Článek
"Močová inkontinence narušuje životy přibližně 30 % dospělých žen a má silný dopad na jejich psychiku a společenský život. Může postihnout ženy v jakékoli fázi dospělosti, avšak zastoupení onemocnění je ve věkové skupině nad 65 let rozšířené až u 38 % žen," vysvětluje MUDr. Roman Chmela z 2. LF UK a FN Motol.
Příčin vzniku močové inkontinence je mnoho a většinou se u konkrétní ženy nalezne souhra hned několika z nich. Může to být například nadměrná fyzická námaha - zdvihání těžkých předmětů (nevhodné pracovní zařazení), chronický kašel – u kuřáků, astmatiků, opakované porody velkých plodů nad 4000 g, obezita, operace ženských orgánů, infekce močových cest, nedostatek ženských hormonů v přechodu, nevhodné návyky v pitném, ale i vyměšovacím režimu, neurologická onemocnění a mnohé další příčiny.
Nejčastěji se vyskytuje stresová inkontinence
Podle typických projevů dělíme úniky moči na dva hlavní typy: stresovou (zátěžovou) inkontinenci a urgentní (nutkavou) inkontinenci. Do druhé skupiny spadá i hyperaktivní močový měchýř.
Stresová inkontinence je nejčastější. Většinou se jedná o důsledek pánevního defektu a porodních poranění, proto začíná v plodném věku, trápí i mladé ženy a pokračuje do stáří. Projevuje se únikem obvykle malého množství moči při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu nebo zvedání břemen.
Urgentní inkontinence se může vyskytovat u kohokoliv, s věkem však její výskyt významně narůstá, dle různých údajů nad 50 % u obou pohlaví. Projevuje se náhlým neovladatelným nucením s únikem většího množství moči. Postižené ženy musí často chodit na toaletu, někdy ovšem nestihnou doběhnout. Pouhé časté chození na toaletu, urgentní nutkání k močení a noční močení nazýváme hyperaktivní močový měchýř.
| Prevence spočívá: |
|---|
| především ve zdravém životním stylu |
| dostatku pohybu |
| udržování ideální tělesné hmotnosti |
| nekouření |
| poctivém přístupu k léčbě akutních (záněty dolních cest močových) |
| přístupu k léčbě chronických chorob (cukrovka, astma apod.) |
Pro správnou léčbu je nezbytné důkladné vyšetření
Vyšetření zahajuje nejčastěji praktický lékař nebo gynekolog či urolog. Složitější nebo dlouhodobě přetrvávající případy zpravidla následně odesílají k odborníkovi – do specializované urogynekologické nebo urologické ambulance.
Léčba stresové inkontinence je většinou zahájena konzervativním postupem, kdy se lékaři snaží o posílení svalového dna pánevního, kterého se dosahuje pomocí rehabilitace, elektrostimulace pánevních svalů či používáním speciálních poševních kuželů, které reflexně dráždí svaly k žádoucím stahům. Daleko více se však v léčbě stresové inkontinence uplatňuje operační výkon.
Bez úpravy životosprávy to nejde
Správně indikovaná a provedená operace je výborným a obvykle trvalým řešením stresové inkontinence moči, nicméně ženy nesmí zapomínat na to, že pooperační úprava životosprávy a návyků, zejména omezení fyzické námahy doma i v zaměstnání, jsou nezbytnou podmínkou dlouhodobého zachování efektu chirurgické léčby.
Urgentní inkontinence a syndrom hyperaktivního močového měchýře se zpravidla léčí konzervativně. Je často příznakem jiné choroby, léčba se proto soustřeďuje na základní onemocnění. Vždy ale vyžaduje aktivní přístup pacientky zahrnující úpravu životosprávy, trénink kontroly močení a podpůrnou medikační léčbu.
Pokud inkontinentní žena nepřestane kouřit, neomezí pití kávy a nebude se přiměřeně pohybovat a cvičit, sebelepší lék její stav nezlepší. Používané léky potlačují nutkavé stahy stěny močového měchýře a tím umožňují oddálení potřeby vyprázdnění se. Většina účinných léků má ovšem vedlejší účinky, které limitují jejich použitelnost.
| V týdnu od 24. - 30. června 2013 budou u příležitosti Světového týdne inkontinence otevřeny infostánky sdružení Incoforum v pražském obchodním centru Nový Smíchov a od 26. - 30. června 2013 v brněnském obchodním centru Olympia a to vždy od 10 - 18 hodin. Lidé zde získají veškeré informace k problematice. |
