Jak se bránit sezónní i prasečí chřipce

Nevylekala jen Čechy, kteří vzali útokem lékárny a vykoupili tam antivirotikum Tamiflu.

Vzpomeňme, co se dělo třeba v Mexiku. Zavřené obchody, úřady i školy. Ulice velkoměst kypící jindy ruchem zely najednou prázdnotou.

Zpětně se ukázalo, že to nejvíc neodskákali nemocní, ale ekonomika. Podle odhadů stála epidemie Mexiko 2,2 miliardy dolarů. Nejvíc zasáhla turistický ruch.

Prasečí chřipka se šíří dál. Paniku už nevyvolává. Odborníci ale varují před jejím zlehčováním. Jak se lidé mohou proti ní rozumně bránit, to ale většina z nich neví. Dokonce ani nevědí, jaké má příznaky.

Jsou stejné jako u běžné sezónní chřipky: teploty, rozlámané tělo, kašel. Virus, který ji vyvolává, bývá aktivnější v trávicím traktu. Proto část lidí trápí navíc nevolnost, zvracení a průjmy. Nemusí se tak ale projevit u každého. U některých lidí probíhá prakticky bez příznaků nebo jen s malými potížemi. Proto řada z nich ani nezaregistrovala, že ji má nebo ji přechodila.

Prasečí chřipka se ukazuje jako vysoce nakažlivá. Pro naše imunitní systémy je něčím neznámým. Šíří se i v létě, což je pro chřipku jev dost netypický.

Proto na ni Světová zdravotnická organizace (WHO) reagovala tak razantně. Vyhlásila nejvyšší stupeň nebezpečí. Naštěstí se ukázalo, že není agresivní. Její průběh bývá mírnější než u chřipky klasické.

„Šíří se rychle, ale probíhá většinou mírně, to je výhoda,“ říká prof. MUDr. Roman Prymula, předseda České vakcinologické společnosti. „Na rozdíl od ptačí chřipky, která byla velice agresívní, ale nepřenášela se zase tak snadno.“

Pokud prasečí chřipka probíhá mírně, jak je možné, že už zabila tolik lidí? Zářijová čísla mluví o zhruba 3 000 mrtvých na celém světě od vypuknutí epidemie, tedy od jara. „Toto číslo je jistě smutné, ale určitě ne mimořádné,“ vysvětluje profesor Prymula.

„Na běžnou sezónní chřipku zemře jen v ČR každý rok 2 000 až 2 500 nemocných.“ V naprosté většině případů umírají na obě chřipky lidé vážně nemocní. S pokročilou chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), vážnou chronickou bronchitidou, těžkým astmatem apod. Ale také kardiaci, pacienti s hodně narušenou imunitou, diabetici, lidé těžce obézní ve špatném zdravotním stavu, senioři, kteří zápasí s celou řadou nemocí, a tak dál. Nevydrží zátěž, kterou představuje horečka a vůbec chřipka.

Nejúčinnějším prostředkem proti klasické chřipce se ukázalo očkování vakcínou. Je dobré ho absolvovat v říjnu nebo v listopadu. Chřipkové epidemie se totiž objevují v prosinci nebo na přelomu roku. A organismus potřebuje aspoň 14 dní na vytvoření protilátek. Očkování stojí kolem 150 Kč, dalších 50 až 150 Kč zaplatí pacient za aplikaci injekce. Chrání nás 6 až 12 měsíců ze 70 až 90 procent.

Farmaceutické firmy musejí vyrobit každý rok nový typ očkovací látky, protože chřipkový vir neustále mutuje. V očkování zaostáváme za vyspělými zeměmi.

„Každý rok se u nás nechá očkovat kolem sedmi procent lidí, ve vyspělých evropských zemích to je 15 až 30 procent,“ upozorňuje profesor Prymula.

Pokud jde o prasečí chřipku, stát objednal nově vyvinuté vakcíny pro půl miliónu lidí. A odborníci se domluvili s ministerstvem zdravotnictví na dalším postupu. Kromě rizikových skupin vážně nemocných a seniorů chtějí očkovat také těhotné ženy (od ukončeného třetího měsíce těhotenství) a lidi důležité pro chod státu: část zdravotníků, hasičů, policistů, vojáků, energetiků apod.

Epidemiologové navíc očekávají, že se prasečí chřipka může vracet ve vlnách. Lidé, kteří ji prodělali, budou ve výhodě. Už se jí nenakazí. To, z čeho mají odborníci strach, je zmutování viru do podoby, kdy by byl nejen nakažlivý, ale i agresívní.

„Problém může být také, když lidé dostanou chřipky obě nebo se jimi nakazí krátce po sobě,“ říká profesor Prymula. „Může to u nich vyvolat řadu zdravotních komplikací.“ Pokud by něco takového probíhalo v masovějším měřítku, a to nelze vyloučit, prohloubí to navíc ekonomickou krizi.

Lékaři proto apelují především na chronicky nemocné lidi z rizikových skupin, aby se dali očkovat proti sezónní chřipce. Jenže čím více jich poslechne, tím rychleji vyčerpají zásobu těchto vakcín. Není jich totiž více než loni, takže se dostane jen na omezený počet zájemců.

Dobrou zprávou je, že i proti prasečí chřipce může pomoci, když se budeme otužovat. Což neznamená jen to, že se budeme každý den sprchovat studenou vodou nebo v zimě chodit plavat do řeky, jak vidíme občas v televizním zpravodajství.

K otužení člověka přispívají i věci daleko jednodušší: spaní při otevřeném okně, procházky za každého počasí nebo to, že se nezačneme zbytečně teple oblékat a nepřetopíme si pracovní místnost (vhodných je 16 až 20 stupňů).

Nedoceněné je také saunování. Optimální je chodit do sauny jednou týdně. Lépe díky němu zvládáme změny teplot. Ale nejen to. Výzkumy prokázaly, že zvyšuje i schopnost našeho organismu likvidovat viry a bakterie. Také pročišťuje dýchací cesty, uvolňuje je a zlepšuje jejich obranu proti nejrůznějším infekcím.

Podstatnou roli hraje rovněž spánek (při jeho nedostatku nám hrozí třikrát vyšší riziko, že dostaneme chřipku) a vůbec zdravá životospráva. Tedy pravidelný a přiměřený pohyb, racionální strava s dostatkem vitamínů a schopnost dobře čelit stresům. Naši imunitu naopak zhoršuje kouření a přílišné pití alkoholu.

Pokud potřebujete rychlou konzultaci ohledně prasečí chřipky, můžete zavolat na bezplatnou telefonní linku 800 189 769 a poradit se s lékařem. Funguje nepřetržitě. Podobnou službu nabízí Fakultní nemocnice Bulovka v Praze s vyhlášenou infekční klinikou, kde se obvykle soustřeďují nejvážnější infekční případy. Na telefonní číslo 737 689 035 je také možné zavolat kdykoliv.

O klasické sezónní chřipce je hodně praktických rad a informací na www.chripka.cz. O očkování, včetně jeho cen, zjistíte více na www.vakciny.net.