Článek
Lidský organismus má kromě nervové soustavy, kterou dokáže ovládat vůlí, také autonomní nervový systém. Ten zůstal na vůli prakticky nezávislý. Vývojově je výrazně starší - pomáhal přežít už pračlověku.
| Autonomní, tedy nezávislý, nervový systém se dělí na: |
| * sympatikus, který odpovídá za takzvané únikové reakce, jejichž výsledkem byl v minulosti útěk nebo útok; |
| * na parasympatikus, který má na starosti následné uvolnění. |
Oba tyto systémy byly po staletí prakticky v rovnováze. V současnosti se situace změnila. Ohrožení divokými zvířaty nahradil stres. Nejrůznější a hlavně každodenní. Zažíváme ho:
- v práci;
- při jízdě autem;
- ve vztazích k jiným lidem a podobně.
Četnější stresy vedou k tomu, že sympatikus aktivizujeme velmi často. Hlavní problém spočívá v tom, že by po něm mělo přijít následné uvolnění. To však nepřichází nebo není dostatečné. Neumíme totiž aktivně odpočívat (cvičení, relaxace, koníčky atd.).
Psychické napětí zvyšuje riziko infarktu
Stres v práci nebo ve vztazích vede k tomu, že se nám do krve uvolňuje víc adrenalinu. Ten aktivuje dřeň nadledvin a zvyšuje aktivitu sympatiku. Tento druh stresu můžeme pozorovat zejména u mužů v podřízeném postavení. Díky tlaku nadřízeného často zaujímají obrannou pozici, která vede ke zvýšené aktivitě sympatiku a následné nerovnováze.
Právě tyto muže nejvíce ohrožuje psychická zátěž v práci, a tedy infarkt. Pokud si ovšem nenajdou nějakou pravidelnou aktivitu, která jim pomůže, aby se uvolnili. Výborný je sport. Výzkumy prokázaly třeba to, že časový stres u lidí, kteří pracují v úkolu, dokáže zvýšit hladinu jejich adrenalinu až o neuvěřitelných 450 procent.
Co jsme nevěděli
To je však pouze jeden ukazatel. Teprve v poslední době zjišťujeme, co všechno ovlivňuje nezávislé nervové systémy. Jak dalekosáhlé následky může mít třeba trvalá aktivizace sympatiku a nerovnováha mezi oběma nezávislými nervovými systémy.
Vyvolává třeba vysoký krevní tlak. Sympatikus zmenšuje průsvit cév. Také brání tomu, aby se z organismu uvolňovala sůl, a tedy i tekutiny. Nadbytek soli a "houstnutí" krve nutí tělo k tomu, aby zvýšilo tlak krve. Jinak by se krev nedostala skutečně všude. Organismus musí zvýšit i tepovou frekvenci. Nutí srdce, aby pracovalo rychleji a usilovněji. Výsledkem je velmi nebezpečné zesilování cévních stěn a levé srdeční komory. Ale také větší riziko, že se poškodí nebo dokonce praskne srdeční sval.
Pocity a cukrovka
Trvalá aktivizace sympatiku vyvolává také to, že se snižuje citlivost organismu vůči inzulínu (inzulínová rezistence). Ten je zásadně důležitý pro využití krevních cukrů jako základního zdroje energie. Inzulínová rezistence vede k tomu, že organismus vylučuje stále větší a větší množství inzulínu, aby zpracoval krevní cukry. Když vyčerpá své možnosti, začne nám trvale stoupat hladina krevního cukru. A vzniká diabetes 2. typu.
Vědci mají rozdílný názor na to, jestli inzulínovou rezistenci vyvolává trvalá aktivizace sympatiku. Nebo jestli je to naopak. Nejprve vznikne inzulínová rezistence a teprve díky ní dojde k trvalé aktivizaci sympatiku se všemi důsledky, o kterých byla řeč.
Odborníci však vědí, že stres vede k negativní změně stravovacích návyků a jídelníčku.
Cigarety jako stimul
Jednou z věcí, které stimulují sympatikus, je nikotin, tedy cigarety. Se všemi negativními důsledky pro srdečně, cévní systém nebo inzulínovou rezistenci a vznik diabetu. Aby to nebylo vůbec jednoduché, špatně kompenzovaný stres vyvolává u kuřáků větší chuť si zakouřit. Jakmile vykouří víc cigaret, zvýší se jejich krevní srážlivost. A nejen to. Zhorší se i hladina jejich krevních tuků. Aktivizace sympatiku zvyšuje totiž hladinu krevních triglyceridů a snižuje hladinu ochranného HDL cholesterolu.
Zajedl své problémy
Vědci prokázali, že stres zhoršuje kvalitu jídelníčku. Lidé, které deptá stres, konzumují daleko víc sladkostí, tuků a alkoholu. Výsledkem je obezita typu jablko. Výrazně zhoršuje hladinu cholesterolu. Němci používají pro tento typ tloušťky vystižný výraz: Kummerspeck. Můžeme ho přeložit jako pupek ze žalu.
Stres také výrazně ovlivňuje chuť na sladké. Organismus používá jako základní zdroj energie glukózu. Pokud její hladina v krvi klesne, dostaneme hlad a také chuť na sladké. Nadměrná konzumace jídla i sladkých pamlsků však vede k postupné necitlivosti na inzulín a vzniku diabetu.
Stres vyvolává také zvýšenou konzumaci alkoholu. Pokud člověk vypije víc než 2-3 sklenky alkoholu denně, může tím vyvolávat aktivizaci sympatiku. Se všemi důsledky, které jsme si už popsali.
ZÁZRAK POHYBU
Lékaři vědí, že pravidelná pohybová aktivita:
- snižuje krevní tlak;
- zlepšuje hladinu cholesterolu;
- a zvyšuje citlivost na inzulín.
Možná se to všechno odehrává jenom proto, že pohyb, který je skutečnou relaxací, snižuje aktivitu sympatiku. A umožňuje tak organismu to, aby se po stresové zátěži docela obyčejně uvolnil.
Pokud vás zajímají další detaily nebo se chcete o vlivu stresu na obezitu dozvědět víc, napište na e-mailovou poradnu na www.fzv.cz.