Článek
Podle profesora Yadina Dudaie z Wiezmannova institutu, který se zabývá studiem mozku savců a zejména jeho reakcemi na podněty, by vhled do potlačení paměti a zpětného vybavování uložených informací mohl pomoci pochopit mechanismy, které souvisí s některými formami amnézie. „Mohli bychom pochopit, jak potlačujeme otřesné vzpomínky nebo věci, o nichž raději nemluvíme,“ řekl Dudaie.
Jeho tým sledoval dvě skupinky dobrovolníků, z nichž jedna byla hypnoticky sugestivní, tedy citlivá na hypnózu, a druhá nikoli. Všechny osoby sledovaly film o životě mladé ženy. Po týdnu vědci vystavili všechny jedince hypnóze a zároveň jim mozek skenovali magnetickou rezonancí. V hypnotickém stavu dobrovolníky sugescí přinutili na film zapomenout, ale vnukli jim také vratný klíč, podle něhož bylo možné vzpomínky na film obnovit.
Jeho tým sledoval dvě skupinky dobrovolníků, z nichž jedna byla hypnoticky sugestivní, tedy citlivá na hypnózu, a druhá nikoli. Všechny osoby sledovaly film o životě mladé ženy. Po týdnu vědci vystavili všechny jedince hypnóze a zároveň jim mozek skenovali magnetickou rezonancí. V hypnotickém stavu dobrovolníky sugescí přinutili na film zapomenout, ale vnukli jim také vratný klíč, podle něhož bylo možné vzpomínky na film obnovit.
Po procitnutí z hypnotického stavu vědci testovali schopnost vybavit si vzpomínky na film. Potom vědci vyslovili slovo, které sloužilo jako reverzibilní klíč odblokovávající vzpomínky, a opět testovali schopnost pokusné skupiny si vybavit film. Podle očekávání měli hypnoticky sugestivní lidé sníženou schopnost se na film rozpomenout ve srovnání s těmi, na které hypnóza příliš nepůsobí. Více na ně působil příkaz hypnotizéra zapomenout na film.
Důležitější však byl fakt, že magnetická rezonance odhalila výrazná funkční změny mozku po hypnóze.