Článek
Stačí k tomu přitom drobné změny, které v konečném důsledku mohou vést k velkým, a především pozitivním proměnám. Odbornice na duševní zdraví Crystal Raypoleová proto sestavila několik jednoduchých kroků, jak začít věci měnit a minimalizovat tak únavu i riziko syndromu vyhoření.
Zaměřte se na změny, které dokážete zvládnout sami
Pokud se v práci cítíte unavenější než obvykle, pak se nejprve zamyslete nad tím, které návyky vás vedou k těmto pocitům. A pokud se jedná o věci, které dokážete sami napravit, tak je zbytečně dlouho neodkládejte a začněte je měnit.
Může jít přitom o maličkosti. Stačí, když například půjdete dříve spát, abyste si zvládli přes noc lépe odpočinout, či se i přes pocit únavy zvednete z gauče a půjdete si zacvičit apod. I pouhá procházka kolem čtvrti vám může dodat energii i zlepšit náladu.
Terapeut Matěj Krejčí: Kdekomu dochází, že mobil sleduje až moc, ale neumí to řešit
Nechte práci v práci
Přestože v běžné pracovní době nebudete stíhat udělat vše, co by bylo potřeba, zkuste se vyhnout dohánění práce po večerech či víkendech. Přestože se vám práci podaří dohnat, bude vám chybět čas na další aktivity, a to především ty, které by vám pomohly tzv. dobít baterky.
Zkuste si proto sami se sebou, ale i se šéfem nastavit jasná pravidla, kdy se budete věnovat práci, a kdy budete mít volno a nebudete tak nikomu z práce k dispozici.
Samozřejmě mohou nastat výjimečné situace, kdy bude zapotřebí pracovat i nějaký čas po pracovní době, ale nesmí se z toho stát pravidlo. Každý člověk má volbu odmítnutí. Pokud vám dochází kapacita vše v pohodě zvládat, pak je naprosto správné začít říkat ne.
Vždy je vše na domluvě s nadřízenými či s někým z personálního oddělení. I zaměstnavatel má většinou velký zájem, aby se jeho zaměstnanec cítil dobře, a byl pokud možno maximálně produktivní, což při vyčerpání dost dobře nejde.
Práce z domova nahrává prokrastinaci. Poradíme vám, jak s ní bojovat
Nebojte se požádat o pomoc
Pokud se na vás valí přespříliš úkolů a je velmi nereálné, že je dokážete ve vymezeném čase všechny splnit, pak se nebojte požádat o pomoc druhé. Rozhodně tak neukážete svou slabost či neschopnost, ale naopak svým přiznáním dáte nadřízeným možnost nalézt řešení, jak vše přeorganizovat tak, aby všichni mohli odvádět tu nejlepší práci.
Pokud na sebe vezmete odpovědnost, která je nad vaše možnosti, pak si možná získáte na chvilku respekt a úctu druhých, ale v budoucnosti tím vším víc ztratíte, než získáte. Jakmile začnete být vyčerpaní, snadno přestanete dobře zvládat i své standardní úkoly.
Když člověk onemocní z nudy v práci
Toto všechno ale neznamená, že se uchýlíte k tomu, že si naberete úkolů minimum. Jakmile se v zaměstnání začnete nudit, pak snadno sklouznete k tomu, že věci začnete dělat automaticky a přestanete nad nimi přemýšlet, což vás začne vyčerpávat úplně stejně, jako když budete pod velkým tlakem.
Vědomí, že děláte maximum, je tím, co je tou nejlepší motivací a hnacím motorem, který může vést k pocitu uspokojení a naplnění.
Věnujte čas svým koníčkům
I když budete mít pocit, že po dlouhém pracovním dni nemáte energii na nic jiného než si lehnout k televizi a pustit si nějaký oblíbený film či seriál, zkuste se tomu občas nepoddat a místo toho raději vyrazte s přáteli na skleničku či si s nimi jděte zahrát tenis, volejbal apod. Jednoduše začněte dělat cokoliv, co vás baví a dělá vám radost.
Při sledování televize či hraní videoher se sice můžete cítit uvolněně, nicméně z pohledu dobití baterek a hlubšího uspokojení fungují mnohem lépe jiné aktivity, a to včetně takových aktivit, jako je práce na zahradě či kutilství, tvoření a také učení se něčemu novému.
Vytvořte plán péče o sebe
Tím, že začnete upřednostňovat své fyzické i emocionální potřeby, dokážete mnohem lépe nacházet rovnováhu mezi pracovním i osobním životem.
Správnou péčí o sebe tak zlepšíte i svou odolnost a sílu zvládat všechny výzvy, které v osobním i profesním životě přicházejí.
Pokud se budete po fyzické i emocionální stránce cítit dobře, pak mnohem snáze udržíte pozitivní mysl a nepodlehnete pocitům podrážděnosti, beznaděje a pesimismu, které jsou často součástí dlouhodobého vyčerpání a stresu.
I když si budete dopřávat dostatek spánku, budete hledět na zdravý jídelníček, nezapomínejte ani na další věci:
- na jógu, meditace a další praktiky všímavosti
- pravidelný kontakt se svými nejbližšími a přáteli
- horkou lázeň s relaxační hudbou a vůní
- dopřání si poklidného večeru doma místo velké party s přáteli
Jak relaxovat po práci
Promluvte si s blízkými lidmi
Není nad to promluvit si o všem, co vás stresuje či trápí s někým dalším. Zapomeňte na všechny obavy typu, že své přátele jen zbytečně zatěžujete svými problémy, protože v okamžiku, kdyby se oni ocitli ve stejné situaci, jistě by byli rádi, že se mají komu svěřit.
Samozřejmě jsou okamžiky, kdy nebude v silách ostatních, aby vám reálně pomohli, nicméně už jen to, že vás vyslechnou, má obrovský význam v tom, jak budete všechny věci dál sami řešit.
Pouhé vědomí, že máte podporu od svých blízkých, vám dodá pocit sounáležitosti, díky čemuž získáte novou energii se všem stresujícím věcem postavit čelem.
Rozbijte monotónnost
Tak jako neustále se opakující úkoly vás mohou vést k nudě a rezignaci, monotónní pracovní den ve vás může vzbuzovat pocity vyčerpání a psychické otupělosti.
Jakmile tedy učiníte jakoukoliv změnu ve své každodenní rutině, začnete se cítit mnohem lépe.
Vyzkoušejte například:
- Změňte pořadí plnění svých každodenních úkolů. Pracujte na méně náročných úkolech hned ráno, kdy máte nejvíce energie. Na odpoledne si nechte více stimulující úkoly, které vám pomohou překonat poobědový útlum.
- Každou přestávku se snažte strávit vědomě. Buď si udělejte rychlou meditaci, dechová cvičení či se dojděte na chvilku projít. Všechny tyto věci vám skutečně dodají energii, zatímco čas strávený na sociálních sítích či čtením aktuálních zpráv vás spíše unaví.
- Zkuste měnit pracovní prostředí. Zkuste občas vyměnit židli za velký míč či si místo sezení k počítači stoupnout anebo si sednout k jinému stolu apod.
- Zkuste si se svým nadřízeným promluvit o volné pracovní době. Každý má v sobě zabudovaný trošku jiný rytmus, tudíž se mu v některý čas pracuje lépe a v jiný hůře, což se nemusí vůbec shodovat s oficiálně nastavenou pracovní dobou. Stejné to je ale i co se týče týdenního rytmu. Zatímco někteří jedinci jsou schopni pracovat více hodin denně, aby si pak mohli udělat prodloužený víkend, jiní raději pracují pár hodin denně a vzdají se klidně i celého volného víkendového dne.
Průměrný věk vyhoření je 32 let, práce z domova vše ještě zhoršuje
Zvažte všechny možnosti týkající se budoucnosti
Pokud se snažíte řešit vše, co vás v zaměstnání unavuje a odebírá energii, ale váš zaměstnavatel vám v tomto směru nechce vyjít vstříc, pak zvažte, zda nenadešel čas učinit změnu a začít si hledat novou práci, kde bude větší šance, že se svými nadřízenými naleznete optimální řešení.
Jde o to, že pokud vám práce bude odebírat velké množství energie, budete ji pak postrádat v soukromém životě. Emoční nepohoda se pak začne negativně odrážet především na všech vztazích, ať už s partnerem či přáteli.
Obraťte se na odborníky
Dlouhodobá únava může mít i jiné příčiny než jen z vyčerpávající práce, proto je vždy lepší vyhledat praktického lékaře a vše s ním zkonzultovat. Zvlášť pokud únavu doprovází ještě další příznaky jako bolest, změna chuti k jídlu, žaludeční potíže apod. V takových případech je zapotřebí pomocí vyšetření vyloučit případné zdravotní problémy.
Pokud únavu doprovázejí změny nálady, pocity beznaděje, myšlenky na sebevraždu apod., pak se obraťte na psychologa či psychoterapeuta.
Kouč či psychoterapeut vám pak může pomoci i s nasměrováním při hledání nového zaměstnání.
