Jak nás neustálý hluk udržuje v chronickém stresu

Jak uvádí klinický psycholog Samoon Ahmad pro server Psychology Today, nadměrný hluk je podle výzkumů spojen s mnoha kardiovaskulárními chorobami stejně jako s psychiatrickými problémy.

Noční nepřetržitý hluk pak může kromě narušování spánku vést k dlouhodobým stresovým procesům v těle.

Stres je součástí života každého jedince. Vždy byl a vždy bude. S jeho rozšířeností se o něm logicky mluví více, pro mnohé jde ale stále o poměrně nejasné metafory či pojmy, když přijde řeč na to, co to vlastě stres je.

Pokud bychom chtěli znát přesnou definici, jde o „stav ohrožené homeostázy (zjednodušeně schopnosti udržovat stabilní prostředí organismu) vyvolaný vnitřními či vnějšími nepříznivými stresory“, jak to popsal ve zprávě společně se svými kolegy Constantine Tsigos, profesor v oblasti endokrinologie, výživy a metabolismu na řecké Harokopio University.

Jak dále autoři uvedli, proti stresu pak „funguje složitý proces fyziologických a behaviorálních reakcí, jejichž cílem je znovu nastolit optimální tělesnou rovnováhu“.

U všech obratlovců (i člověka) spadá stresová reakce primárně do oblasti autonomního nervového systému, který reguluje životně důležité procesy v těle, jako je třeba srdeční frekvence, ale i sexuální vzrušení, prostřednictvím uvolňování stresových hormonů.

Jeho součástí je rovněž tzv. sympatický nervový systém, který připravuje tělo na blížící se nebezpečí, a parasympatický nervový systém, který naopak pomáhá dostávat tělo do relativního klidu, když hrozba pomine. Sympatikus je tedy odpovědný za reakci, kdy bojujeme, nebo utečeme, zatímco doménou parasympatiku je odpočinek a trávení.

Jenže když se tělo dostane do konstantního stresu, nemusí už být parasympatikus schopen vrátit ho zpět do klidového stavu. Místo toho se pak stres kumuluje a může se začít projevovat například systémovým zánětem nebo též tzv. oxidačním stresem (stavem, kdy v těle nastává nepoměr mezi škodlivými volnými radikály a antioxidanty, které je neutralizují). To pak může vést k hypertenzi, ztuhlým cévám a hromadění plaku, dokonce i psychologickým projevům, jako je úzkost či deprese.

Pokud se dané problémy neřeší, mohou vést k dalším potížím a zvyšovat například riziko závažných kardiovaskulárních onemocnění či autoimunitních poruch.

Odpověď na nadnesenou otázku je podle Ahmada jasná - ano. I když hluk sám o sobě nezpůsobuje větší škodu, emocionální reakce na něj už ano. Pokud bychom nebyli bombardováni mnoha dalšími stresory, možná bychom to i podle odborníků zvládali vyřešit a výše uvedené potíže spojované se stresem by nás nemusely trápit - jenže taková situace je poměrně velká fikce.

Ahmad s kolegy k tomu pak dodávají, že účinky hluku na lidské zdraví jsou mnohem závažnější, než si mnozí z nás představují. Světová zdravotnická organizace už v roce 2011 dospěla ve své zprávě k výsledku, že nadměrný hluk související s dopravou je zodpovědný za „roční ztrátu v součtu 1,6 milionu let zdravého života“ mezi lidmi žijícími v západní Evropě.

V roce 2015 zveřejnila Evropská agentura pro životní prostředí zprávu spojující nadměrný hluk z dopravy (osobní a nákladní vozy, vlaky i letadla) s 1,7 milionu případů výskytu hypertenze, dalšími 80 000 hospitalizacemi a také 18 000 případy předčasného úmrtí na ischemickou chorobu srdeční či mrtvici v Evropě každý rok.

Dalším z faktorů, jak může hluk velmi škodit, je i načasování. Během dne bývá velmi obtěžující a často přispívá ke stresu. Když se pak objevuje i v noci, může se z něj stát stres chronický, který má neblahý vliv na spánek a právě na schopnost organismu se se stresem vypořádat a dostat se během noci opět do klidového režimu. A to i ve stavu, kdy okolní zvýšený noční hluk člověka vyloženě nebudí, ale i tak je znatelný.

Co se týče hromadného zmírnění hluku z dopravy, jakákoli změna, která by prospěla více lidem bydlícím v blízkosti rušných silnic, rozhodně není jednoduchá či časově nenáročná. Rozhodně to ale neznamená, že bychom se měli s okolním venkovním hlukem smířit a neřešit ho.

„Mírnit dopady oxidačního stresu bychom rozhodně měli. Všichni se můžeme více zaměřit na stravu bohatou na polynenasycemé mastné kyseliny, vlákninu či vitamíny. Stejně tak není náročné začít používat třeba špunty do uší, případně v ložnicích zesílit zvukovou izolaci ve snaze ztlumit všudypřítomný noční hluk a dát svému organismu šanci vyrovnat se se stresem a co nejvíce se zklidnit a zrelaxovat,“ uzavírá Ahmad.