Infarkt se u žen projevuje často atypicky a prognóza onemocnění u nich bývá horší

Podle posledních dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR skončilo v roce 2020 v nemocnicích s infarktem 22 497 lidí. Ve větší míře se jednalo o muže, kteří jej dostávají v nižším věku (v průměru v 65 letech) než ženy, u nichž se vyskytuje až kolem 71. roku.

„U žen je v mladším věku infarkt myokardu relativně vzácný. Hlavní ochranou je jejich hormonální aktivita. Po menopauze však hladina hormonů klesá a ženy od infarktu neochrání,“ vysvětluje profesor Aleš Linhart, předseda České kardiologické společnosti.

Vzácně samozřejmě může dojít k infarktu i u mladších žen, a to vlivem nahromadění rizikových faktorů, jako je kouření, diabetes, vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a obezita.

Problém ale spočívá v tom, že u žen se častěji objevují netypické příznaky infarktu, jako je necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti.

„Tyto příznaky si na rozdíl od typické palčivé bolesti na hrudi mohou zaměnit s jinou příčinou. Kvůli tomu se také u nich onemocnění diagnostikuje později a hůře a později se tak dostávají i k účinné léčbě,“ varuje profesor Linhart.

Zároveň u žen dochází i k horším následkům infarktu. „Dochází u nich k většímu postižení malých cév, které lze léčebně těžko ovlivnit. Proto je prognóza jejich infarktu i přes adekvátní léčbu často horší než u mužů,“ dodává Linhart.

K infarktu myokardu dochází v situaci, kdy srdeční sval není dostatečně prokrven, ať už z důvodu ucpání, nebo kritického zúžení tepny zásobující srdeční sval.

Experti připomínají, že jakmile pacienti pozorují příznaky infarktu, je důležité dostat se do rukou lékařů včas – rozhodují doslova minuty.

„Každý, kdo zaznamená příznaky, jako je silná bolest na hrudi nebo dušnost, by neměl čekat déle než deset minut a zavolat záchranku,“ upozorňuje profesor Petr Ošťádal, předseda České asociace akutní kardiologie ČKS.

Pokud do nemocnice s katetrizační jednotkou dojedete do hodiny, máte 96% šanci, že infarkt přežijete ve velmi dobrém stavu a jen s malou jizvou na srdci. Každá hodina zpoždění znamená větší a větší poškození srdečního svalu. „Lidé k nám dorazí v rozmezí 2,5–3 hodin od prvních příznaků, mnozí ale i daleko později,“ upozorňuje kardiolog Petr Kala.

„Obecně platí, že je lepší přijít s potížemi stokrát zbytečně než jednou pozdě,“ dodává profesor Linhart.

Při nízkých teplotách se tělo snaží uchovat své vnitřní teplo, což zvyšuje zátěž pro kardiovaskulární systém a potažmo i srdce. I proto během mrazivých dnů přibývá srdečních infarktů a cévních mozkových příhod.

Podle lékařů nahrává infarktům mrazivé počasí a vysoká vlhkost. Teplotní propad o přibližně 10 °C zvedá počet srdečních příhod asi o 7 %.