Článek
Mnoho lidí má při bolestivých procedurách, jako například při injekcích, tendence odvrátit pohled jinam. Vědci ale zjistili, že takové jednání nemá očekávaný účinek, ba právě naopak.
Podle studie totiž pohled na část těla podléhající bolesti - v tomto případě ruku - výrazně snižuje vnímání bolesti. Odborníci dokonce tvrdí, že pohled na ruku zvětšenou (například pomocí zrcátka) pak snižuje bolest ještě více.
Proč se nedívat jinam
Vědci z University College London (UCL) a University of Milan-Bicocca zkoumali 18 dobrovolníků. Každému z nich byla na ruku připevněna sonda vydávající postupně stále více tepla. Jakmile začalo být zahřívání pro dobrovolníka bolestivé, sonda byla odstraněna a výzkumníci zaznamenali přesnou teplotu.
"Tak jsme získali přesnou míru pro práh bolesti," vysvětlil Patrick Haggard, profesor kognitivní neurovědy z UCL. "Je to bezpečný a spolehlivý způsob testování toho, kdy se cesty v mozku, jež oznamují bolest, stanou aktivní."
Vědci pak použili sadu zrcátek, aby mohli ovlivnit, na co se bude testovaný dobrovolník dívat.
Ukázalo se, že dobrovolníci snesli v průměru o tři stupně vyšší teplotu, když se dívali na jejich zahřívající se ruku v zrcadle, než když byla ruka zakryta.
Vlastní tělo jako analgetikum
V dalším experimentu s pomocí zrcátek vědci dobrovolníkům ruku zvětšili. A ukázalo se, že když se na ni dívali, snesli účastníci experimentu teploty ještě vyšší. Naopak zmenšení ruky jejich práh bolesti snížilo.
"Rodiče vždycky radí dětem, že se nemají dívat, když se jim píchá injekce, nebo je jim odebírán vzorek krve, my jsme ale zjistili, že vlastní tělo je jako analgetikum - jen pohled na něj snižuje bolest o několik úrovní," shrnul Haggard, který však doporučuje vyhnout se pohledu přímo na jehlu.
Studie publikovaná v časopise Psychological Science ukazuje, jak mozek bolest zpracovává. Vědci díky své studii pochopili neurologické základy bolesti. Myslí si, že pečlivější porozumění těchto procesů by mohlo vést k novým výzkumům a následně k revolučním způsobům léčby chronických onemocnění.
"O cestách, které vedou z těla informaci o bolesti do mozku, víme relativně dost. Málo ale víme o tom, jak mozek tyto signály zpracovává," tvrdí Haggard.
