Článek
Situace, kterou si mnozí nechtějí ani představit, bohužel za život potká nejednoho člověka. Najednou se dostaví nutkavá potřeba dojít si na WC, ale domů je to ještě daleko. Aby nenastala nepříjemná a navíc velmi trapná situace, vezmou mnozí zavděk právě veřejnými toaletami.
Ne vždy se totiž povede dojít si „ulevit“ do nějaké nóbl restaurace, kde navíc nevidí moc rádi, když si k nim nějaký kolemjdoucí dojde jen „odskočit”, aniž by si sedl a něco si objednal.
Většinou jsou tak lidé odkázáni na méně luxusní typy toalet, o hygieně ani nemluvě. Pak už je vcelku jedno, které si dotyčný vybere, zda ty na benzínové stanici, v malé ošuntělé kavárně, nebo někde na zapadlém odpočívadle, když jede na delší cestu. Bohužel mají totiž všechny tyto toalety i přes své rozdílné umístění mnoho společného, nelíbivým odérem počínaje.
Od návštěvy podobných toalet, jak již bylo zmíněno, mnohé lidi odrazuje právě pochybná hygiena. Pokud tedy už musíte na ono místo vkročit, jak moc tím případně ohrožujete své vlastní zdraví? Na to se snažili najít odpověď redaktoři serveru Health.
Záchodová prkénka
Jedním z největších strašáků bývají záchodová prkénka, a to hlavně pro ženy. Ty se bojí především přenosu různých infekcí či bakterií. To je ale podle vyjádření Shilpi Agarwalové, psycholožky z amerického Washingtonu, poměrně nepravděpodobné.
Muselo by dojít k velké řadě společných ukazatelů, aby takové riziko hrozilo. Pokud by například žena měla nějaké otevřené zranění v oblasti genitálií, navíc by se oním místem musela dostat do přímého kontaktu s bakteriemi. Většina žen ale na veřejných toaletách činí krok, který takové riziko dostatečně minimalizuje – očistí záchodové prkénko předtím, než na něj usednou, některé ho navíc pokryjí čistým toaletním papírem.
Turecký záchod
I v českých končinách se bohužel ještě dnes můžete především na odlehlejších a neudržovaných odpočívadlech setkat s tzv. tureckým záchodem. Tedy takovým, který nemá klasickou toaletní mísu, jen jakýsi nevábný prostor na nohy a ještě nevábněji vyhlížející otvor v podlaze.
Návštěva takové toalety není z hygienického hlediska opravdu příliš doporučována, většinou se totiž jedná o záchody málokdy čištěné (alespoň v českých končinách). Navíc zde hraje roli ještě jeden aspekt, a to psychologický. Ne každý člověk zvyklý se v klidu při vykonávání potřeby usadit totiž dokáže překonat strach a psychickou bariéru, aby na takovém místě vůbec něco „vykonal“ (hlavně ženy).
Klika – nejnebezpečnější místo
Nejpravděpodobnějším místem, kde se na veřejných toaletách můžete setkat s celou řadou velmi nebezpečných bakterií, nejsou překvapivě prkénka, ale kliky dveří, případně ruční zámky na uzavírání WC.
Následné umytí rukou na takovýchto záchodech je proto nutností, použití papírového kapesníku při otevírání dveří při odchodu raději také, radí Agarwalová.
Papírové utěrky vs. vysoušeče
Ve srovnání papírových utěrek s elektrickými vysoušeči rukou vedou rozhodně papírové utěrky. Ruce díky nim rychleji osušíte, čímž zmenšíte riziko šíření bakterií, které je s mokrýma rukama vyšší.
Navíc mají elektrické vysoušeče kromě delšího času vysoušení ještě jednu nevýhodu. Jelikož nebývají ve valné většině pravidelně čištěny, při foukání teplého vzduchu kolem sebe šíří i různé bakterie.
Pokud není zbytí a nemáte po ruce papírové utěrky nebo kapesníky, rozhodně vysoušeč použijte. Ještě horší (ze zdravotního hlediska) než ho použít je totiž opouštět toalety s mokrýma rukama, případně si je jen tak ledabyle otřít do kalhot.
Kabelka jedině na háček
Snad každá žena odchází na toaletu s kabelkou. V takovém případě se naskytne i otázka, kam s ní při vykonávání potřeby. Pokud je po ruce nějaký háček, tak rozhodně na něj, od toho tam přece je. Nikdy nepokládejte kabelku na zem, to raději například na umyvadlo, pokud je součástí místnosti s toaletou.
Jeden z dřívějších testů odhalil, že na zhruba sedmi centimetrech čtverečních podlahy na WC se vyskytuje přes dva milióny velmi nebezpečných bakterií. Což je podle zjištění zhruba 200krát více, než je například na umyvadlech.
