Článek
Lékaři mu říkají anafylaktický šok. Žena byla alergička a věděla, že se jí během krátké chvíle začne hůř dýchat, bude se motat a v nejhorším případě může ztratit i vědomí. Zachovala však chladnou hlavu. Rychle vešla domů a vyndala si z kabelky autoinjektor, tedy jakousi injekci s adrenalinem. Pak si tento hormon píchla do stehna. Dostal se jí tak do krve rychleji, než kdyby si injekci aplikovala jen pod kůži. Vzala si také své protialergické léky. Měla je připravené v lékárničce.
Věděla, že anafylaktický šok se rozvíjí rychle a nemohla by ztrácet čas hledáním správných léků. Z mobilu zavolala záchranku a nadiktovala dispečerce adresu a zdůraznila, že se jedná o anafylaxi. Pak si lehla na pohovku na bok tak, aby jí během případné ztráty vědomí nezapadl do krku jazyk. Záchranáři přijeli během šesti minut a odvezli ženu do nemocnice.
Dokáže i zabíjet
Zdaleka ne všechny případy alergického šoku dopadnou tak dobře. Lisa Anna Busatová z italského Trevisa navštívila při sčítání obyvatel usedlost jednoho z farmářů. Dostala se u něj do kontaktu s kapénkami mléka připravovaného pro výrobu sýra. Protože trpěla už od dětství alergií na bílkovinu z kravského mléka, rozjel se u ní anafylaktický šok.
Dívka si okamžitě píchla injekci adrenalinu. Jenže místo toho, aby si lehla a zavolala lékaře, sedla na kolo a dojela na něm domů. Její stav se mezitím zhoršil tak, že ji rodiče museli odvézt do nemocnice. Srdce Anny přestalo cestou pracovat. Lékařům se sice podařilo obnovit jeho činnost, dívku však nezachránili. Po dvou týdnech strávených v kómatu zemřela.
Dramaticky dopadl i polibek, který dostala patnáctiletá dívka z Quebeku od svého přítele. Ten si ukousl zákusek s arašídovým máslem a pak jí dal pusu. Dívka však trpěla alergií na arašídy. Kontakt s alergenem u ní vyvolal anafylaktický šok. Záchranka ji okamžitě odvezla do nemocnice. I ona zemřela. Jestli kvůli alergické reakci, nebo dalším potížím, o tom se později vedly spory.
Nebezpečné bodnutí
Zdaleka ne každý případ anafylaktického šoku má takhle vypjatý průběh, navíc s tragickým koncem. Zažil jsem to doma. Manželku píchla vosa do břicha. Na postiženém místě se udělalo rudé, zhruba deset centimetrů velké kolo. Cítila se zle a hůř se jí dýchalo. Vzala si proto svůj protialergický prášek a lehla si na bok do postele.
Během hodinky se její stav zlepšil. Zarudlé, lehce opuchlé místo kolem vosího bodnutí se však ztrácelo zhruba 14 dnů. Celou tu dobu prý nepříjemně svědilo.
Nejrizikovější je v takových případech bodnutí v ústech nebo jejich okolí, případně v oblasti krku. Tam hrozí velké otoky a u citlivých lidí i riziko udušení.
Proč právě adrenalin
Kritický stav vyžaduje okamžitou léčbu. „Doporučujeme pacientům použít autoinjektor s adrenalinem,“ říká MUDr. Irena Krčmová, CSc., primářka z Ústavu klinické imunologie a alergologie ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové.
„Adrenalin zvyšuje výkonnost srdečního svalu a zužuje cévy. Zvedá tedy postiženému nebezpečně nízký krevní tlak. Současně rozšířuje průdušky. Měl být součástí balíčku první pomoci proti šoku. Spolu s dvěma tabletami léku na alergii (antihistaminiky), dvěma tabletami kortikoidů a sprejem rozšiřujícím zúžené průdušky.“ Adrenalin je jinak hormon, který se ve vypjatých okamžicích přirozeně vytváří v kůře nadledvin.
Čím rychleji se příznaky šoku objeví, tím těžší lze očekávat jeho průběh. Vyšší riziko anafylaxie hrozí těžším astmatikům. Někdy k ní ale dojde i u jinak zdravého člověka.
Řadu praktických rad, jak postiženým lidem pomoci, najdete v knize Alergie od A do Z od Lindy Gamlin (nakladatelství Reader’s Digest Výběr). Rodičům alergického dítěte by měl lékař vysvětlit, co mají dělat. „Užitečné je zavolat v kritických chvílích na linku 155 a říct, že nás postihla anafylaxie,“ zdůrazňuje primářka Krčmová. „Pomoc musí být rychlá.“
Rizikové jsou i léky
Alergický šok se nejčastěji objeví po bodnutí hmyzem. Obvykle to bývá včela, vosa a čmelák, případně sršeň. Rizikové je třeba také žahnutí medúzou. Dalším spouštěčem bývají některé léky, například penicilín nebo acylpirin.
Šok dokáže vyvolat rovněž alergická reakce na kravské mléko, vejce, ořechy, mák, rybí nebo krabí maso, krevety, tropické ovoce, celer anebo sýry. U citlivých lidí rozjede reakci jen minimum kritické potraviny, třeba stopa arašídů v oplatkách nebo ve zmrzlině.
Injekci stále s sebou
Každý alergik by se měl domluvit se svým lékařem, jak velké je u něj riziko alergického šoku a jakou dávku adrenalinu má nosit v autoinjektoru s sebou. V USA to podle výzkumu dělá jen 16 % lidí, kteří šok prodělali. U nás nemáme taková čísla k dispozici, ale můžeme předpokládat podobně znepokojivý údaj.
Na intenzitu reakce mívá vliv:
- citlivost postiženého,
- dostatečná tedy kontinuální léčba nemoci léky, včetně nejmoderních antihistaminik 3. generace,
- další zátěže, například pylové.
Nezbytné je zjistit, co u něj šokovou reakci vyvolává a těmto alergenům se pokud možno vyhýbat. Tam, kde je to možné, lze podstoupit preventivní léčbu, například alergenovou imunoterapii proti včelímu či vosímu jedu. Řadu užitečných informací najdete na www.alergie.cz , (článek Anafylaxe - Jak postupovat?), na www.bez-alergie.cz a na www.zivot-alergika.cz . Dotazy odborníkům lze zasílat na www.cipa.cz .
Prvotní projevy alergického šoku:
* Slabost, mrazení a někdy i studený pot, ale také nevolnost, případně zvracení nebo průjmy.
* Objeví se rozsáhlé svědivé zarudnutí nebo vyrážka.
* Rozvíjí se dušnost, kterou způsobí otok hrdla, popřípadě stahnutí průdušek.
* Výrazné otoky hrdla mohou ztěžovat už tak zhoršené dýchání, případně dech úplně zablokovat. Jak u otoků, tak při zvracení musíme hlídat, aby se postižený neudusil.
* Velice časté bývá bušení srdce a prudký pokles krevního tlaku. Šok může v krajním případě vyvrcholit ztrátou vědomí, zástavou dechu a srdečním selháním.
* Postižený v akutním stavu trpí také psychickými potížemi, zejména úzkostí.
