Imunolog Ilja Stříž: Stres oslabuje imunitu, zvyšuje riziko infekcí i vzniku nádorů

Jsou po pandemii covidu lidé náchylnější k nemocem? Při zavádění restrikcí se někteří obávali, že to může nastat.

To se těžko posuzuje. Dá se předpokládat, že prodělaná infekce nebo vakcinace vedla u covidu k posílení imunity, minimálně proti koronavirovým infekcím. Na druhou stranu režimová opatření během pandemie, zejména roušky, nás od ostatních virů izolovaly.

Z mojí zkušenosti v ambulanci si řada pacientů stěžuje spíše na vyšší nemocnost, zejména u respiračních onemocnění. Hodně jsme se báli, že dojde k nárůstu autoimunitních onemocnění, což se zatím naštěstí nepotvrdilo. Na definitivní vyhodnocení je ale ještě brzy. Ucelené statistiky zatím nemám.

K tomu právě mířím. Loni hlásili hygienici rekordní počty lidí se spálou, letos se očekávají až tisíce nakažených černým kašlem. Dá se tohle přičítat ještě dopadům covidu?

Příčinu bych hledal spíše u těch restriktivních opatření. Před tím jsme byli každou zimu přirozeně stimulováni tím, že jsme byli nemocní. Kvůli nošení roušek bylo během pandemie jiných než covidových infekcí o dost méně. Osobně si ale myslím, že by to dlouhodobý vliv na imunitu mít nemělo a během pár let se vše zase upraví.

Když odhlédneme od genetiky, co má na stav imunity vliv?

Těch faktorů je celá řada. Samozřejmě i genetika, ale ještě důležitější jsou zevní vlivy. Například s jakými infekcemi jsme se setkali v dětském věku a jak se imunita dotvářela. Dnes žijí děti úplně jinak, mnohem sterilněji než před dvaceti třiceti lety, což imunitu ovlivňuje.

Zcela zásadní je také životní styl a zdravá výživa. Za optimální se považuje středomořská strava, která má hodně zeleniny, ovoce, olivový olej, případně u dospělých trochu vína. Důležitý je také dostatek spánku, relaxovat a hýbat se. Současný životní styl mnohem častěji vypadá tak, že v práci sedíme u počítače, a pak se jen přesuneme domů, kde si zapneme televizi, což není to optimální.

Velmi často se v souvislosti s imunitou mluví o střevním mikrobiomu. Dokonce se označuje za druhý mozek. Jak důležitou roli v posilování nebo oslabování imunity hraje?

Ten má úžasnou roli a určitě velmi důležitou. Ve střevech máte asi dva kilogramy bakterií, které jsou metabolicky aktivní a produkují nejrůznější látky, z nichž řada ovlivňuje i imunitu. Právě složení mikrobiomu, zastoupení jednotlivých bakterií, je velmi důležité na stimulaci imunitního systému. Například u dětí. Když se jim často podávají v raném věku nadměrně antibiotika, tak dochází k narušení mikroflóry a zhoršuje se i obranyschopnost.

Jak rychle se dá, třeba právě po užívání antibiotik, takto narušený stav mikroorganismů v těle napravit?

To je velmi individuální. Nevím o studiích, kde by se složení mikrobiomu monitorovalo kontinuálně každý týden. Obnově po poruše lze napomoci větší konzumací jogurtů nebo užíváním probiotik. Každý ale máme bakterie trochu jinak namíchané. Nejdůležitější je, aby jejich složení bylo co nejpestřejší. Klinické problémy, např. vznik nespecifických střevních zánětů může být podmíněn právě tím, že dochází k omezení pestrosti mikrobiomu, kdy pak přerostou některé patogenní mikroorganismy.

V takovém případě je pak člověk náchylnější k nemocem, třeba i alergiím?

To se stát může. Objevit se může zhoršená obranyschopnost, snížená imunita, popřípadě se vyvine autoimunitní onemocnění. To nelze vyloučit. Když je narušený mikrobiom, může vzniknout chronický zánět, který vždy představuje nebezpečí.

Zmínil jste, že před lety se společnost chovala jinak než teď. Jaký vliv má na imunitu člověka stres a psychické rozpoložení?

Nedá se to dost dobře kvantifikovat, význam je tam ale nesporný. Víme jednoznačně, že imunitní systém produkuje látky, které ovlivňují mozek a naše chování. Dokonce se některé látky produkované imunitním systémem dávají do spojitosti s psychiatrickými onemocněními. Mozek ale umí produkovat i látky, které naopak ovlivňují imunitu. Neexistuje ostrá hranice mezi imunitním a centrálním nervovým systémem.

V některých situacích může dojít ke zlepšení stavu pacienta, i když mu podáme biologicky neúčinnou látku, třeba placebo nebo homeopatikum.

O stres v současnosti určitě nemáme nouzi. Je spojen s potlačením imunity, zvyšuje riziko infekcí i vzniku nádorů. Na to existují i studie. Například studenti ve zkouškovém období mají více potvrzených infekcí, protože jsou ve stresu.

Strmý nástup pozorujeme ve společnosti i u civilizačních chorob, jako je cukrovka, vysoký tlak. K jejich rozvoji oslabená imunita přispívá také?

Souvisí to všechno se vším. Třeba diabetes, což je autoimunitní onemocnění, vzniká právě na základě dysregulace imunity. Jedním z faktorů rozvoje této nemoci je sice genetika, ale vliv prostředí je jednoznačný. Možná ještě více alarmující je nárůst alergických onemocnění.

K posílení imunity tedy vede cesta hlavně přes zdravější životní styl?

Určitě je to zejména věc životního stylu. Zdravá výživa, spánek, odpočinek, najít si koníčky, dostatečně se hýbat, snažit se eliminovat stresy a neprožívat úplně všechno. Zejména to, co nemůžeme ovlivnit. To všechno hraje podstatně větší roli, než hrst „zaručených“ tabletek k podpoře imunity.