Jak poznat blížící se klimakterium

Délka a intenzita klimakteria mohou být ovlivněny celou řadou faktorů. Mezi ně patří například genetika, životní styl, ale také zeměpisná poloha. Obecně lze tvrdit, že čím severněji žena bydlí a světlejší pleť má, tím se zvyšuje i riziko klimakterických potíží. Výjimku tvoří jen ty ženy, jejichž strava je bohatá na mořské ryby a potraviny obsahující rostlinné estrogeny. Těm se potíže obvykle vyhýbají.

Menopauza se zpravidla objevuje šest až sedm let před poslední menstruací, která bývá průměrně mezi 49. až 55. rokem života. Že nastává ten okamžik, dokáže nejlépe říci gynekolog na základě speciální krevních testů, jež odhalují hladiny hormonů v krvi.

„Mezi první příznaky klimakteria lze zařadit poruchy menstruačního krvácení. Kvůli opožďování ovulace se cyklus nejprve prodlužuje a poté zase naopak dochází k jeho zkracování. Důsledkem je pak obvykle častější měsíční krvácení. To ustane až ve chvíli, kdy se vyčerpá zásoba vajíček schopných k dozrání,” vysvětlují odborníci z Ulékaře.cz.

V souvislosti se ztrátou menstruace se záhy začne ve větší intenzitě objevovat skupina akutních příznaků, rovněž nazývaných jako vegetativní klimakterický syndrom. Dochází k nim v důsledku kolísání hormonálních hodnot v krvi. Patří sem například bolesti hlavy, návaly horka a pocení, závratě, pocit brnění končetin či záchvaty bušení srdce. V některých případech se objevuje i bolest na hrudi připomínající infarkt myokardu, případně zažívací a psychické potíže. Ty se často projevují nervozitou, plačtivostí, sklony k depresím, náladovostí nebo nespavostí.

Další problémy nastávají několik týdnů, měsíců či let po menopauze. Jedná se o tzv. subakutní příznaky, které souvisí s dlouhodobějšími změnami hormonálních hladin, především s nedostatkem estrogenu.

V první řadě se jedná o častější infekce močových cest či problémy s inkontinencí. S tím mohou souviset také problémy v sexuálním životě. Ženy mohou pociťovat bolesti při pohlavním styku, svědění nebo pálení.

Kromě toho se suchost sliznice může projevit také zhoršením zraku, pálením v očích, suchostí a ztenčením kůže nebo zvýšenou tvorbou vrásek. Se změnou hormonálních hladin může v neposlední řadě souviset i suchý zánět hrtanu a hltanu či zvýšená lámavost nehtů nebo vypadávání vlasů.

Poslední stadium menopauzy je často nazýváno metabolickým klimakterickým syndromem. Jedná se o chronické příznaky, které jsou v prvních okamžicích velmi těžko rozpoznatelné. Patří sem například osteoporóza, ateroskleróza, infarkt myokardu či centrální mozkové příhody.

K těmto nemocem často dochází v důsledku nedostatku hormonu estrogenu, který tělo přirozeně chrání před těmito nemocemi. S jeho úbytkem tedy dochází k oslabení této ochranné funkce a ke zvýšení rizika srdečně-cévních onemocnění přibližně na stejnou úroveň, jako je tomu u mužů.

„Další důležitou oblastí, ve které se může nedostatek estrogenů negativně projevit, je metabolismus lipidů a karbohydrátů. Důsledkem toho u žen vzrůstá například riziko obezity nebo diabetu druhého typu. Kromě toho může také dojít ke zvýšení hladiny cholesterolu,“ dodává Petr Galle ze společnosti Vegall Pharma.

Pokud ženy začnou pociťovat potíže s pravidelností a intenzitou menstruace, měly by navýšit například příjem červeného jetele. Ten obsahuje fytoestrogeny, jež jsou příbuzné ženským pohlavním hormonům estrogenům. Potřebná denní dávka fytoestrogenů je 50 mg.

Ve druhém stadiu by pak ženy měly do jídelníčku zařadit větší množství sóji. Sójové boby totiž patří mezi nejbohatší zdroje rostlinných estrogenů.

Ve třetí fázi se pak mnohým ženám osvědčila konzumace včelích produktů a vitamín C.  Včelí mateří kašička je totiž významným zdrojem vitamínů a minerálů, vitamín C zase přispívá k ochraně buněk před oxidativním stresem. To je proces doprovázející přirozené stárnutí organismu. Vitamín C má při dodržování doporučeného množství také schopnost mírnit únavu, vyčerpání a podporovat normální činnost nervové soustavy.