Jak mohou sociální sítě působit na lidský mozek

Mozek funguje jako velmi výkonný počítač. Skládá se ze sto miliard neuronů, přičemž každý z nich má deset tisíc dalších spojů, kterými běží signály rychlostí 354 km za hodinu na trasy dlouhé celkem 160 tisíc km. Výsledkem je tvorba tisíce miliard miliard (triliardy) impulsů každou sekundu. Ty se všechny organizují v hlavních „procesorech“, jež mají různé úkoly: některé se starají o primární funkce, druhé spojují a integrují informace (například frontální lalok), třetí slouží jako filtry.

Paměť je přitom tvořena tak, že neurony propojí jednotlivé zkušenosti a vytvoří z nich specifickou maketu, která se zaktivuje, pokud dojde ke kontaktu s ní v jakékoliv části. „To vysvětluje, proč si často vzpomeneme na něco, protože nám to něco jiného připomene,“ vysvětluje neurolog MUDr. Martin Jan Stránský a dodává: „Síla myšlenky (makety) přímo souvisí s jejím používáním: čím více na něco vzpomínáme, tím lépe to zakódujeme a tím méně to zapomeneme. Pokud se tak neděje, charakter paměti se postupně mění – nepoužívané části předlohy jsou vymazány a prázdné mezery jsou vyplněny novými informacemi a zkušenostmi.”

Odborníci tento proces přirovnávají k posilování a pletí (plevele). Když věnujeme méně času posilování, zakódované trasy a makety se oslabí a postupně mizí. Jak upozorňuje neuropsycholog Dr. Ravi Chandra, informační technologická revoluce a hlavně sociální sítě nás postupně oddalují od hlubších procesů, kterých je náš mozek schopen. Místo aby se lidé pozastavili a domýšleli, spokojují se pouze s tím, že vědí, kde je něco možné najít.

Vše se dále zhoršuje fenoménem tzv. technologického multitaskingu, tedy prováděním mnoha věcí najednou, například psaním sms, používáním Facebooku a sledováním televize. Nic z toho nenabízí možnost pro hlubší integrované myšlení. Hlubší předlohy odpadávají a nejsou nahrazeny ničím jiným. Stejná situace existuje u řidiče vozu, jenž stále sleduje obrazovku navigace – brzy ztratí nejen schopnost orientovat se v terénu bez navigace, ale postupně i řídit vůz bezpečně.

Schopnost mozku se tedy ve skutečnosti neměří podle toho, kolik různých úkolů zvládne najednou, ale jak dokáže integrovat a zvládnout jeden jediný úkol.

Sociální sítě na své uživatele působí stejně jako na hráče kasina. Většinou člověk nic nevyhrává, ale jednou za čas přijde dobrá karta nebo vítězství, což jedince obrovsky vzruší.

Tím spustí mozek reakci, která vede k nárůstu dopaminu – chemické látky, která zprostředkuje pocity slasti. A ty chceme zažívat znovu a znovu. ”Právě proto používá většina lidí sociální sítě nikoliv k pracovním nebo vědeckým účelům, ale pro surfování, tedy k volnému prohledávání obsahu pro dosažení jakési osobní odměny. Přitom dostávají zpravidla jen ploché informace k jednorázovému použití, jako jsou: 'Nedorazím.', 'Jak se ti líbil?', 'Ta fotka je příšerná!' atd.,” upozorňuje MUDr. Stránský.

Tím, že internet a tedy i sociální sítě jsou stále k dispozici, mohou své uživatele vábit bez jakéhokoli omezení.

„V tomto smyslu rozbourává internet a Facebook všechny jinak běžné denní struktury včetně přátelských a partnerských vztahů. Nutkání k používání sociálních sítí může být stejné jako každému dobře známý pocit naléhavé potřeby zvednout zvonící telefon,“ varuje neurolog. Jenže nejde o vteřiny, ale o dlouhé hodiny.

Studie prokázaly, že spokojenost uživatelů Facebooku přímo klesá s počtem jejich konverzací. Nedá se tedy říci, že jsou lidé díky Facebooku spokojenější a šťastnější. Lidé, kteří spolu fyzicky často mluví, lépe zvládají nejen mezilidskou konverzaci, ale také snadněji řeší své problémy a jsou úspěšnější v mezilidských vztazích.

„Existují ale dvě výjimky. Jednak lidé žijící v naprosté společenské izolaci. Jejich spokojenost i zdravotní stav se po napojení na sociální sítě může zlepšit, a také partneři, kteří se prostřednictvím sociální sítě seznámí. Zde je zaznamenáno nižší procento rozvodů a spokojenější manželství, než je tomu u jiných. Vysvětlením je snadná selekce a možnost potvrdit si společné zájmy a vlastnosti dříve, než je skutečný vztah zahájen.“

Pro lidský mozek je prožití cesty vedoucí k informacím důležitější, než je jejich rychlé získání, či dokonce než informace samotné. Integrace smysluplných poznatků tvoří nejen podklad, ale i vývoj pro další procesy v mozku, které budují mezilidské vztahy.

”Je pravda, že moderní kybernetický svět nabízí nesčetně informací, ale zároveň je to svět plochý, bez prohlubní. Rozšiřuje se pouze počtem bitů. Život mu dodávají reakce lidí, ovšem důsledky mohou být nedozírné – například masové protesty v Egyptě či sebevraždy mladých lidí, kteří tvrdí, že je na Facebooku týrají jejich spolužáci. Je to svět, ve kterém se ideologie a rozhodnutí často dějí podle trendů místo morálního přesvědčení, který nabízí návykovost a nabourání skutečné spokojenosti a smysluplného jednání. A tím destrukci lidského mozku,” dodává lékař.

Zákazy obvykle k ničemu nevedou, tudíž zakazovat Facebook nemá smysl. Mnohem lepší je začít používat sociální sítě cíleně, aby neomezily důležité procesy v mozku a nepodporovaly vznik závislosti.

Je dobré také počítač občas vyměnit za knihu. Studie dokazují, že lidé si lépe pamatují to, co si přečetli z papíru než z monitoru. Výzkumy již také prokázaly, že empatie a schopnost mozku překonat například úzkost a deprese přímo souvisí s časem věnovaným čtení fiktivních románů nebo expresivním psaním. Při těchto aktivitách si totiž mozek představuje různé varianty vývoje dějů a dosazuje se do pozice osoby, o které se čte. To vede k lepší schopnosti přemýšlet o alternativách při řešení skutečných problémů.

”Společenské sítě nic takového nenabízejí. To je další důvod, proč jsou pravidelní uživatelé Facebooku horší vyjednavači, a tím méně spokojeni než ti, kteří píší a čtou tradičně,” uzavírá téma neurolog.