Článek
Malátných lidí bez energie v tomto období neustále přibývá. Viníky jsou přepracovanost, nedostatek spánku, imunitní systém a pochopitelně zkracování dnů a úbytek sluníčka.
„Více než lékař v tomto okamžiku pomůže na pár dní vypnout a užít si skutečné relaxace v rukou odborníků. Kromě pohybu, který uvolňuje endorfiny neboli hormony štěstí, tak mohou pomoci nejrůznější masáže a další relaxační techniky. Samozřejmě pro skutečnou úlevu je zapotřebí relaxovat déle než hodinu po práci a vyčlenit si na to minimálně víkend,“ doporučuje MUDr. Milena Dědičová z Termálních lázní ve Velkých Losinách.
Po návratu do práce je pak nutné si pečlivě rozplánovat úkoly – utvořit si dokonalý řád. Pomoci může úprava pracovního prostředí – například dostatek barev v kanceláři či alespoň na pracovním stole. Své udělá i příjemná fotografie z letní dovolené či nějaká drobnost, ke které se vážou hezké vzpomínky, např. suvenýr z dovolené, dárek od dětí či partnera. Mnohé může proti únavě dělat i zaměstnavatel, a to pouhou pozitivní komunikací nebo akcí, která nabourá pracovní stereotyp.
| Co může podzimní únava způsobit |
|---|
| Snáze chytíte kdejakou nemoc. Unavený organismus nezabezpečený dostatkem vitaminů a minerálů je totiž náchylnější k infekčním chorobám. |
| Můžete se opravdu začít trápit. Sezónní změny v organismu probouzejí jistý duševní neklid. Stres tedy na člověka doléhá více než jindy. Není náhoda, že na jaře se nejvíce lidé pokoušejí o sebevraždu. |
| Ztratíte zájem o sex. |
Když se jedná o mnohem větší problém
Syndrom vyhoření se může dostavit kdykoliv – nemá s krátkými a tmavými dny nic společného. Je to prostě známka toho, že skutečně nemůžete dál. Nikoli však v soukromí, ale v práci. Jste tak vyčerpaní, že už vás nic netěší, nic vás nezajímá a nenadchne a došly vám nápady. Přestože se snažíte ze sebe vydat maximum, stejně pořádně nestíháte.
| Příznaky syndromu vyhoření |
|---|
| Psychické: sklíčenost, bezmoc, beznaděj, ztráta sebekontroly – bezdůvodný pláč, podráždění, výbuchy vzteku, strach, pocit prázdnoty, osamocení, apatie, ztráta empatie a odvahy. |
| Fyzické: nedostatek energie, slabost, chronická únava, svalové napětí, bolesti zad, oslabení imunitního systému, poruchy spánku, kardiovaskulární a zažívací potíže či jiné funkční poruchy, poruchy paměti, ztráta koncentrace, nepozornost a v jejím důsledku větší náchylnost k úrazům. |
”Vyhořet nejde ze dne na den, varovné signály se vrství jeden na druhý nějakou dobu a často máte zpočátku jen pocit, že už je toho na vás v práci prostě moc. Nad příznaky syndromu vyhoření byste nikdy neměli jen tak mávnout rukou. Necháte-li ho, aby vás ovládl, odbornou pomoc potřebovat skutečně budete,” upozorňuje Magdalena Kozlovská, vedoucí lékařka Lázeňského domu Royal v Mariánských Lázních.
Léčba syndromu vyhoření je složitá, léky na něj totiž nejsou. Spočívá v individuální terapii, při níž je podstatné obnovení sebedůvěry nemocného. „Člověk trpící syndromem vyhoření potřebuje totálně obrátit svět kolem sebe. Je potřeba, aby udělal tlustou čáru za svými dosavadními stereotypy, začal si znovu věřit a radovat se z maličkostí. K tomu je zapotřebí ale dlouhodobější odpočinek spjatý s regenerací těla i duše,” dodává Magdalena Kozlovská.
