Článek
Kotník neboli hlezenní kloub patří k těm nejsložitějším kloubům v těle. Spojuje hned tři kosti: hlezenní kost, dolní část holenní kosti (jejíž výčnělek můžeme nahmatat jako vnitřní kotník) a dolní část lýtkové kosti (která vystupuje jako vnější kotník). To vše drží pohromadě řada vazivových systémů. A právě u nich nejčastěji dochází při vyvrtnutí kotníku k jejich většímu či menšímu narušení.
Při podvrtnutém kotníku dochází k okamžité bolesti, následuje otok a ztráta hybnosti kotníku. „V takových chvílích je důležité nohu zejména stáhnout, chladit, dát ji do vyvýšené polohy a nechat ji v klidu,“ upozorňuje hlavní fyzioterapeutka Fyziokliniky Iva Bílková.
Podvrtnutí kotníku podle závažnosti poranění dělíme na:
1. stupeň – vazy jsou pouze natažené, ale nejsou potrhané. Kotník je oteklý a lehce bolestivý. Ve většině případů dojde k rychlému zlepšení stavu, zhruba do 2-3 dnů. K léčbě postačí studené obklady a kotník fixovat pomocí tejpu.
2. stupeň – vazy jsou z části natržené a funkce kotníku je narušená. Otok i bolest kotníku je výrazně větší. Tento stupeň poranění je možné léčit pevnou fixací kotníku. Délka rekonvalescence je od 4-6 týdnů dle rozsahu poranění.
3. stupeň – vazy jsou úplně přetrhané, kotník je velmi bolestivý a výrazně oteklý. Pohyblivost kotníku je minimální a na nohu není možné ani došlápnout. Tento druh podvrtnutí je nejčastěji léčen sádrou na 3-6 týdnů a následnou rehabilitací.
Většina lidí následně navštíví chirurgii či ortopedii, kde se díky rentgenovému vyšetření potvrdí či vyvrátí poškození kostí. Případně se nasadí sádra a lékař naordinuje klidový režim. Méně obvyklá, ale stejně žádoucí je při vyloučení fraktury okamžitá návštěva fyzioterapie, kde se odborníci postarají o rychlé zhojení měkkých tkání.
Patní ostruha znepříjemní každý krok
Včasná rehabilitace je u poraněných vazů a kloubů klíčová. „Většina pacientů se na ni ale bohužel dostane až dlouho po úrazu, po sejmutí fixace, kdy má svaly ochablé a ostatní měkké tkáně (kloubní pouzdro, vazy, šlachy) ztuhlé a zkrácené, návrat k normálu pak trvá o to déle. Přijde-li pacient hned po úrazu, fyzioterapeut ho vyšetří a rovnou zahájí jemné prvky rehabilitace, které urychlí hojení,“ vysvětluje Iva Bílková.
Většina lidí si pod tím představí masáž nebo cvičení, ale moderní rehabilitace má možností mnohem více. „Můžeme používat technologie, které urychlují buněčný metabolismus, podporují regeneraci tkání, nebo máme techniky, které podporují lymfatický tok poškozený úrazem (proto vznikají při úrazu otoky). Když odstraníme otok, dochází k úlevě od bolesti a zároveň tkáň podpoříme v uzdravení,“ upozorňuje odbornice.
Délka rekonvalescence se tak zkrátí na minimum. Místo několika měsíců či týdnů je člověk vyřazen z aktivního života jen na pár dní.
Vyvrtnutý kotník vyžaduje znehybnění sádrou jen v nejtěžších případech, kdy jsou vazy zpřetrhané. Svaly a kosti mohou srůst relativně rychle, ale poranění vazů a kloubů se bez včasné péče hojí dlouho a komplikovaně.
Bílková proto doporučuje nejlépe ještě v den úrazu absolvovat terapii s fokusovanou rázovou vlnou na urychlení hojení měkkých tkání. Poté aplikaci lymfotapu, který pomáhá vstřebávat modřinu a lymfatický otok. U vážnějších úrazů je pak dobré vsadit na fixující ortézu a terapie s fokusovanou rázovou vlnou opakovat a kombinovat s přístrojovou lymfodrenáží. Bolestivost, vstřebání modřiny i otok odchází a zároveň rozsah pohybu se zvyšuje do několika dnů.
„Pokud došlo k přetržení vazů, pak v době, kdy je noha už bez otoku s minimální bolestivostí, je dobré začít cvičení pro posílení měkkých tkání a nácvik opětovné stabilizace a centrace kloubu, aby byla noha funkční i při turistice v nestabilním terénu,“ doplňuje Bílková.
„Důležitou součástí rehabilitačního programu jsou cviky ušité pacientovi na míru dle individuálního stavu a kondice. Jejich cílem je posílení svalů, stimulace rovnováhy a koordinace, zlepšení vnímání pohybu a polohy vlastního těla – tzv. propriocepce,“ dodávají odborníci z Fyziosvěta.
Jak předcházet opakování zranění
Pokud se někomu kotník vyvrtne opakovaně, pak se tak často děje kvůli nedoléčenému prvotnímu úrazu, kdy se vazy a svaly ještě nestihly zregenerovat. Může pak docházet k tzv. chronické nestabilitě kotníku. Každé takové podvrtnutí může mít horší následky.
Jde i o to, že při zraněném kotníku se tělo snaží vytvořit náhradní pohybové vzorce, což vede opět k nestabilitě kotníku a brzy se tak může opět objevit i bolest. Proto je dobré pro obnovu fyziologických stereotypů kyčle, kolene a kotníku začít cvičit speciální cviky, včetně cviků na plochonoží.
Fyzioterapeutka Daniela Stackeová: Záda mi o člověku řeknou hodně
Správná chůze vás zbaví řady bolestí
