Článek
Přestat se líbat je tedy nejlepší způsob, jak se ochránit před mononukleózou? To by bylo stejně nesmyslné doporučení, jako kdybychom se průjmu chtěli vyhnout tím, že přestaneme pít a jíst.
EBV má v těle nejméně 90 procent dospělých. Přesněji řečeno, u tak vysokého procenta lidí lze najít protilátky. Svědčí to o tom, že se člověk s infekcí setkal, jeho imunitní organismus na ni zareagoval správně a vypořádal se s ní bez zjevného onemocnění.
Většina z nás proto prodělá EBV nákazu, aniž by se to nějak zjevně projevovalo. Nebo ji vnímá jen jako horečnaté onemocnění, případně jako katar, tedy zánět, dýchacích cest anebo jako přechodné zduření uzlin.
Infekční mononukleózou onemocní pouze pět procent infikovaných. Vysvětlit proč, to je složité i pro odborníky. Obvykle se na tom podílí hned několik zátěží a handicapů postiženého člověka. EBV se jinak chová podobně jako další herpetické viry, ke kterým patří.
Fígle, jak ji odhalit
David Peters uvádí ve svém Moderním lékaři (Ikar) čtveřici příznaků typických pro nemoc:
- únava,
- horečka a někdy i pocení,
- bolest v krku
- zvětšení lymfatických uzlin.
Občas se k nim přidá také bolest hlavy a malá chuť k jídlu. U zmíněné čtveřice příznaků musíme ovšem zdůraznit:
- Únava bývá mnohem výraznější než u chřipky, někteří nemocní dokonce obtížně vstávají z postele.
- Horečka je spíš vyšší, většinou se pohybuje mezi 38°C až 40°C a stoupá v podvečer.
- Bolest v krku nejčastěji připomíná angínu. Jen povlaky na mandlích bývají větší a nemoc vzniká pomaleji než běžná angína vyvolaná streptokoky. Na měkkém patře se objeví zarudlé skvrnky. Mohou být vodítkem ke správnému stanovení diagnózy.
- Lymfatické uzliny často zvětší nejen pod čelistmi, ale také podél krčních svalů (kývačů). Někdy ovšem i v tříslech nebo na jiných místech. Důležitým znakem je, že jde obvykle o zvětšení zjevné a symetrické na obou stranách těla. Postižení uzlin může být dokonce jediným projevem nemoci. Většinou se však vyskytuje spolu s ostatními třemi příznaky: únavou, horečkou a bolestmi v krku.
Často se považuje za jinou nemoc
Není divu, že si spousta lidí splete mononukleózu s nákazami typu těžké chřipky nebo angíny, případně s jinou podobnou infekcí dýchacích cest. Někteří lékaři ji zpočátku léčí dokonce antibiotiky, právě jako jednu z bakteriálních infekcí.
Příznaky choroby považují za angínu vyvolanou streptokoky. Pokud použijí určitý druh penicilínů (aminopenicilíny), může se omyl projevit červeným výsevem na kůži pacienta.
U výrazněji probíhající nemoci bývá časté zvětšení jater a sleziny. Oba orgány chrání žebra. Za normálních okolností nepřesahují játra pravý žeberní oblouk a slezina levý žeberní oblouk. Když se zvětší, může lékař nahmatat při vyšetření břicha. Měl by toto jednoduché vyšetření udělat i při běžné angíně, aby vyloučil její záměnu právě s mononukleózou.
Nejvíc hrozí mládeži
„U naprosté většiny malých dětí se nákaza EBV projeví jen lehkými příznaky jako ztráta chuti k jídlu a lehká únava,“ říká Doc. MUDr. Vilma Marešová, CSc., přednostka pražské Infekční kliniky FN Na Bulovce.
„Případně horečnatým onemocněním se zvětšenými játry nebo i uzlinami. Čím je člověk starší, tím pravděpodobnější bývá, že nemoc bude mít těžší průběh.“
Nejvíc pacientů se objevuje mezi mladými lidmi mezi 13 až 18 roky. Infekce totiž vyžaduje těsný kontakt. Proto je nejčastějším způsobem nákazy líbání. Ale někdy ji vyvolá třeba i to, že si někdo ukousne sousto ze svačiny kamaráda, napije se z jeho láhve apod.
Pozor na komplikace
Pragmaticky uvažující lidé řeknou: „No a co. Teploty, únava, bolest v krku, případně zvětšené lymfatické uzliny. To není nic, na co by se umíralo a co by se nedalo přežít. Tak proč kolem toho dělat takové drama?“
„Je třeba být opatrný, protože mononukleóza hrozí řadou komplikací,“ říká docentka Marešová. „Bývají tím vážnější, čím jsme starší. Nepříjemné mohou být například jaterní potíže nebo žluté zbarvení kůže.“
V některých případech přejde mononukleóza do chronického únavového syndromu. Obvykle se ale na něm podílejí i další příčiny. Lidé při něm zápasí s těžkými stavy únavy. Ty je obvykle vyřadí z normálního života minimálně na půl roku.
Další protivnou komplikací mononukleózy je velké zduření mandlí, které může podstatně zúžit dýchací cesty a vyvolat potíže s dýcháním. Pak je nutné hospitalizovat pacienta v nemocnici.
„Neurologické potíže vyvolané chorobou připomínají zánět mozkových blan,“ říká docentka Marešová. „Jsou sice vzácné, ale mohou mít závažný průběh. Naštěstí většinou odezní bez následků.“
Složitá léčba
Lék na mononukleózu neexistuje. Lékaři doporučují klid, případně léky na příznaky, jako je horečka, bolesti hlavy a infekce dýchacích cest. Někomu může zmírnit potíže s játry lék nebo potravní doplněk obsahující ostropestřec mariánský, respektive výtažky z něj. Ale za standardní léčbu ho považovat nelze. Stejné to bývá s vitamíny a minerály.
„Pacient by měl dostatečně spát, odpočívat a vůbec dodržovat zásady zdravé životosprávy,“ říká docentka Marešová. „Do jaké míry mu pomůže dieta zaměřená na postižená játra, to je dobré konzultovat s lékařem.“
Pokud ano, lze hledat praktické rady v brožuře Diety při onemocnění mononukleózou od předních odborníků Doc. MUDr. Jiřího Vaništy, CSc., a Tamary Starnovské (nakladatelství MAC). Případně v Kuchařce při onemocnění jater od Vladimíry Havlové (nakladatelství Vyšehrad).