Jak na pískání v uších

Zvuk cikád, pískání, cvakání, šumění podobné zvuku, jako když se ladí rádio. Tak podle otorinolaryngologa Petra Janouška popisují nejčastěji pacienti svůj ušní šelest, odborně tinnitus. Název onemocnění pochází z latiny a znamená znít nebo zvonit. Pacienti tyto zvuky vnímají jako různě hlasité nebo intenzivní.

Ušní šelest je totiž čistě subjektivní vjem určitého zvuku, který nemá žádný objektivní zdroj. Jde o jakousi sluchovou halucinaci.

Pacienty jejich šelesty doslova mučí, ale většinou je neslyší nikdo jiný než oni sami. „Jenom asi 1 % všech tinnitů je tzv. objektivních. Způsobuje je například průtok krve ve zúžené cévě nebo stahy svalů patra nebo středouší. Toto malé procento zvuků lze zaznamenat i jinou osobou, poslechem otofonem nebo fonendoskopem,“ popisuje Janoušek z ORL ambulancí Alfa Medica.

I když jsou pro okolí neslyšitelné, je možné ušní šelesty popsat a zhodnotit. Hučení nebo pískání v uších se měří v rámci tzv. subjektivní audiometrie. Je to vyšetření, kdy lékaři pouštějí pacientovi tóny různých frekvencí a různých hlasitostí. Pacient se snaží připodobnit subjektivně vnímaný zvuk některému z tónů, které slyší ve sluchátkách.

Míru pacientova trápení zjišťuje lékař také pomocí dotazníků. V nich jsou otázky, kolik dní v týdnu a kolik hodin denně zvuky pacienta obtěžují. Na škále od 1 do 5 se zaznamená, jak moc šelest brání pacientovi v odpočinku nebo soustředění, jak moc ho zvuk vyčerpává a zda je pro něj nepříjemné pobývat v tichu.

Odborníky zajímá, jak moc tinnitus narušuje u nemocných schopnost vycházet s jejich okolím, radovat se ze života nebo plnit domácí a pracovní povinnosti, jak moc se zhoršila jejich kvalita života.

Pacienti s ušním šelestem bývají ze svého stavu často vyčerpaní. Mohou mít psychické problémy, špatně se soustředí. Nepřetržitý zvuk jim zkrátka nadměrně zasahuje do života. „S ušním šelestem je vhodné dostavit se do ambulance ORL. Lékař musí vyloučit specifická a akutní onemocnění,“ vysvětluje Janoušek.

V případě chronických tinnitů se na léčbě podílí také praktický lékař nebo neurolog, někdy i psychiatr s psychologem. A to zejména u těžších forem a velmi citlivých jedinců, kteří jsou úzkostní a mají sklony k negativnímu myšlení. Zaznamenány byly i sebevražedné sklony pacientů.

Janu D. začal ušní šelest trápit před čtrnácti lety. Tehdy jí bylo 53 let, sportovala, vídala se s přáteli. Na pohřbu její sestry zněly v kostele zvony a Jana ještě dlouho nedokázala ten zvuk vytěsnit ze své mysli. Smrt sestry ji nesmírně ranila.

Od pohřbu se ale Jana nemůže zbavit zvonění v uších, je podrážděná a nervózní.

Kvůli nesoustředěnosti začala mít problémy v práci a myslela, že ji zachrání důchod. Ale to se nestalo. Když je ticho, zvuky zvonů ji přivádějí k šílenství. Úplně omezila společenský život, často stůně a je depresivní.

Jediné uvolnění Jana cítí, když je s vnoučaty na hřišti a slyší křik a pláč dětí. Hlídá je a hraje si s nimi. To pak i ona sama dokáže na nepříjemné zvonění v uších na chvilku zapomenout.

Co přesně ušní šelest způsobilo, se většinou nepodaří vypátrat. Věk, nemoci cév, vysoký krevní tlak, zánět, krevní sraženina, blokáda krční páteře a nadměrný hluk. To všechno mohou být příčiny poškození a nedokrvení vnitřního ucha. A projevem takového poškození se pak může stát právě ušní šelest, tinnitus.

Některé důvody vzniku ušního šelestu jsou podle odborníka jasné. „U mladých lidí to může být hluková zátěž. Jako jsou koncerty a hudební produkce. Obzvlášť když posloucháme v blízkosti reproduktorů,“ říká otorinolaryngolog.

„Další příčinou tinnitu mohou být u mladé populace blokády krční páteře vzniklé při prudkém pohybu hlavou při sportu. Nebo po delším ležení při jiné, například respirační nemoci. Někdy bývá příčinou také infekční onemocnění, tedy chřipka, ale i covid,“ doplňuje lékař.

Mladí lidé mají výhodu v tom, že u nich ušní šelest nemusí být doprovázen poruchou sluchu. Na rozdíl od starších pacientů. Ti totiž téměř vždy spolu s tinnitem trpí také určitým stupněm poruchy sluchu.

Přesná čísla o počtu nemocných s ušním šelestem v Česku neexistují. Uvádí se, že s tinnitem se setkal každý přibližně třetí člověk starší 60 let. A každý přibližně desátý z nich pociťuje takové obtíže, že kvůli nim vyhledá lékaře.

Podle odborníků je běžné, že při cíleném dotazu pacient, který je vyšetřován s jiným problémem, uvede, že má letitý tinnitus, jenž ovšem nijak neřeší. Častěji jsou v ordinacích ošetřováni s ušním šelestem muži. Když vznikne náhle nebo je slyšitelný pouze v jednom uchu (jednostranný tinnitus), doporučuje se neotálet a navštívit ORL specialistu.

„Při náhlém vzniku tinnitu máme jedinečnou možnost ho léčebně ovlivnit. Ideálně do 24 hodin po vzniku,“ upozorňuje Janoušek.

Hraje se o dny, možná o hodiny. „V případě tinnitu, který trvá déle než tři týdny, už není prokazatelné, že bude možné ho ovlivnit léčbou. A tinnitus trvající déle než tři měsíce může být již centrálně fixován. To znamená, že ho nemocný vnímá jako nepříjemný podnět na úrovni vyšších center.“

Jednoduše řečeno, ani když se odstraní problém vnitřního ucha, zafixovaného šelestu se nezbavíme.

Ani poté, co lékař specialista potvrdí chronický ušní šelest, cesta léčby nekončí. Odborníci se snaží pacientům pomoci, aby se na tinnitus do jisté míry adaptovali a vnímali ho stále méně.

Mezi možnosti léčby patří léky, které roztahují cévy, snižují viskozitu krve a mají protizánětlivý účinek. Specifickým postupem je tzv. hyperbarická kyslíková terapie. Díky aplikaci kyslíku při vyšším tlaku ve speciální hyperbarické komoře dochází ke zlepšení prokrvení vnitřního ucha.

Stimulační léčba rTMS pomáhá zmírnit vnímání šelestu, a to pomocí stimulace části mozku magnetickým polem.

Psychoterapeutický postup pomáhající při zvládání života s ušními šelesty se jmenuje TRT (anglicky Tinnitus Retraining Therapy). Tato terapie má naučit podvědomý sluchový systém pacienta to, že jeho šelest je něco přirozeného a on nemá těmto zvukům věnovat pozornost.

Internetové diskuse zmiňují při chronickém tinnitu užívání vitamínu B12 nebo přípravků s výtažky z gingko biloby. Podle odborníků ale pomáhají spíše na úrovni placeba.

Použít lze i různé techniky ke zlepšení psychické pohody pacientů, jako jsou muzikoterapie a relaxace. Známé jsou pokusy s použitím laseru, přírodní léčby i použití homeopatik.

Dnes pětačtyřicetiletý Martin H. se poprvé setkal s ušním šelestem v osmnácti letech. Během „svatého“ týdnu se učil na maturitu na chalupě. Neprožíval prý žádný velký stres. Jedno ráno se ale vzbudil a měl úplně zalehlé ucho, navíc vnímal stále přítomný vyšší zvuk podobný pískotu.

Podstoupil vyšetření sluchu, tlaku, dostal léky na rozšíření cév. Pocit zalehlého ucha časem částečně ustoupil a pískání se mírně ztišilo. Martinovi se podařilo úspěšně odmaturovat, ale tinnitus mu zůstal, na pravé ucho celkově hůře slyší.

Martin má rodinu a je plně vytížený v práci. Na pískání se mu občas podaří úplně zapomenout. Naučil se ho vytěsnit, i když ho slyší pořád.

Mají se tedy lidé spokojit s tím, že se s ušním šelestem nedá nic dělat? Do jisté míry to tak je. Úplné uzdravení čeká jen malé procento pacientů. Podle Janouška ale opravdu pomáhají speciální sluchadla.

„Jedinou vědecky potvrzenou léčebnou metodou u chronického tinnitu je v současnosti aplikace tzv. sluchadla,“ vysvětluje lékař.

„Sluchadlo je chytrý zesilovač, který je schopen zesilovat zvuky definovaných frekvencí, tedy těch, na kterých pacient šelest vnímá. Nejčastěji jsou to frekvence vysoké. Ty se totiž ztrácejí s věkem nejdříve,“ vysvětluje lékař a dodává:

„Pacient pomocí sluchadla slyší opět přirozené zvuky ze svého okolí, a tím jakoby „ruší“ tinnitus. Slyší zpěv ptáků, cinkání tramvaje, vzdálený křik. A nevnímá tolik sluchovou halucinaci, tedy svůj ušní šelest.“

Ušní šelesty doprovázejí také některé specifické choroby vnitřního ucha. Je to například Menierova nemoc způsobená přesycením vnitřního ucha vodou. Dále trauma způsobené hlukem anebo nezhoubný nádor sluchového nervu, tzv. vestibulární schwannom.

Jde o závažná onemocnění poškozující sluch a také rovnováhu. Vnitřní ucho totiž kromě sluchu pomáhá též udržovat rovnováhu. Menierova nemoc i vestibulární schwannom se léčí jiným způsobem než „klasický“ chronický tinnitus, a to buď medikamentózně, nebo operativně. V tomto případě může díky léčbě následně dojít i k vymizení tinnitu.

Pozor, vestibulární schwannom je jedním z nejčastějších nezhoubných mozkových nádorů. A právě proto je nutné v případě vzniku ušního šelestu vždy vyhledat odborníka, aby závažné choroby vyloučil.

Pacienty s ušními šelesty nejvíce trápí, že slyší nepříjemné zvukové vjemy, když je ticho. Někdy jim dokonce narušují i spánek. Přijatelnější se zdají pacientům níže položené zvuky, než ty vysoké.

Tinnitus se může zhoršovat s věkem, jak se postupně zhoršuje kvalita sluchu. Kdo již ušním šelestem trpí a zvuky najednou zvýší hlasitost nebo intenzitu, měl by navštívit lékaře. Pohlíží se na to jako na nový tinnitus a je nutné vyšetření a léčba.

Lépe ušní šelest snášejí lidé, kteří jsou pozitivní a spokojení se svým životem, mají dostatek zájmů a koníčků.

Může se vám hodit na Firmy.cz: