Jak se vypořádat s podzimními splíny

Pokud máte v posledních dnech potíže se vstáváním, rušíte pracovní či jiné plány, nebo se jen potýkáte s poklesem nálady, pak nejspíš i vás přepadl podzimní splín.

Psychoterapeutka Charlotte Fergusonová pro Daily Mail vysvětlila, proč nejsou podobné pocity v tomto období ničím výjimečným. Zvláště po náročnějším létě a ve spojení s covidem.

„Dokonce i jako dospělým osobám nám podzim přináší do naší rutiny zpět školní režim a atmosféru, která v nás může zanechávat pocit mrzutosti. O to víc ve spojení s kratšími dny a převládající šedí bez slunce. Může se navíc začít dostavovat určitý pocit ztráty – další rok je téměř za námi a mnohá předsevzetí zůstala nevyplněna,“ vysvětluje.

Jak dodává, jemné podzimní splíny se liší od sezonní afektivní poruchy, která mívá závažnější a delší průběh, může mít i trvalejší následky.

I tak je dobré podzimním splínům nepodléhat. Co pro to udělat?

„Existuje souvislost mezi množstvím aktivit, které vykonáváme, a tím, jak se cítíme,“ vysvětluje psycholožka Julia Dabrowskiová.

„Jinými slovy – čím méně toho děláme, tím hůře se cítíme. Říkáme tomu spirála letargie, kde delší nečinnost vede k letargii, únavě a špatné náladě. To je dobré mít na paměti v zimních měsících, kdy chladnější počasí a dřívější stmívání svádějí k rušení plánů ve prospěch lenošení doma. Zkuste si proto dopředu naplánovat aktivity, které můžete na podzim i v zimě vykonávat, třeba s přáteli.“

„Důležitý je dobrý start,“ nabádá psycholog Jan P. de Jonge. To zahrnuje běžné tipy jako vstávání o něco dříve, než je potřeba, pití vody nebo třeba ranní cvičení. Rovněž je dobré si hned ráno stanovit priority dne.

„Rozhodněte se, kterých osm až deset úkolů byste chtěli daný den udělat. Ujistěte se, že ze seznamu splníte minimálně čtyři z nich. Koneckonců, zítra je taky den,“ radí odborník.

„Prostředí kolem nás může mít velký vliv na naši pohodu. A protože v chladnějších měsících trávíme více času doma, je domácí prostředí o to důležitější. Zkuste si domov osvěžit květinami nebo podzimními dekoracemi, svíčkami – zapojte všechny smysly,“ radí Dabrowskiová.

„Vyjděte každý den alespoň na chvíli ven. Ať už na procházku, nákup do vzdálenějšího obchodu, nebo na výlet s dětmi, každá aktivita za denního světla nejen pomůže rozhýbat metabolismus, ale dodá také potřebnou energii a zvýší hladinu kyslíku. Díky tomu bude mozek produkovat více prospěšných hormonů, které vedou k lepšímu spánku, jenž má vliv na zlepšení nálady,“ radí expertka na fitness Penny Westonová.

„Udržet se v pohodě a svěží je především o přítomnosti, proto doporučuji stanovit si na několik příštích týdnů a měsíců malé dosažitelné cíle, které vás udrží v chodu,“ radí Charlotte Fergusonová

„Nemusí jít o nic extravagantního či náročného. Může jít o návštěvu restaurace či procházku po městě. Prostě si naordinovat malé okamžiky radosti, díky kterým budete optimističtější,“ dodává.

„Stejně tak pomůže i krátká meditace – najděte si tiché místo, zavřete oči a počítejte každý nádech. I malá chvilka meditování dokáže rozehnat velké splíny,“ radí Fergusonová.

„Když nemáme dostatek času, vytváření mikromomentů nám může pomoci zastavit se,“ popisuje autorizovaný psycholog Jan Smith ze své více než 15leté praxe.

„Můžeme si nastavit budík tak, aby nám každou hodinu připomněl se zastavit, zamyslet se, poslechnout si povznášející píseň a klidně dýchat. To vše nám pomůže cítit se klidněji a vyrovnaně.“

„Mozek je orgán, který lační po glukóze, proto je tak snadné, když se cítíme na dně, sáhnout třeba po krabici sušenek,“ tvrdí zdravotní sestra Cheryl Lythgoeová.

„Nicméně čím více sacharidů budeme jíst, o to větší propad přijde. Je proto dobré zvážit, co jíme a pijeme a zaměřit se na vyváženou stravu. Prospějeme tím duševní pohodě, zároveň posílíme organismus na zimu. Skvělé jsou mastné ryby a vitamín D, stejně tak nezapomínejme do jídelníčku zahrnout barvy,“ dodává Lythgoeová.