Jak přestat zajídat negativní emoce

Emoční vypětí na nás má značný vliv. Emoce například dokážou ovlivnit chuť k jídlu, čímž mohou velkou měrou ovlivnit i celkový energetický příjem. To může mít z dlouhodobého hlediska negativní dopad nejen na hubnutí, ale způsobit i celou řadu dalších potíží, ať už fyzických, či psychických. Mimo to emoční stravování není podloženo opravdovým fyziologickým hladem.

Děje se tak přitom zejména u žen, když se cítí emočně podvyživené, často sahají po nejdostupnější náhradě - a tou je jídlo. Díky němu potlačí alespoň na chvíli pocit nejistoty. Otupí také nepříjemné emoce i vášně a pocit vnitřní prázdnoty. Oblíbená jídla nebo dobroty pro ně představují zdroj pozitivních a příjemných zážitků. Jídlo jim slouží jako berlička.

„Podobně reagují i ženy chronicky přetížené a unavené, které cítí, že nároky na ně kladené přesahují jejich fyzické i psychické síly. Obvykle je přitom pronásleduje nutkavý pocit, že musí být výkonné, vše musí zvládnout, a to dokonale. Také mají dojem, že vše visí jen na nich. Ve víru povinností se odnaučí přirozeně odpočívat. Trpí představou, že si to nemohou dovolit. Jedinou úlevou, kterou si dovolit mohou, je jídlo,” upozorňuje psycholožka Alice Vondrová.

Jídlem si tak ženy často vynahrazují či řeší problémy v práci, ve škole či třeba ve vztazích.

„Úlevu navíc obvykle hledají v přeslazených, přesolených nebo mastných potravinách. Jen velmi malá část emočních strávníků sáhne po zdravé potravině,“ vysvětluje Věra Burešová, výživová poradkyně z Naturhouse.

Jak už bylo zmíněno výše, závislost na „nezdravém“ jídle neboli emoční přejídání dokáže překazit nejen snahu zhubnout. Špatnými stravovací návyky si zaděláváte celkově na problémy se zdravím.

„Častá konzumace vysoce průmyslově zpracovaných, energeticky bohatých, mastných, sladkých či slaných potravin, které emoční strávníci vnímají jako okamžité řešení při stresové situaci, může vést až do stádia různých metabolických onemocnění, jako jsou obezita, cukrovka II. typu či zvýšená hladina cholesterolu,“ varuje Věra Burešová.

Pro tyto ženy bývá společné to, že o svých problémech nechtějí hovořit nebo je nemají s kým probrat. Pokud se je snaží řešit, zabývají se jejich důsledky, tedy obezitou, a ne příčinou, a tou je citové strádání.

„Vadí jim, že tloustnou, a proto začnou držet nějakou drastickou dietu. Tím se dostanou do ještě většího stresu, než v jakém byly. Trápí tělo hladem, duše strádá a brání se. Jak? Touhou po jídle,” upozorňuje Alice Vondrová.

Pokud ženy dál hubnou, tato touha enormně roste. Proto se drastické diety nedají nikdy dlouho vydržet. Po dietě následuje přejídání. Vyhladovělé tělo skočí po všem. Předchozí strádání ho navíc poučilo. I kalorie, které by normálně spálilo, si uloží do zásoby. Snaží se připravit na další možný „hladomor“.

Výsledek je logický, žena přibírá stále víc a víc. Pohled na ručičku váhy ji psychicky deprimuje a jídlo jí zase slouží jako útěcha. Kolotoč pokračuje.

U emočního přejídání je důležité v první řadě nalézt spouštěcí faktory, tedy hlavní příčinu. Na to ale člověk většinou sám nestačí. Musí vyhledat odbornou pomoc.

Obvykle jen za pomoci terapeuta žena pochopí sebe sama a své potřeby. Uvědomí si podstatu svých problémů. Začne pak řešit své neuspokojivé vztahy a nastolí klidnější pracovní i životní tempo.

Máte-li pocit, že bojujete s emočním přejídáním, pokuste se zhodnotit své stravovací návyky. Díky tomu se budete mít od čeho odpíchnout. Sepište si na papír, kolik a co jíte, jestli je vaše strava pestrá, jíte pravidelně a jaký máte vztah k jídlu.

„Zamyslete se nad tím, jaké potraviny volíte, když máte hlad, a po čem sáhnete, když jste ve stresu. Přemýšlejte také o tom, co jiného kromě jídla vám se stresem může pomoct. U někoho to může být hudba, kniha, film u někoho třeba procházka. Uvidíte, že se budete cítit mnohem lépe,“ tvrdí Věra Burešová a dodává, že v ideálním případě byste měla zhodnocení stravovacích návyků dělat společně s výživovou poradkyní.

Emoční hlad jídlem nezaženete, proto je důležité, abyste se naučila rozlišit skutečný hlad od emočního. To může být v některých situacích problematické, nikoliv však nemožné. Pomocníkem může být vytvoření číselné škály (1 = plně sytá, 10 = velmi hladová).

Podle odbornice to však nemusí být řešením pro každého. „Naše tělo by mělo umět poznat signál hladu. Pokud s tím máte problém a budete se řídit podle nějaké číselné škály, může to vést až k vyhladovění a následnému přejedení,“ dodává.

U emočních strávníků může pomoci i pravidelný režim. Není až tak podstatné, jestli budete jíst pravidelně pětkrát či dvakrát denně. Každému vyhovuje něco jiného. Klíčové je zejména to, abyste si nastavila jídelníček, ze kterého budete přijímat dostatečné množství všech živin a jedla jste v podobné časy.

Zajímavost: Věděla jste, že vytvoření nových návyků, ať už jde o jídelníček, cvičení nebo třeba učení se jazyků, může trvat 2–3 měsíce? Nevzdávejte to proto po prvním týdnu a vydržte. Každý jsme individuální a máme své vlastní tempo.

Emoční přejídání způsobují emoce. Z logiky věci tak vyplývá, že dokonale vybalancovaný jídelníček nemusí k vyřešení vašich problémů stačit.

Zaměřte se proto kromě jídla také na další aspekty vašeho života. Zeptejte se sama sebe, jestli jste spokojená v práci, máte uspokojivý partnerský vztah či co dalšího může být spouštěčem vašich negativních emocí. Ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším.

Pokud máte častou potřebu ulevit si ve stresové situaci přeslazenou čokoládovou tyčinkou a máte pocit, že je to v danou chvíli tím nejjednodušším řešením, jde o chorobný vzorec chování. Neuzavírejte se do bubliny, ale začněte své problémy řešit.

Obraťte se na své blízké, kteří vám mohou pomoct jak se zvládáním emocí, tak i s řešením jejich příčiny. Nebojte se však obrátit i na cizí lidi – odborníky. S emočním přejídáním může pomoci psycholog i zkušený výživový poradce. Věřte si a snažte se myslet pozitivně.

Může se vám hodit na Firmy.cz: