Článek
Křečové žíly jsou vlastně civilizačním onemocněním, které trápí mnoho lidí. Po 60. roce života je jím postižen každý druhý, ženy asi dvakrát častěji. Je to tím, že se málo hýbeme, jsme obézní a spíše stojíme či sedíme na jednom místě.
„Důležitou roli hraje určitě dědičnost, žilní stěna je jednoduše méně pružná, tlaku krve klade menší odpor a je více propustná (říká se tomu vrozená méněcennost žilní stěny), a v kombinaci s nesprávným životním stylem či hormonálními vlivy vede ke chronické žilní nedostatečnosti. Žíla se tlakem krve v určitém místě rozšíří a chlopně přestanou doléhat,“ vysvětluje cévní specialista MUDr. Radomír Pacík, který působí na pražské Poliklinice Palackého. Změna kvality žilní stěny a zvýšení tlaku krve v žilách dolních končetin vede k rozšiřování a prodlužování postižených žil. Tento stav se nazývá varixy.
Čím dříve tím lépe
Onemocnění nejprve nebolí a není ani moc nepříjemné. Krev se začíná městnat v žilách povrchového systému, ty se pozvolna rozšiřují a prosvítají přes kůži, objevují se první metličky – povrchové drobné žilky. Už v této době bychom ale měli zajít k lékaři: „Chronická žilní nedostatečnost je dlouhodobý a trvalý proces, který se ale bohužel pozvolna zrychluje. Má několik stupňů, přes bolestivé otoky, noční křeče, silnou pigmentaci a ztrátu ochlupení se mohou neléčení nemocní ‘dopracovat‘ až k poruše zásobování dolní končetiny či ke zhoršenému hojení jakýchkoliv, i povrchových ran, “ varuje lékař Pacík.
Léčbu hradí pojišťovna
Ještě v ranných stádiích onemocnění přicházejí do ordinací lékařů hlavně ženy, kterým to vadí především z estetických důvodů. Existuje možnost, jak se efektivně zbavit nepěkných metliček a drobných varixů, které ženám zpočátku asi vadí nejvíce.
„Je jí pacientkami oblíbená sklerotizace, se kterou mám dobré zkušenosti. Do rozšířené povrchové žilky se drobnou jehlou vpíchne přesná dávka speciálního roztoku například na bázi alkoholu. Tato látka žilní stěnu sklerozituje – poškodí žilní výstelku – a udělá jí smáčivou (normálně je nesmáčivá). Díky tomu se v místě aplikace léku sráží krev a varikózní žilka se později ucpe malou sraženinou. Jak bylo řečeno, nic se neděje, protože krev si sama najde jinou cestu v žilní síti, což nás může časem donutit zákrok zopakovat. Ucpané místo postupně zaroste vazivem a varix zmizí. Zákrok ale musí určitě dělat lékař s bohatými zkušenostmi, lék je nutné vpíchnout přesně do žilky, což někdy není jednoduché. Sklerotizační roztok se musí dostat tam, kam patří, jinde by udělal ‘neplechu‘,“ vysvětluje Radomír Pacík.
Jak fungují žíly na nohách?
Z dolních končetin je odkysličená krev vedena zvláštním žilním systémem. Jedna jeho část je uložena hluboko ve svalech, které svými stahy, například při chůzi, pumpují krev směrem vzhůru (říká se tomu svalová pumpa). Aby krev neklesala vlastní vahou směrem dolů a nehromadila se v dolních končetinách, je zadržována zvláštními chlopněmi, které zabraňují jejímu návratu směrem dolů. Zbývající žilní krev se nachází v povrchovém podkožním systému. Za normálních okolností se z něj krev dostává do hlubokého systému několika většími povrchovými žilami, které jsou ve svém průběhu a ústí také vybaveny chlopněmi proti zpětnému toku krve, a dále cestou přes „spojovací můstky“, které jsou opět vybaveny chlopněmi.
Dodává, že deset aplikací přípravku v jednom kalendářním roce je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami. Pokud nemocní chtějí tento počet dávek překročit, pak si léčbu mohou hradit sami. Sklerotizované místo se nesmí mazat mastmi na rozpouštění sraženin a modřin a nepatří ani na slunce, místo kolem vpichu by se mohlo zabarvit do tmava. Pokud se ženy těmito pravidly řídí, obvykle odcházejí spokojeny.
