Článek
To jsou hlavní příčiny toho, proč vedle civilizačních chorob (infarkty, mrtvice, cukrovka, nádorové nemoci, dna) rychle přibývá i potíží se zažíváním.
Nechtějí k lékaři
Zácpa dnes trápí dvě třetiny lidí. Lékaře přitom navštíví sotva pětina z nich. Je potřeba rozlišovat, jestli jde o zácpu:
- Akutní, s tou se často setkáváme na cestách, tedy při změně prostředí nebo způsobu stravování.
- Chronickou, tedy dlouhodobou, kterou může vyvolat řada příčin, počínaje příliš tučnou stravou a nedostatkem pohybu, nádory ve střevech konče.
Pokud jde o prostředky, které lze koupit na zácpu v lékárně, je dobré se o nich poradit s lékařem.
Recepty na zácpu
Poměrně účinným receptem na zácpu, která nemá vážné příčiny, jako je třeba nádor, bývá to, že: |
- dostatečně pijeme, to znamená 2,5-3 litry tekutin, nejlépe neslazených balených vod; |
- sportujeme, chodíme na procházky, zkrátka máme dost pohybu; |
- jíme hodně vlákniny, kterou obsahuje především ovoce, zelenina nebo celozrnné obilniny. |
Pokud dodržujeme tyto zásady, nebude naprostá většina z nás potřebovat žádná projímadla.
Senioři necítí žízeň
Proč nám mohou pomoci tak jednoduché věci? Dostatek kvalitních tekutin je nutný pro chod našeho organismus. Není náhodou, že ho zhruba ze 70 % tvoří právě voda. Pokud jí máme málo, vázne většina důležitých tělesných pochodů, včetně trávení a látkové výměny.
Problém je, že řada lidí, zejména těch starších, nepociťuje žízeň. Tělo se totiž časem špatnému pití přizpůsobí. Nedostatek tekutin se tak u řady lidí projeví až bolestmi hlavy, špatným soustředěním, podrážděnými reakcemi a také zmíněnou zácpou.
Pokud po ránu vypijeme nalačno dvě až tři deci balené vody, dodáme tělu tekutiny ztracené během noci (většina z nás vypotí během spánku zhruba půllitru vody). "Ale zároveň tím podpoříme pohyb střev a tím i pravidelnost ranní stolice," říká docent Milan Lukáš ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Pohyb jako lék
Když v lékařských výzkumech zjistíte, co všechno pozitivně ovlivňuje pohyb, máte pocit, že jste objevili nějaký zázračný lék. Vliv na správné trávení a látkovou výměnu je pouze jedním z jeho účinků.
Není skvělou prevencí jen proti zácpě nebo průjmům, ale také proti nadýmání a bolestem břicha. Může mírnit i potíže s dráždivým tračníkem, žaludečními vředy a tak dál. Podporuje hlavně správnou střevní peristaltiku a celý proces trávení.
Skvělá vláknina
Vláknina se stala hitem posledních měsíců. Ne náhodou. Jíme ji totiž trestuhodně málo. Pouhých 5 procent z nás konzumuje pravidelně doporučenou denní dávku. Za to víc jak 70 procent lidí nejí ani polovinu této dávky.
Vláknina přitom: |
- zlepšuje činnost střev a vylučování; |
- pomáhá optimalizovat složení střevní mikroflóry; |
- zasytí nás na delší dobu, takže nám déle vydrží pocit sytosti a méně se přejídáme. |
A tak bychom mohli pokračovat. Seznam pozitivních efektů vlákniny na náš organismus je úctyhodný a stále ještě nedoceněný.
Alarmující přejídání
Stále víc se přejídáme. Jídlo se pro nás stalo duševním dopingem a oblíbeným způsobem relaxace. Vypadá to jako obehraná písnička, ale není. Například fakt, že se třeba počet obézních dětí za posledních pět let zdvojnásobil, je skutečně alarmující.
Odborníci na výživu se snaží přesvědčit lidi, aby jedli zdravěji. Měli by konzumovat mnohem méně: |
- nezdravých, převážně živočišných tuků, jejichž trávení často doprovází škodlivé hnilobné procesy, které se obvykle projeví silně zapáchající stolicí; |
- bílého pečiva, protože prudce zvedá hladiny krevních cukrů a navíc v trávicím traktu zrovna nepodporuje zdravou skladbu střevní mikroflóry, spíš naopak; |
- mlsků typu čokolády, obsahujících cukry společně s tuky, což snadno vyvolá zácpu atd. |
Lepší strava, lepší trávení
Naopak, mnohem častěji by si lidé měli dopřávat:
- ovoce a zeleninu;
- celozrnné obilniny;
- zakysané mléčné výrobky;
- ryby a vůbec zdravé tuky (především omega-3), které vedle ryb obsahují také některé ořechy, semena a rostlinné oleje nebo rostlinné tuky.
Lepší strava prospěje lepšímu trávení a sníží i riziko už zmíněných civilizačních chorob.
Nespěchat, nehltat a uvolnit se
Důležitá však není pouze lepší skladba potravin a menší množství kalorií. Důležitá je také pravidelnost jídel, která budeme jíst v klidu a pečlivě je rozkoušeme. Spěch i hltání jsou totiž jednou z příčin zažívacích problémů.
Podobně jako špatně odreagovaný stres nebo negativní emoce. Ty dokáží vyvolat řadu zažívacích potíží. Počínaje žaludečními vředy, přes dráždivý tračník, až po zhoubné nádory tlustého střeva. V těchto případech mohou daleko víc než léky na lepší trávení pomoci léky na uklidnění typu diazepamu.
Ale stejně účinné může být to, že se dostatečně odreagujeme. S kamarády, při koníčcích, při sportu. Cvičit třeba Tchaj-ti, abych nemusel užívat léky snižující psychické napětí, to mi připadá mnohem perspektivnější. A divili byste se, kolik lidí ho cvičí právě z těchto důvodů.