Jak se poprat se zlozvyky

Zlozvykem se nazývá negativní repetitivní, tedy pravidelně se opakující chování, které není pozitivně přijímáno širokou veřejností nebo je pro ni či pro jeho původce nepříjemné či obtěžující. Některé takové nežádoucí návyky se časem mohou vyvinout v závislost.

Zlozvyky samy o sobě nemusejí být nebezpečné, u takového překládání nohy přes nohu může těžko dojít k závislosti. Trpět ovšem bude naše páteř.

V jiných případech, jako je kouření, pravidelné pití alkoholu nebo láska ke sladkému, se ale zlozvyk dokáže velmi rychle zvrtnout. Při fyzické či psychické závislosti se totiž už naše tělo bez dané látky nebo chování neobejde a svou nevoli dává při jejich nedostatku najevo abstinenčními příznaky. Jde o nemoc, její léčení vyžaduje značné úsilí a obvykle i pomoc odborníků. Zlozvyk může člověk snáze odbourat sám.

„Zlozvyky mnohdy fungují jako jakýsi ventil pro lidskou tenzi. Ať už je to například kousání nehtů, kouření, či závislost na čokoládě, většinou jsou realizovány za účelem snížení napětí a kýženého následného uvolnění. Z tohoto důvodu bývá velmi obtížné se jich zbavit, a pokud se to pacientům podaří, mohou být velice často tyto činnosti nahrazeny zlozvykem jiným,“ vysvětluje psycholožka, psychoterapeutka a psychoanalytička Kristina Sarisová, jež působí v Psychosomatickém centru Praha a psychoterapeutickém a psychologickém Centru Hladina.

U dětí bývají nejčastějším původcem vzniku takového nežádoucího nutkavého chování nervozita, nuda a neukojené pudy.

Rodiče si často říkají, že to je dětská záležitost, pouhé období a že nežádoucí návyk odejde s věkem. Může to být pravda, ale také nemusí. Proto je namístě řešit tyto jevy včas.

Nevinné ošívání se může přerůst třeba ve vytrhávání vlasů, občasné kousání nehtů se nemusí zastavit, obsese z dudlíku může vést třeba ke kouření nebo potřebě neustále mít něco v ústech, tedy např. k přejídání se.

U dospělých může být spouštěčem stres, vnitřní napětí, nevědomost nebo právě zanedbání řešení zlozvyků v dětství. Ale také nespokojenost, malá sebedůvěra, domácí násilí, příliš přísný nebo drsný šéf v práci.

„Aby lidé se svými zlozvyky mohli pracovat, je důležité je důkladněji poznat, podívat se na ně z odstupu, pozorovat, v jakých chvílích a situacích se projevují nejvíce, kdy méně, do jaké míry člověka ovlivňují a omezují, zkrátka kdy nás mají ve své moci,“ říká psycholožka.

Základní rada odborníků, jak zlozvykům předejít, případně je řešit, zní jednoduše. Dopřejte si dostatek volného času pro sebe samé a nezapomínejte, že vy jste důležití, vy se staráte nejen o ostatní, ale hlavně o sebe a jste za sebe odpovědní.

Každý prostě potřebuje relaxovat a pracovat na sobě. Klidný a vyrovnaný organismus má spoustu energie bojovat s narušiteli a nepotřebuje žádné náhražky.

V případě hluboce zakořeněných negativních návyků však jednoduché recepty k jejich vykořenění nestačí. Kromě vůle a odhodlání obvykle potřebujeme pomoc odborníka. I Mark Twain říkal, že zlozvyk nevyhodíte oknem, musí odejít krok za krokem po schodech ze dveří. Za každý takový krok se odměňujte. Odměny zvyšují motivaci, měly by ale být zasloužené.

Nejjednodušší je se obrátit na psychologa nebo psychoterapeuta. Předem si ale ujasněte svou motivaci, tedy proč vám zlozvyk vadí a jaké výhody vyplynou z jeho odstranění.

Utrácíte například kvůli svému chování příliš mnoho peněz? Myslete tedy na to, co si pořídíte, až se ho zbavíte. Přejídáte se? Určitě máte vysněnou postavu či aktivitu, která se vám bude provozovat snáz, až vás nebude tížit tuk.

Další možností je nahradit nežádoucí chování prospěšným návykem. Při odvykání jakéhokoli zlozvyku vám začne přibývat volný čas a ten je třeba vyplnit něčím jiným. Jinak hrozí, že se třeba i jen z nudy rychleji a snáz vrátíte k nežádoucímu chování.

Místo cigarety si dejte žvýkačku, při chuti na sladké si zacvičte a za odměnu si dejte třeba pár kousků sušeného ovoce nebo oříšků. Jestliže si dítě kouše nehty, naučte ho zaměstnat v tu chvíli ruce jinak, kousnout si třeba jablka nebo si začít hrát. A snažte se vysledovat, proč chvíle stresu nebo nudy řeší právě takto.

„Jako nejúčinnější se mezi přístupy, které pomáhají odstranit zlozvyky, ukazuje kognitivně-behaviorální přístup. Ten pracuje se změnou myšlení a chování pacienta. Jednoduchým příkladem může být změna trasy ze zaměstnání domů v případě, že pacient běžnou cestou chodí kolem cukrárny a neodolá pokušení koupit si dort, přestože je v redukční dietě nebo má vyšší hladinu cukru atd.,“ uvádí příklad psycholožka Kristina Sarisová.

Zkuste svůj zlozvyk blíže poznat a prozkoumat. „Například si ho nakreslit, vymodelovat a volně k němu asociovat, co vše vás k němu napadne. Jaké vyvolává myšlenky? Vzbuzuje emoce? Jaké?“

Každý jsme individualita, recept pro léčbu zlozvyku tedy nemůže být stejný pro všechny. U někoho může třeba zabrat i metoda, jež se odborně nazývá paradoxní intence. Tedy boj paradoxem. Tato teorie tvrdí, že přeženete-li zlozvyk natolik, až bude nepříjemný už i vám, můžete zjistit, že už ho nepotřebujete, nechcete, máte ho plné zuby. Často pak „sám“ odejde.

Tato teorie funguje na principu změn vzorce chování, pocitů a myšlenek. Všechny se je snažíte zesílit na maximální úroveň, případně zhoršit. Pomůže i to, pokud požádáte o pomoc své přátele či rodinu. Ať vám připomínají váš zlozvyk i na místech, kde ho běžně nepraktikujete.

Trápí vás kousání nehtů? Přátelé, rodina vás můžou na zvláštních místech, třeba v tramvaji, na návštěvě, v obchodě, kdekoli, kde si nehty běžně neokusujete, upozornit, že jste si dlouho nekousali nehty.

A naopak, když vás přistihnou, vybídnou vás k více kousání. Zjistíte, že bez okusování můžete být, ale zároveň budete upozorněni, že teď právě se to děje. O to samé byste se měli snažit sami. „Přejezte se,“ říká teorie, „a chuť přejde sama.“

Je jasné, že například při odvykání kouření může být tato metoda i zdraví nebezpečná – pokud byste se pokoušeli takzvaně překouřit, může se vám udělat velmi zle. Riskovat se v tomto případě rozhodně nevyplatí. Navíc není vůbec jisté, jestli vám takový drastický krok pomůže dlouhodobě.

Tato metoda řeší pouze důsledek, tedy čisté praktikování zlozvyku, ne jeho příčinu. Ta někdy odejde se zlozvykem, ale jindy může být hluboce zakořeněná a její odstranění potřebuje analýzu i péči.