Článek
Prvním zlomem bylo pro Janu, tak jako pro mnoho dalších žen, její první těhotenství. „Měla jsem během něho vleklé zdravotní problémy a přibrala celých 25 kg, které jsem poté nedokázala shodit,“ vysvětluje.
V té době jí bylo 22 let a vážila přes 90 kg. Váha se opět rozhýbala, až když její život postihla tragická událost. Po smrti manžela šla kila dolů sama, vlivem stresu se o to ani nemusela snažit. Po překonání této těžké životní etapy se rozhodla cestovat, začít na sobě pracovat a váha se jí ustálila na 68 kilogramech.
Štíhlá postava jí vydržela přesně do dalšího těhotenství. „Bohužel se jednalo o těhotenství mimoděložní, během kterého jsem za měsíc přibrala 10 kg, kterých jsem se nedokázala hned zbavit,“ vzpomíná Jana. Pak přišlo další těhotenství a zase další kila, i přes velkou snahu přibrala dalších 15 kg.
„Miminko jsem chtěla kojit co možná nejdéle, a proto jsem nedržela žádnou drastickou dietu a svůj vzhled vlastně neřešila vůbec,“ vysvětluje Jana. Postupem času se ve svých kilech navíc zabydlela, kvůli starostem o rodinu neměla čas zabývat se tím, že ručička na váze dávno překonala stovku.
Na počátku stálo odhodlání
„Samozřejmě jsem věděla, že moje váha není ideální, ale netušila jsem, kde přesně začít,“ popisuje Jana počátek svých úvah o změně životního stylu. K nespokojenosti se přidal také strach z možných budoucích zdravotních komplikací, které jsou s nadváhou a obezitou spojeny. Po několika nezdarech a zklamáních z různých hubnoucích metod objevila článek o zdravém hubnutí za pomoci odborníků.
„Metoda mě zaujala. Manžel byl zpočátku jako vždy skeptický, opravdu se nejedná o úplně levnou záležitost. Ale já se rozhodla a objednala jsem si čtyřměsíční program,“ vzpomíná Jana.
Na začátku spolupráce proběhlo velmi podrobné vstupní vyšetření, které kromě tělesných parametrů také zahrnovalo zevrubnou kontrolu celkového zdravotního stavu.
„Paní Jana k nám přišla s váhou přes 110 kg, což při její výšce znamenalo BMI 38, tedy obezitu. Ta je nebezpečná pro srdce a cévy, klouby a způsobuje i zažívací a dýchací potíže. Dává se také do souvislosti s častějším výskytem rakoviny,“ vysvětluje odbornice na výživu a zdravý životní styl Gabriela Knosová z brněnského Institutu redukce a prevence nadváhy kompliment a dodává:
„Problém byl současně také obsah tuku v těle, naměřili jsme 50 % tuku oproti pouze 24 % svalů. Starosti nám dělala především hladina vnitřního, viscerálního tuku, která byla opravdu vysoká.“
Naměřené hodnoty vyjadřující zdravotní stav šokovaly i samotnou Janu, která poté zatoužila o to víc začít hubnout.
Prvním krokem k vysněné linii byla radikální změna jídelníčku
„Jsem mlsná a z počátku jsem si neuměla představit svůj další život bez čokolády,“ svěřuje se Jana. Výživová poradkyně ale kromě mlsání objevila v jejích stravovacích návycích mnohé další problémy.
„Jana chybovala nejen ve výběru potravin, ale také v nepravidelnosti jejich konzumace. Což je samozřejmě špatně, základem je pětkrát denně strava založená na vyváženém poměru živin,“ upozorňuje Gabriela Knosová.
Současně se sestavováním jídelníčku na míru byl přidán také pravidelný pohyb. Celková změna životního stylu nebyla pro Janu zpočátku vůbec jednoduchá. „Největší problém mi dělala pravidelnost. Musela jsem se naučit s rozmyslem nakupovat a chystat si i několik jídel dopředu, a ta pak v daný čas sníst. Bojovala jsem s tím dlouho, ale pak jsem si dokázala najít svůj systém a zjistila jsem, že dokonce i ušetřím,“ vysvětluje Jana.
Po počátečních problémech se naučila vařit chutná a zdravá jídla. Velkou výhodou pro ni bylo, že nemusela dodržovat striktní jídelníček a po každé konzultaci si ho mohla upravit podle sebe. A kilogramy šly dolů. Každé převážení znamenalo úbytek nejen na váze, ale také na objemu a po ukončení prvního programu vážila Jana 94 kg, podařilo se jí zhubnout tedy 16 kilogramů.
S dalším hubnutím se již musela poprat sama
„Nový životní styl se mi zalíbil a neměla jsem důvod ho měnit, proto jsem se snažila dál,“ vzpomíná. Jejím snem bylo do léta shodit ještě dalších 10 kg. Což se jí úplně nepovedlo, hubla dál, ale pomaleji. Výhodou pro ni byla podpora rodiny a celého okolí. „S manželem jsme si třeba dali závazek ujet spolu 1000 km na kole. Sport nás bavil a kolo pěkně formuje postavu,“ popisuje podporu, které se jí dostávalo.
Problémy neměla ani s novým jídelníčkem, který si dokázala udržet i bez kontroly. „Navykla jsem si na pestrou stravu, ve které si hlídám poměr sacharidů, bílkovin a tuků. Velmi důležitý je i pitný režim, snažím se každý den dodržet 3 litry vody. Občas ale také zhřeším, medovník, čokoláda či sklenička vína jsou pro mě odměny po těžkém týdnu či při oslavách, ale všeho s mírou,“ směje se Jana.
Člověk by si řekl, že pro udržení motivace je nutné zapojit důmyslné finty. Ne vždy je to třeba, Jana zvolila velmi šetrnou, ale účinnou metodu. Na půdě objevila starší kousky ze svého šatníku a zjistila, že do některých se opět bez problémů vešla. „Jako správný Čech jsem oblečení ze svého štíhlého období nevyhodila, ale schovala. A dobře jsem udělala, některé zase ráda nosím,“ chlubí se Jana. Ovšem pořád jsou nějaké kalhoty a sukně, které zapnout zatím nejde, a to je pro ni ta největší motivace. „Když jsem se do nich vešla dříve, tak to dokážu i tentokrát,“ slibuje Jana.
Jana samostatnou fázi hubnutí zvládala dobře, což se na podzim potvrdilo na pravidelném převážení v Institutu kompliment, kde vážila o dalších 6 kilogramů méně a tedy 86 kg. Navíc se rozhodla v hubnutí i nadále pokračovat.
