Článek
Pro člověka jsou z hlediska správného vývoje zrakových funkcí rozhodující dvě období. Prvním je nitroděložní vývoj, druhým období mezi 6.–8. rokem věku.
„K narušení vývoje oka může dojít kdykoli během těhotenství. Mezi faktory, které mohou ovlivnit kvalitu vidění, patří genetické mutace, infekční choroby, některé chemické látky nebo například kouření a alkohol.
Postižení, která mohou na základě těchto vlivů vzniknout, jsou různě závažná. Jde například o vrozený šedý nebo zelený zákal, mikroftalmus, tedy extrémně malé oko, anoftalmus, kdy nedojde k vývoji oční koule, nebo velmi vzácně o kyklopii, kdy oči splynou v jedno,“ popisuje vedoucí lékař oční kliniky SOMICH Karlovy Vary a primář oční kliniky FNKV Praha MUDr. Pavel Studený.
Důležité jsou první roky života
Ani dokonale vyvinuté oko však ještě není zárukou kvalitního vidění. Zrak a schopnost vidění se vyvíjejí během celého dětství.
V průběhu prvních let života dochází k dalšímu vyzrávání nitroočních tkání, zejména sítnice, a k upevňování spojů mezi okem a zrakovými centry v mozku, díky nimž dochází k interpretaci získaných vjemů.
„Při narození je schopnost vidění velmi malá, ale již ve třech měsících věku je dítě schopné zrakem správně fixovat blízké předměty. Okolo prvního roku života představují zrakové funkce asi deset procent a ve věku tří let se blíží k osmdesáti procentům normálních funkcí. Po šestém roce věku je vývoj prakticky ukončen.
Školák by měl tedy vidět stejně ostře jako zdravý dospělý jedinec, avšak dioptricky dojde k ustálení oka až kolem dvacátého roku věku,“ vysvětluje lékař. Začátek školní docházky je obdobím, kdy se projeví mnoho zrakových poruch. Mezi nejčastější patří tzv. tupozrakost (amblyopie), jež je způsobená překážkou vzniklou na některém místě zrakových spojů.
„Pokud malému dítěti na dobu několika dní zakryjete jedno oko, dojde u něj k výraznému zhoršení zraku, když po stejnou dobu zakryjete oko dospělému člověku, je po odkrytí schopné beze změny normálně fungovat,“ popisuje lékař.
Když jedno oko zlobí
Z hlediska vzniku očních vad je tedy zásadní věk kolem čtyř let. Nejčastější skrytou vadou bývá jednostranná tupozrakost. „Dítě s tímto problémem se vyvíjí normálně a na fakt, že na oko nevidí, se přijde více méně náhodně nebo při preventivním vyšetření, když si dítě jedno oko zakryje. Rodiče na tento problém většinou nic neupozorní, snad jediným vodítkem v současné době může být zhoršené vidění filmů v tzv. 3D kvalitě, která vyžaduje sledování oběma očima,“ říká MUDr. Pavel Studený.
Vznik obrazu v oku
Vidění je složitý proces, jehož součástí je senzorický vjem, díky němuž oko zaregistruje obraz, a intelektuální vyhodnocení takto získaného vjemu zajistí mozek. Světelný paprsek prochází přes rohovku a čočku na sítnici, kde vytváří převrácený obraz.
Tento signál je dále veden zrakovým nervem do zrakových center v mozku. Zrakové nervy se částečně křižují a přenášejí obraz vždy do protilehlé strany mozku. Ve zrakové kůře mozku dochází díky tomu k interpretaci obrazu (v podstatě dojde k jeho otočení do správné polohy).
Prevence je základ
Na odhalení očních vad je zaměřen i screening, který probíhá u dětí předškolního věku přímo ve školských zařízeních. První fáze tohoto projektu se uskutečnila ve školkách Karlovarského kraje a postupně se rozšiřuje i do dalších míst v naší republice.
„Vzhledem k tomu, že v současné době neexistuje systém pravidelných očních kontrol předškolních dětí, mají tyto screeningy velký význam. V pilotní části projektu bylo vyšetřeno 15 847 předškolních dětí, přičemž určitý druh refrakční vady byl zjištěn v 989 případech, tj. u 6,3 procenta dětí, vypočítává MUDr. Ing. Robert Plachý, iniciátor projektu.
„Největší výskyt vad, zejména dalekozrakost, krátkozrakost a astigmatismus, byl zachycen ve skupině dětí ve věku 3–5 let, tedy právě v období, kdy děti nepodstupují preventivní oční prohlídky,“ doplňuje MVDr. Jaroslav Štekl z Lions clubu Karlovy Vary, který se na akci podílí.
