Článek
Někdy způsobují nechutenství organické příčiny. Obecně však platí, že fyziologické faktory jsou jeho příčinou spíše u kojenců a mladších dětí. U kojenců to bývá chybějící nebo oslabený sací reflex či přechodné nechutenství při prořezávání zoubků.
Snížená chuť k jídlu bývá i při horečce, často jen při běžné rýmě. Obvyklá je také v létě při velkých vedrech. Nechutenství může být vyvoláno rovněž užíváním většího množství léků.
Způsobují ho některá jídla, hlavně ta příliš tučná, zelenina a ovoce naopak chuť k jídlu vzbuzují. Je známé, že stejné účinky má třeba kyselé zelí. Z toho vyplývá zásada, že proti nechutenství bychom nikdy neměli bojovat potravou kaloricky bohatou, nýbrž spíše na kalorie chudou.
Na vině je nejčastěji psychika
Dítě, které si sedá ke stolu se slzami v očích, nebo které má nějaké starosti, nebude dobře jíst. Silné emoce mohou totiž snížit vnímavost pokrmových analyzátorů. Také když ho násilně vytrhneme ze hry, musíme počítat s tím, že bude špatně jíst.
Někdy na sebe nechutenstvím děti mohou upozorňovat - jídlo se tak stává prostředkem ke zdůrazňování jejich osobnosti.
Mnohdy si tímto způsobem chtějí vynutit určité výhody a zvláštní odměny. Také děti vyrůstající v neklidném domácím ovzduší a děti úzkostných a nervózních matek jím často trpí. Jindy může špatný psychický stav dítěte naopak vést ke druhé krajnosti - k přejídání.
Špatný jedlík
V devadesáti procentech případů je dítě, které jí špatně, úplně zdravé, normálního vzrůstu a pediatři na něm nenaleznou žádné známky podvýživy. Většina z nich potřebuje ke svému zdravému vývoji pouze menší množství jídla, než je mezi vrstevníky obvyklé. Matku však tato situace obvykle znervózní a snaží se do své ratolesti vpravit za každou cenu obvyklé množství stravy.
Citlivé dítě se rychle zorientuje a přestane při krmení spolupracovat. Ustaraná matka začne používat k jeho zabavení hračky a v momentě, kdy úžasem otevře pusu, vpraví mu do ní plnou lžíci. Krmení se protahuje na celé hodiny, dítě jí méně a méně a problém narůstá. Posléze se může stát, že bude při krmení i zvracet.
Stolování bez hysterie
Obdobná je situace i u dětí již starších, které se krmí samy, ale protože jedí málo a s jídlem se loudají, jsou neustále napomínány a zbytky na talíři matka přísně kontroluje.
Jestliže dítě neuspokojuje svou chuť k jídlu a musí poslouchat příkazy, začne na tomto poli s rodiči bojovat. Nejspíš bude provokovat a schválně nebude jíst, protože si tím chce uhájit svou autonomii. Jediným východiskem z této situace je respektovat chuť dítěte k jídlu a méně si ho při stolování všímat.
Ustaraná maminka pobízející při krmení svou ratolest slovy: "Jednu lžičku za maminku, druhou za tatínka", tímto způsobem problém nevyřeší. Je naopak třeba ukázat dítěti, že tím, že bude jíst, neprokazuje rodičům žádnou milost.
Naopak - potomek by měl být vděčný za podané jídlo. Pokud jíst ale nechce, nebo se s jídlem příliš loudá, je vhodné jídlo odnést ze stolu bez lamentací a hrozeb a pouze poznamenat, že se už asi najedlo dosyta.
K tomu, aby dítě bez problémů jedlo, je třeba, aby bylo v pohodě a doba stolování se obešla bez hysterie. Pokud již nechutenství čelíme, musíme se zamyslet, zda náš výchovný přístup byl správný.
JAK PŘEDCHÁZET PROBLÉMŮM
- Dodržujeme pravidelnou dobu a způsob podávání jídla.
- Když dítě trpí nechutenstvím, zařadíme do jídelníčku stravu spíše kaloricky chudou. Ovoce a zelenina podporují chuť k jídlu. Nedáváme svému potomkovi mezi jídly sladkosti.
- Pokud jí nerado, dáváme mu menší porce, aby si nenavyklo nechávat zbytky na talíři.
- Počítáme s tím, že k nové potravině mají děti většinou nedůvěru či odpor. Nikdy tuto nechuť nelámeme násilím, ale raději zkusíme podat nový druh jídla zase až za několik dní. Vyplatí se počkat a po čase to znovu zkoušet. Jinak u dítěte můžeme vyvolat větší problémy spojené s nechutenstvím.
- Nerozptylujeme ho při jídle hračkami a vyprávěním pohádek, protože se má věnovat především jídlu.
- Neslibujeme žádnou odměnu za to, že všechno sní.
- Snažíme se, aby se najedlo samo. Děti, které se dovedou ve druhém roce samy nakrmit, trpí nechutenstvím zřídka.
- Při jídle ho stále nenapomínáme a nepobízíme do jídla a samozřejmě ho nikdy nekrmíme násilím. Jídlo by se pro něj nestalo požitkem, ale utrpením.
- Počítáme s tím, že příklady táhnou. Větší děti rychle napodobují zlozvyky dospělých. Pokud bude otec nějaké jídlo kritizovat, nejspíš ho bude odmítat i potomek. Pozitivní roli obvykle sehrává dětský kolektiv. Stává se, že si v mateřské škole časem zvykne i na pokrm, který původně odmítal. Naučí se sníst vše a přestane se s jídlem loudat.
- I malé dítě jí tzv. očima, proto má pro chuť k jídlu velký význam způsob stolování. Dětem např. chutná víc u hezky prostřeného stolu s barevným nádobím. Rodiče by měli naučit dítě také správně stolovat.