Článek
Jejím propagátorem je německý lékař Detlef Pape. Ve specializovaném centru v Essenu s ní zhublo víc než 4000 lidí. Vychází z toho, že náš organismus funguje přes den na výkonnostní látkovou výměnu a v noci přepne na regenerační metabolismus.
Právě v něm hraje podstatnou roli růstový hormon. Je důležitý pro všechny opravy v těle. Na ně bývá potřeba docela dost energie. Růstový hormon se ji snaží získat ze zásob, v optimálním případě z podkožního tuku. Nesmí ho však při tom nic rušit.
Prevít inzulín
Největší problémy v jeho činnosti vyvolává inzulín, který dosahuje vysoké hladiny hlavně poté, co sníme stravu bohatou na sacharidy. Tedy především cukry a škroby. Hodně jich obsahuje rýže, burisony, kornfleky, chipsy, smažené hranolky a pečené brambory, ale také bílé pečivo, sušenky a další výrobky z bílé mouky nebo třeba med, sladké ovoce a vařená mrkev.
Pokud si takové potraviny dopřejeme pozdě večer, případně v noci, zablokujeme podle dr. Papeho asi na pět hodin noční spalování tuku. Jeho odbourávání má pak krátké trvání a je logicky malé. Růstový hormon potřebuje k dobrému efektu sedm až osm hodin spánku, který musí být dostatečně hluboký. Tuk začne využívat asi hodinu a půl po usnutí.
Magie růstového hormonu
Podle propagátorů hubnutí ve spánku je optimální jíst naposledy mezi 17. a 19. hodinou, tolerovat lze i čas 20.00. Naše jídlo by mělo obsahovat hlavně bílkoviny a téměř žádné sacharidy. Ideální jsou mléčné výrobky, lehká masa (kuřecí, krůtí, rybí) a zelenina. Například zeleninový salát s řeckým sýrem nebo i lehkým masem je přímo ideální.
Hladina krevního cukru, inzulínu a krevních tuků klesne po takovém jídle včasných nočních hodinách na nízké hodnoty. Vzniknou tak optimální podmínky pro vylučování většího množství růstového hormonu. To navíc stimuluje lehký a pravidelný podvečerní pohyb: procházka, jóga nebo jízda na rotopedu s mírnou zátěží. Není však vhodné cvičit nebo sportovat příliš pozdě večer. Snadno pak můžeme zápolit s usínáním.
Smysl má i ranní pohyb. Hladina inzulínu je tehdy ještě nízká a tělo při mírné sportovní aktivitě využívá energii získanou z tukových zásob. Jakmile pohyb začne být intenzívní, dožaduje se organismus sacharidů. A my dostaneme hlad, případně chuť na sladké.
Po ránu je nejlepší energie ze sacharidů
Podle vyznavačů tohoto způsobu hubnutí by sacharidy měly dominovat v naší stravě ráno. V poledne je můžeme mixovat s bílkovinami a zdravými tuky, samozřejmě v rozumném množství. O skladbě večerního jídla jsme už mluvili. Dr. Pape a jeho kolegové mluví o tomto schématu stravování jako o inzulínové dělené stravě.
Součástí hubnutí ve spaní je lehká, déletrvající fyzická aktivita. Podporuje tvorbu růstového hormonu a čerpá energii z tu ku, který je uložený v buňkách svalů a pod kůží. A právě na odbourávání tuků se metoda dr. Papeho snaží zaměřit.
Útok zaměřený na tuk
Obezitologové a specialisté na hubnutí se k efektům této metody stavějí zdrženlivě.
Nepopírají působení růstového hormonu, myslí si však, že dr. Pape jeho efekty záměrně přeceňuje, aby upoutal pozornost na svůj způsob hubnutí.
„Vliv hormonu na odbourávání tuku není totiž tak velký jako jeho spalování pomocí jiných metod,“ říká MUDr. Petra Šrámková, obezitoložka z Klinického centra Iscare Lighthouse v Praze.
„Mnohem zásadnější vliv na hubnutí mají navíc hormony ghrelin a leptin. Podílejí se na přibírání nadbytečných kil u lidí, kteří méně spí. Zjednodušeně řečeno: při nedostatku spánku klesá hladina leptinu a my pak nemáme po jídle dostatečný pocit sytosti.
Zároveň roste hladina ghrelinu. Ten stimuluje chuť k jídlu. Díky tomu více jíme. A nevědomky saháme daleko častěji po sladkém, vysoce kalorickém jídle, jako jsou třeba koláče, pečivo, zmrzliny nebo těstoviny.“
Vědecké studie navíc dokazují, že nedostatek spánku (méně než doporučovaných 6-8 hodin) narušuje komplexní hormonální mechanismy, které kontrolují naše chutě, regulují příjem potravy a nastavují spalování energie.
Efektivnější metody
Daleko efektivnější než hubnutí ve spánku jsou moderní metody propagované v dobře vedených kurzech hubnutí. Spočívají v tom, že si natrénujeme jednoduchou matematiku kalorií a největší kalorické bomby. Naučíme se zvládat emoce, které nás svádějí k přejídání, jinak než jídlem.
A porozumíme pohybu, který nám:
- pomáhá spalovat přebytečné kalorie;
- zklidňuje nás, takže se tolik necpeme;
- zlepší naši kondici a klidový metabolismus, díky kterému spalujeme víc kalorií i v klidu, tedy třeba také ve spánku;
- a jak jsme se právě dozvěděli, podporuje vylučování růstového hormonu, což může přispět k hubnutí, ale nemusí.
Pokud vás metoda Detlefa Papeho a jeho spolupracovníků zaujala a chtěli byste ji vyzkoušet, dozvíte se víc v knize Hubněte ve spánku (Knižní klub). Najdete v ní také příklady jídelníčků a cvičení.
Hity a nesmysly
Hubnoucím hitem a zároveň nesmyslem byl svého času čaj na hubnutí. Nebo náušnice, která měla stimulací akupunkturních bodů tlumit pocit hladu. Pravděpodobnost, že se s nimi laik trefí do správného bodu, se blížila pravděpodobnosti výhře ve sportce.
O další senzaci, saunovacím pyžamu, tvrdil jeho výrobce, že díky němu zhubneme kilo za noc. Už neřekl, že dospělý člověk vypotí během spánku běžně půl litru tekutin a shodí tedy zhruba půl kila, které ale v průběhu dne zase zpátky nabere.