Jak obelstít mozek, abyste jedli méně

Své poznatky Spence nedávno vydal v knize Gastrofyzika: Nová věda o stravování. V ní ukazuje, jak moc jsou naše stravovací návyky ovlivněny vnějšími vlivy.

Jeho výzkumem podložené rady mohou změnit vaše chutě a napomoci vám činit zdravější rozhodnutí a celkově se stravovat méně. Zde jsou některé z jeho rad, kterých se můžete začít držet už dnes.

„Uvážlivý výběr barvy talíře, na kterém jídlo servírujeme, nám může pomoci omezit nezdravé stravovací návyky,“ tvrdí pro server Health Spence. Výzkum v této oblasti naznačuje, že bílé talíře zvyšují to, jak sladce jídlo vnímáme.

V jedné ze studií byl jahodový moučník respondenty hodnocen o 10 procent sladší, když byl přinesen na bílém talíři, než když jej respondenti jedli z černého talíře. Pokud budete počítat s tím, že talíř opticky zvýší sladkost pokrmů, můžete dle psychologa omezit množství cukru, které používáte při přípravě.

Pokud se snažíte omezit například slané občerstvení, červená se zdá být ideální barvou pro servírovací talíř. Působí jako univerzální symbol pro zákaz, podobný signál „vysílají” červené talíře i pro zpomalení.

Jedna ze studií, které Spence ve své knize cituje, zjistila, že zkoumaní lidé snědí o polovinu méně preclíků, když se podávají na červeném talíři než na bílém.

U omezení stravování je jednou z výzev (pravděpodobně tou nejtěžší) fakt, že menší přísun kalorií nepřináší takové uspokojení. Zde hrají důležitou roli naše smysly, které mohou přesvědčit mozek, že jsme snědli dostatek jídla. A možná i více, než jsme ve skutečnosti opravdu zkonzumovali, tvrdí Spence.

Začněte s tím, že při jídle zvednete talíř či misku ze stolu. „Náš mozek pravděpodobně nerozlišuje mezí jídlem a nádobím, na kterém je naservírované,“ prohlašuje. Dále tvrdí, že tíha talíře nebo misky v rukou signalizuje mozku, že jídlo je hmotné a dostatečně zasytí, takže se rychle cítíte plní.

„Čím více vjemů můžete z jídla získat, tím budete jíst méně,“ říká Spence. To znamená, že byste měli omezit všechna rozptýlení během stravování a plně si vychutnat čas, který na jídlo máte.

Vypněte televizi, abyste místo toho mohli sledovat to, co jíte. Jídlo z misky si přiložte až k nosu a plně vnímejte vůni pokrmu. „Zbavte se brček, kvůli kterým konzumujete mnohem víc, než si vůbec můžete uvědomit,“ dodává k tomu Spence. Čím více pozornosti jídlu věnujete, tím lépe. „Mozek využívá těchto vjemů k tomu, aby si řekl, že už má dost.“

Pokud máte slabost řekněme pro bramborové lupínky (otázka je, kdo nemá!), představte si sami sebe, jak jich jíte celou kopu, ještě předtím, než vůbec otevřete balení.

Výzkum publikovaný v roce 2010 naznačil, že prostá představa konzumace určitého jídla může omezit množství, které následně opravdu sníme. Vědci dále věří, že opakovaná představa konzumace určitého jídla může v průběhu času snížit touhu po takovém jídle.

Dokonce i váš sluch hraje roli v tom, jak vnímáte chutě. To je důvod, proč některé restaurace začínají využívat toho, co se nazývá zvukové koření neboli změna chuti jídla prostřednictvím zvuků a hudby.

Například v pekařství mohou podle Spence vyhrávat sladce znějící zvonkohry nebo slabě se chvějící zvuky piana, aby pekaři mohli používat ve svých receptech méně cukru.

Když jsme doma, je lepší poslouchat pomalejší hudbu, jelikož rychlejší rytmy nás mohou pobízet k tomu, abychom jedli více, tvrdí Spence. A pokud je hudba moc nahlas, můžeme jídlo nezdravě dochucovat, například nadmírou cukru nebo soli, neboť přes hlasitou hudbu nevnímáme chutě jídla dostatečně.

„Zřídka přemýšlíme nad názvem jídel, která doma připravujeme,“ říká Spence. Avšak pokud dezertům, které doma připravujete, přidáte do názvu slovo „sladký“, můžete tím ovlivnit jejich výslednou chuť.

„Jídlo je sladší, už když jej nazveme sladký dezert než pouze dezert,“ zmiňuje Spence. Při příštím pečení tak například brownies pojmenujte jako sladké čokoládové brownies, a možná vám bude stačit méně porcí k uspokojení vašich chutí. Zní to bláznivě, říká Spence, ale může to fungovat.