Článek
Ambrózie je jednoletá bylina. Je nejvýznamnějším pylovým alergenem v Severní Americe. Do Evropy byla rostlina zavlečena nedávno. Až v polovině minulého století a rychle se rozšířila. V České republice se vyskytovala zprvu v jižních oblastech, ale nyní je tento agresivní pyl zachycován již ve všech pylových stanicích.
Podle primářky Ústavu klinické imunologie a alergologie v Hradci Králové Ireny Krčmové je ambrózie taktéž odpovědná za některé projevy tzv. "zkřížené alergie".
Zkřížené alergie vznikají, pokud jsou některé druhy alergenu zčásti vzájemně shodné (jedná se o sled aminokyselin). Tvořené alergické IgE protilátky jsou proto schopny reagovat např. jak proti některým druhům pylu, tak proti některým druhům ovoce či zeleniny. Pacient, který je citlivý na ambrózie, může mít alergické projevy po požití banánu, melounu, někdy okurek a cukety. Projevy potravinové alergie jsou velmi pestré, pacient může mít nejen zažívací obtíže ( bolesti břicha, zvracení, průjem), ale i rýmu, dušnost či celotělové svědění, kopřivku.
Lidé trpící alergií na plísně mají sklon k průduškovému astmatu
Druhým významným alergenem tohoto období jsou spóry vláknitých plísní, zejména venkovních plísní rodu Alternaria a Cladosporium. Plísně tyto alergeny produkují za teplého a vlhkého pozdního léta a časného podzimu. Vyhnout se alergenů venkovních plísní nejde zcela, ale je zřejmé, že stav pacientů se zhoršuje za mlhavého počasí, při zahradních činnostech, při hrabání listí, houbaření či úklidových pracech s odpadky. Alergeny spór vyvolávají, stejně jako pyly, zejména alergický zánět dýchacích cest.
Lidé trpící touto alergií na plísně jsou ohroženi rozvojem průduškového astmatu. Spóry plísní jsou menší než pylová zrnka, jsou méně zachycována na nosní sliznici a pronikají snadněji do dolních dýchacích cest.
Z dalších alergenů časného podzimu, ač si to někdy uvědomujeme méně, může být vosí jed. Vosy mohou být na spadaném ovoci, které bývají agresivní. Místní alergické reakce pacienta neohrožují, ale životu nebezpečné jsou celkové reakce spojené s dušností, svěděním, kopřivkou, zvracením, průjmem. Stav může pokračovat až ve ztrátu vědomí. Jedná se o anafylaktický šok. Pacient, který ví o svém druhu alergie, by měl být vybaven pohotovostním balíčkem s léky pro první pomoc.
Dlouhodobé užívání antihistaminik může omezit rozvoj astmatu
"Dnes již víme, že alergická rýma je významným rizikovým faktorem pro rozvoj průduškového astmatu. Z tohoto důvodu je léčba alergické rýmy dlouhodobá, můžeme říci až celoživotní. Odstranění alergenů u přetrvávající rýmy často ke snížení příznaků nepostačuje a některým druhům alergenů se zcela vyhnout nelze. Proto je nutné přistoupit k léčbě zaměřené na potlačení přetrvávajícího zánětu.
Dle dlouhodobých studií je prokázáno, že užívání antihistaminik jen při akutní potřebě vede přechodně ke krátkodobému zlepšení stavu nemocného, ale nevede k protizánětlivému léčebnému efektu," řekla MUDr. Irena Krčmová, CSc
Příznaky se vrací stále častěji a ve vyšší intenzitě. Širší protizánětlivý účinek nových druhů antihistaminik se může plně rozvinout teprve při pravidelném kontinuálním užívání. Ve spojení s dalšími léčebnými postupy a režimovými opatřeními tak můžeme omezit vývoj v průduškové astma.