Článek
Rozhodně by měli dobře znát příznaky, kterými se infarkt hlásí. Ty hlavní jsou zhruba tři:
* bolest (pálení, tlak, svíravý pocit nebo jen neurčité pobolívání) za hrudní kostí;
* vystřelování bolesti do hrudi, paží a břicha, případně mezi lopatky nebo do krku;
* dušnost (pocit náhle ztíženého dýchání).
Pokud se objeví, měl by pacient už po pěti minutách volat záchrannou službu: linka 155. Ne všichni to udělají. Pokud je potíže přepadnou doma, často se jdou natáhnout do postele a chtějí počkat, jestli se jim neudělá lépe. V mnoha případech je tam partner, obvykle manželka, najde mrtvé nebo s tak rozvinutým infarktem, že se jeho následky těžko napravují.
Hra o čas a o zdraví
Zavolat záchranku okamžitě je důležité proto, že se infarkt rozvíjí postupně, přibližně v průběhu 12 hodin. Pokud se pacient dostane do nemocnice do hodiny, obvykle vyvázne téměř bez následků (v 98 %). Když přijede do šesti hodin, musí většinou počítat s jizvou, která se ale zpravidla zahojí (v 90-95 %). Pokud mohou lékaři zakročit v rozmezí 6 až 12 hodin od začátku infarktu, infarkt se hojí velikou jizvou, která srdce oslabí. A po 12 hodinách mívá už pacient ze zákroku lékařů mnohem menší prospěch, než kdyby přišel ve chvíli, kdy se infarkt začíná teprve rozvíjet.
Průměrná doba, za kterou se v ČR pacient dostane k lékařům, jsou 3 hodiny. Zhruba 2 hodiny ztratí kvůli tomu, že váhá, jestli zavolat lékaře. A přibližně hodina bývá v průměru nutná k tomu, aby se dostal do specializovaného centra.
Reagovat hned na první signály
"Ideální je, když pacient zavolá záchranku hned, jak se objeví první příznaky, které často zmizí a vracejí se třeba až za několik hodin nebo i dní," zdůrazňuje prof. MUDr. Petr Widimský DrSc., přednosta III. interní kardiologické kliniky Fakultní nena Královských Vinohradech v Praze. "Tehdy můžeme pacientovi pomoci nejvíc."
Jako příklad takového pacienta uvedl japonského manažera, který pracoval v Praze pro velkou mezinárodní firmu. Ten volal záchranku okamžitě. Věděl z článku v New York Times, že Češi jsou ve zvládání akutního infarktu světoví. Rentgen u něj odhalil dramatické zúžení jedné ze tří tepen, které jsou pro výživu srdce naprosto zásadní.
Lékaři mu dali léky na snížení srážlivosti krve a pod rentgenem mu zavedli tepnou v třísle až do srdce katetr (speciální vodicí cévku). S pomocí katetru dopravili na zúžené místo v srdci balónek se svinutým stentem (kovovou výztuhou). Balónek tepnu roztáhl a rozvinutý stent, který zůstal na místě, ji držel roztaženou. Zároveň bránil tomu, aby nezačala znovu zarůstat.
Druhý den seděl manažer znovu v práci a dál řídil podnik. To není v podobných případech až tak výjimečné. Věděl ale, že teď musí doopravdy zlepšit životosprávu. Po prvním infarktu hrozí mnohem vyšší riziko, že se problémy zopakují. A také šance pacienta na to, že i podruhé vyvázne relativně dobře, jsou zhruba třikrát nižší.
"V minulosti byly potíže s tím, že implantovaný stent zvyšoval riziko tvorby krevních sraženin, a to navzdory koktejlu protisrážlivých léků," říká profesor Widimský. "Navíc hrozily komplikace s přílišným krvácením. Zvrat přinesly až thienopyridy, léky proti srážení krevních destiček. Díky nim se zmíněné komplikace podařilo minimalizovat." U lidí, kteří se dostali včas na specializované kardiologické pracoviště, zvýšil nový způsob léčby naději na přežití. Začátkem 80. let umíralo v nemocnici na infarkt 14 procent pacientů do 65 let. Dnes, díky okamžité katetrizaci, stentům a moderním lékům, umírají jen 3 procenta z nich.
Někdy je to jinak
Ne vždy jsou ale příznaky jasné. Kardiolog z jedné pražské nemocnice, kterého začalo pobolívat v krku, si myslel, že se o něj pokouší angína. Bolest se však ztrácela a znovu vracela. Navíc se zvětšovala. Blesklo mu hlavou, že by měl nechat natočit na EKG činnost srdce. Vyšetření u něj skutečně odhalilo počínající infarkt.
Splnil si sen: cestu do Himálaje |
Do jaké kondice se člověk může dostat i po problémech se srdcem, to čtivě popisuje podnikatel Miroslav F. Janoušek v knize Himálajské deníky aneb Po infarktu pod Everest. Dnes je na tom fyzicky mnohem lépe než před infarktem. "Dokonce lépe než jeho ošetřující lékař," usmívá se kardiolog Petr Widimský. |
Nejohroženější lidé
Nejvyšší riziko infarktu hrozí kuřákům, kardiakům, diabetikům, obézním, lidem s vysokou hladinou cholesterolu a lidem s vysokým krevním tlakem. Nebezpečí se logicky stupňuje, pokud se rizikové faktory sčítají: pacient například kouří, má hypertenzi a je navíc obézní. Nejhorší je podle kardiologů kouření. Zvětšuje totiž nebezpečí vzniku krevních sraženin, které obvykle infarkt vyvolají. "Jedna jediná cigareta významně změní charakter krevních destiček," říká kardiolog Petr Widimský.