Jak se vyznat v ovocných šťávách

Co je opravdový džus vylisovaný z čerstvého ovoce a co vodou zředěná šťáva? Pojďme si společně projít jednotlivé druhy a udělat si v jejich označování pořádek.

Nejblíže mají ovoci pravděpodobně takzvané fresh džusy. Fresh je čerstvě za studena vylisované ovoce nebo zelenina, neobsahuje přidaný cukr ani konzervanty a nepasteruje se. Zároveň platí, že čím dříve po vylisování jsou tyto džusy vypity, tím více vitamínů a antioxidantů obsahují.

Za předpokladu, že máte přístup k dostatku čerstvého ovoce, si můžete pomocí odšťavňovače nebo lisu na ovoce snadno vyrobit čerstvou šťávu doma. Ne každé ovoce je však na domácí výrobu „freshů“ vhodné – například u jablek platí, že na litr šťávy budete potřebovat kolem dvou kil jablek. Přesné množství ale záleží na odrůdě jablek a výkonnosti stroje. V případě ovoce se sušší dužninou může být výtěžnost i menší.

Jednou z možností je také odvézt ovoce do moštárny, to se však vyplatí jen u většího množství, navíc nepasterovaná šťáva podléhá rychle zkáze.

Když se řekne džus, většinou se tím myslí ovocná šťáva. Obsahuje sto procent ovoce nebo zeleniny, může se vyrábět z jednoho nebo více druhů ovoce. Na stoprocentní šťávu narazíme například na farmářských trzích, kde se můžeme setkat také s označením mošt. Mošt se opět vyrábí z čerstvě vylisované ovocné šťávy, pro větší trvanlivost prochází procesem pasterace.

Asi nejznámějším moštem je mošt jablečný, ale ochutnat můžete nejrůznější kombinace, například jablečný mošt s angreštovou šťávou či s rakytníkem. Skvělé je také spojení se zeleninovou šťávou, ať už se jedná o řepu, celer nebo tradiční mrkev a velmi chutný je také mošt hroznový. V obchodech se většinou potkáme s ovocnými šťávami vyrobenými ze zmraženého koncentrátu. Ten vznikne z vylisované ovocné šťávy, ze které se nechá odpařit část vody. Ta se potom zpětně znovu doplní.

Na chuti, kvalitě a obsahu ovocné složky se zmíněný postup nijak výrazně neprojeví, problémem ale může být to, že koncentrát v mnoha případech cestuje přes půl zeměkoule, a také možný snížený obsah vitamínů – vždy ale záleží na tom, jak byl koncentrát vyroben a jakým typem pasterace byl ošetřen.

Odkud koncentrát pochází, se ovšem na krabicích nedočteme, na obalu najdeme pouze konečného výrobce. Ovocné šťávy nesmí obsahovat přidaná sladidla, konzervanty, barviva ani jiné přídatné látky, výrobci do nich ale mohou znovu přidat ovocnou dužninu, která byla před zahuštěním odstraněna.

Ovocný nektar obsahuje menší podíl ovocné složky – minimálně však 25 procent, ovocná složka je poté doředěna vodou. Nektar může být na rozdíl od ovocných šťáv doslazován cukrem, medem nebo umělými sladidly, ale ani on nemůže obsahovat konzervanty a barviva. Obsah ovocné složky záleží na druhu ovoce, z nějž je nektar vyroben, například u rakytníku je to právě 25 % v konečném výrobku, ale u hrušek, jablek nebo broskví to musí být nejméně 50 %. V obchodech si snadno můžete nektar a šťávu splést, pro lepší orientaci je potřeba začíst se do údajů na obale.

Ovocné nápoje obsahují nejméně ovocné složky: její podíl se pohybuje pod 25 procenty. Mohou obsahovat nejen cukry a sladidla, ale i barviva a konzervanty.

Limonády obsahují jen velmi malý podíl ovocné složky nebo nemusí obsahovat vůbec žádnou, jsou obvykle sycené CO2 a obsahují většinou barviva a aromata.