Iva Tichá, lékárnice z Plzně. „V kořenech se totiž koncentruje víc účinných látek.“ Logicky se dá předpokládat, že bude stát o něco víc.

Podobné je to třeba s koenzymem Q 10. Zlepšuje využití energie v buňkách a chrání je před účinky agresivních volných radikálů. Lékaři ho někdy doporučují lidem s nemocným nebo méně výkonným srdcem, zejména těm stárnoucím.

Vyrábí se fermentací kvasinek, což je japonská metoda Kaneta, nebo častěji z tabákových listů. „Potravinový doplněk vyrobený první metodou mívá lepší účinky, protože obsahuje účinnou látku, tedy koenzym Q 10, ve vyšší koncentraci,“ říká magistra Tichá. V praxi to znamená, že 10mg kapsle s koenzymem z kvasinek mohou mít stejný účinek jako ty 30mg vyrobené druhou metodou.

Lidé by se měli u doplňků stravy zajímat především o to, jak velké množství účinné látky preparát obsahuje. To zjistí na obalu nebo v příbalovém letáku. Ale také o to, kolik za něj zaplatí. Příkladem mohou být třeba dvě balení vitamínů. V obou najdete 30 tablet, tedy měsíční dávku. Jedno může být o deset procent levnější než druhé.

„Jenže z informací na obalu zjistíte, že u levnějšího balení musíte brát dvě tablety denně, u dražšího vám stačí jedna,“ vysvětluje Iva Tichá. „To znamená, že cenu levnějšího musíte ve skutečnosti vynásobit dvěma. Takže bude nakonec vyšší než u druhého balení vitamínů.“

Jiný příklad. Na trhu byly nedávno hitem přípravky s omega3 nenasycenými mastnými kyselinami (NMK). Odborníci je označují jako zdravé tuky. Prokazatelně prospívají srdci a krevnímu oběhu. Snižují riziko infarktu a mají na náš organismus řadu dalších pozitivních účinků. Jasně to ukazují seriózní studie.

Vyrábějí se z rybího tuku. Některé přípravky ho obsahovaly nerafinovaný a různě kvalitní. Naopak nejlepší preparát je zbavený „balastu“ a z 90 % jsou v něm dvě nejcennější látky vyextrahované z tohoto tuku: EPA a DHA. Naprostá většina lidí to neví. Stejně jako to, proč je právě tento preparát poměrně drahý.

„Kdo se bude ptát lékárníků nebo odborníků, ten to zjistí,“ říká Iva Tichá. „Na klidnou debatu není samozřejmě nejlepší situace, když je v lékárně fronta, ale spíš doba, kdy tam je minimum zákazníků.“

Většina zákazníků netuší, jaký je rozdíl mezi léky a doplňky stravy, které většinou využívají přírodní nebo pro tělo přirozené látky. Ten rozdíl je při tom jednoduchý a zásadní. Lék musí obsahovat jasně definovanou účinnou látku stejně jako její množství. A jeho účinky musí dokládat klinické studie.

Lékaři při nich rozdělí skupinu několika set pacientů na dvě části. První užívá lék po dobu několika měsíců, druhá bere stejně dlouho placebo preparát bez účinné látky. To pomáhá lékařům zjistit, jak silný může být v tomto případě vliv psychiky. „Studie zmapuje nejen pozitivní, ale i vedlejší účinky každého léku,“ říká Iva Tichá.

Klinickým studiím předchází výzkum, experimenty na tkáňových kulturách, na zvířatech atd. To všechno dohromady je pracné, drahé, ale dost objektivní. I když ani tady nelze úplně vyloučit chyby nebo zkreslení.

Doplňky stravy nic z toho nemusí. Státní zdravotní ústav u nich jen zkontroluje, zda nejsou toxické, tedy jestli nemohou poškodit lidské zdraví. Jejich výrobce není povinen nijak dokazovat, jestli skutečně mají ty účinky, o kterých mluví. Slušný výrobce říká pravdu. Neslušný si vymýšlí a někdy i vyloženě lže.

Čítankovým případem byly třeba preparáty vyrobené ze žraločích chrupavek. Jejich výrobci o nich tvrdili, že člověka mohou vyléčit z rakoviny.

Čítankovým případem byly třeba preparáty vyrobené ze žraločích chrupavek. Jejich výrobci o nich tvrdili, že člověka mohou vyléčit z rakoviny.

I když o tom chyběly jakékoliv seriózní důkazy, chrupavka se dobře prodávala. Američtí lékaři nakonec dokázali pomocí klinické studie, že nefunguje a jde pouze o dobrý obchod.

Existují ale i výjimečné přípravky, které Státní ústav pro kontrolu léčiv zaregistroval jako léky, protože splnily předepsané podmínky. Jejich účinky dokazují studie.

Příkladem může být třeba Prostamol Uno na potíže s prostatou, Menofem na problémy vyvolané menopauzou, Pharmaton Geriavit, multivitaminy s ženšenem povzbuzující organismus nebo Condrosulf, preparát určený na potíže s klouby. Zdaleka však nejsou jediné.

Studie a důkazy o skutečných účincích existují i u řady látek, jako je třeba chondroitin nebo glukosamin sulfát (bývají často v přípravcích na klouby), omega3 NMK a další substance. Tyto látky mohou využívat různé doplňky stravy. Některé z nich jsou vynikající a jiné méně kvalitní.

„Klient by se proto měl ptát lékárníka, který preparát je podle něj nejlepší,“ zdůrazňuje magistra Tichá. „Ale také by ho mělo zajímat, jaké je doporučené denní množství účinné látky, kolik jí konkrétní doplněk stravy obsahuje a kolik za tuto látku zaplatí v porovnání s těmi konkurenčními.“