Článek
Dlouhé noci, krátké dny, chladné počasí, nedostatek slunečních paprsků, snížená hladina vitamínu D v krvi a horší strava. To vše má zásadní vliv na aktivitu mozku, který se podobně jako u jiných savců chrání tím, že funguje v nouzovém režimu. Dostává se do jisté formy zimního spánku.
Vědci z Univerzity v Lutychu zjistili, že mozkové centrum řídící schopnost pozornosti a soustředění dosahuje během roku maxima a minima. Nejnižší aktivitu vykazuje kolem zimního slunovratu, nejvyšší kolem letního.
Je to evoluční řešení vyplývající ze střídání ročních období po milióny let života na Zemi. V zimních měsících má tělo málo živin, potravy je méně a hlavně chybějí mnohé vitamíny a minerály z ovoce a zeleniny.
Mozek ale vyžaduje velmi mnoho energie na plnou aktivitu, proto svou výkonnost v době nedostatku sníží. Asi jako medvěd, který se odebere na zimní spánek. Během hibernace spaluje minimum energie.
„Naše data naznačují, že krom denních rytmů ovlivňuje vyšší kognitivní funkce mozku také střídání ročních období,“ tvrdí autorka studie doktorka Christelle Meyerová.
Podle doktora Gillese Vandewalla má však současná ignorace ročních období moderní společností vážné důsledky. V práci jen málokdo uzná, že je třeba zmírnit tempo, když vše řídí diktát maximálního výkonu, zisku a konkurence. Lidé se tak přepínají a platí velkou daň různými poruchami, od prudkých změn nálad po vážnější deprese, úzkosti a další onemocnění.
