Článek
S jistotou by se o něm dalo říct, že by neublížil ani mouše. Jen při utkáních v ringu tak drsných sportů, jako jsou kickbox a thaibox, je to jiné. „Profesionální kariéru už jsem ukončil. Levé předloktí mi drží jen díky titanové destičce a šroubům. S tím si už není radno zahrávat,“ popisuje zápasník svoje poslední klání na vrcholové úrovni.
„Dostal jsem tvrdý kop do předloktí, který mi zlomil ruku. Zápas jsem sice dokončil a vyhrál, což bylo super. Jenže jsem během něj dostával do zlomené kosti i další údery. Když jsem hned potom dojel k doktorovi, měl jsem tam už několik rozdrcených úlomků,“ vysvětluje bývalý zápasník a v současnosti trenér, který je jedním ze zakladatelů projektu a internetových stránek vegan-fighter.com, kde se jako hrdí vegani či vegetariáni prezentují sportovci všech možných sportů a disciplín.
Jan Müller je jasným důkazem toho, že vegani rozhodně nemusejí vypadat jako vychrtlí a mdlí rachitici.
Vážné zranění ukončilo před rokem Honzovu desetiletou kariéru, ale i tak je šestatřicetiletý muž jasným důkazem toho, že vegani nemusejí být vychrtlí a mdlí rachitici, kteří se živí tak akorát zrním a místo zvířatům ubližují sami sobě. „Představa o veganech je asi taková, že jsou to nezdravě vypadající sušinky. Projekt Vegan fighter by měl ukázat na to, že skutečnost může být jiná,“ vysvětluje Honza s tím, že se o životní styl, jakým je vegetariánství, dnes zajímá už hodně lidí. „Někteří mají etické důvody, jiným jde o zdravý životní styl.“
Jde ale ochrana zvířat a respekt k nim dohromady s tak drsným sportem, jako je thaibox? „Ten sport je sice namířený agresivně, ale dalo by se říct správným směrem, není v něm nic záludného nebo podlého,“ vysvětluje Honza a dodává, že zápasníci v ringu si nejdříve prokážou úctu, pak během patnácti minut ze sebe vydají všechno a nakonec si padnou kolem krku. „Většina opravdových bojovníků jsou v běžném životě mírumilovní lidé,“ přesvědčuje mne.
Svaly bez masa? Jde to!
I když je Vegan fighter celosvětový fenomén a patří mezi ně i takové hvězdy jako Mike Tyson, Honza nejedl maso hodně dlouho předtím, než se zápasením vůbec začal. „S thaiboxem jsem začal poměrně pozdě. Nejdřív jsem dělal závodně basket, ale kvůli zranění kolena jsem toho musel nechat.“
Při pohledu na to, s jakou chutí Jan Müller pořádá zeleninový talíř, by těžko někoho napadlo, že se dívá na Mistra světa v thaiském boxu v super těžké váze.
„Často jsem slýchával, že v životě nemůžu nabrat svalovou hmotu, když nejím maso.“ Jenže on sám poměrně rychle přibral třicet kilo svalů. Když se ho v tělocvičně plné zvuků ran do pytle a výkřiků při zvedání těžkých činek zeptám, jak je tedy platný názor odborníků na výživu, kteří každému sportovci předepíšou jídelníček s pravidelným přísunem masa, tedy bílkovin, odpoví mi, že právě bílkovin má hodně i ve veganské stravě. Jsou to hlavně obiloviny, ořechy a semínka slunečnic, dýně nebo sezamu.
Kožené boxerské rukavice jsou tabu
„Vemte si třeba sójové maso, tam je na sto gramů čtyřicet osm gramů bílkovin, v tom nejvýživnějším mase jen něco kolem třiceti. Navíc vám odpadají takové látky jako cholesterol, i tuků je minimum,“ vysvětluje Honza. „Lidi, kteří se mnou trénují, často začínají se sportem, protože chtějí zhubnout, a s veganstvím a vegetariánstvím to jde obvykle velice rychle.“ Bývalý vrcholový zápasník ale nikoho ze svých klientů nenutí, aby svůj životní styl a přístup ze dne na den změnil. „Jde spíš o pozitivní příklad, kterým ukazuju lidem, že bez masa to taky jde.“
Pak mně tenhle dva metry vysoký zápasník se závodní váhou sto osmnáct kilo ukazuje, že jeho boxerské rukavice rozhodně nejsou kožené, a s velmi odpovědným výrazem mě ujišťuje, že dnes už jsou nekožené sportovní potřeby i věci pro denní nošení velmi dostupné.
„V každém e-shopu se sportovními potřebami je docela velká nabídka syntetických věcí. To k veganství patří. Nejenže nekonzumujete živočišnou stravu, ale nepoužíváte nic vyrobeného z kůže.“
Sója je pro velký obsah bílkovin a proteinů mezi vegany oblíbená
I kosmetické výrobky netestované na zvířatech jsou podle Honzy stejně dostupné a koncový spotřebitel si nemusí příliš lámat hlavu, kde je nakoupit. „Hodně značek si na tom založilo marketing. V každém supermarketu dneska stačí jít už o regál vedle,“ vysvětluje.
Bílkoviny nejen v mase
Jak je to ale s názorem, že vegetariánství a veganství jsou nezdravé a mohou způsobovat zdravotní problémy? „Vegani i vegetariáni si musejí svůj jídelníček hlídat daleko víc než lidé, kteří jedí maso. Snadno se může stát, že jim budou chybět látky nutné pro zdraví. Jako příklad můžu uvést snížený příjem vitamínu D. Nedostatek se dá vyřešit tím, že se chodí víc na sluníčko,“ vysvětluje třiačtyřicetiletá Eva Smutná, výživová poradkyně.
„Při nesprávném jídelníčku mohou chybět i vitamín B12 nebo železo, které je důležité pro tvorbu červených krvinek. To je spojeno s větším rizikem chudokrevnosti.“ Výživová poradkyně pak radí jíst sójové boby, tofu, čočku nebo dýňová semínka, kde je hodně železa, a popíjet kávu a čaj, díky kterým se železo vstřebává lépe do těla.
Ochrana zvířat a zdravý životní styl jsou nejčastější důvody, proč lidé přecházejí na vegetariánskou nebo veganskou stravu.
Masné výrobky ale hlavně obsahují živočišné bílkoviny. „Pokud je vynecháte, můžete si zadělat na dost zdravotních problémů. Můžete je ale nahradit rostlinnými bílkovinami, obsaženými například v sóje,“ vysvětluje poradkyně a dodává, že pro vegany je hlavní vědět, co důležitého v jejich jídelníčku může chybět. To se kromě výběru těch správných potravin dá řešit i doplňky stravy.
S nutností shánět informace a znalosti o správné výživě souhlasí i thaiboxerka a veganka Iva Linda Maruščáková. Jedině tak podle ní čistě rostlinná strava přináší nejen dobrý pocit z toho, že jste ohleduplní ke zvířatům a přírodě, ale i víc energie.
Thaibox i tanec u tyče
„Není to klišé. Když jsem před patnácti lety přecházela z vegetariánství na veganství, vnímala jsem u sebe, že mám prostě víc energie než předtím,“ říká Linda. A atraktivní vysoká blondýnka to dokazuje svým až neuvěřitelně nabitým způsobem života.
Energie z veganské stravy? Eva Linda, jejíž láskou je i thaibox, tvrdí, že od té doby, co se takto stravuje, jí má rozhodně víc.
Pracuje jako letuška a jako doktorka psychologie pomáhá vybírat nové piloty. Připravuje se na doktorát v oboru etologie, rozjela internetové stránky etickespotrebitelstvi.cz a podílí se i na projektu Vegan fighter. Kromě tří thaiboxových tréninků týdně a návštěv posilovny dělá ještě fitness pole dance. „Je to v podstatě tancování v tělocvičně u tyče,“ směje se Linda, „ale hodně fyzicky náročné.“
Linda se po čtyřech letech trénování v rukavicích a kopání do pytle začíná připravovat na první zápas. Maso přestala jíst už před dvaceti lety, tedy mnohem dřív, než začala s boxem, a prý co se jejího vegetariánství týká, za celých dvacet let ani jednou nezhřešila. „V době, kdy jsem byla v podstatě ještě dítě, mi přišlo zvláštní, že některá zvířata máme rádi a jiná jíme. To byl hlavní důvod, proč jsem se stala vegetariánkou.“ Linda si dokonce dává dobrý pozor na to, aby i její psi jedli speciální veganské granule, kupuje jen výrobky, u kterých je jisté, že je vyrábějí firmy dodržující etiku, a vyhledává jen veganskou kosmetiku.
Veganská kosmetika
„Některé firmy netestují na zvířatech, ale používají do svých výrobků živočišné produkty,“ vysvětluje Linda s tím, že její životní styl, který je etický k lidem, zvířatům i životnímu prostředí, si není třeba představovat jako něco omezujícího.
Fitness pole dance - sportovní tanec u tyče - tvaruje postavu a Eva Linda Maruščáková na něj nedá dopustit.
Stačí jen dávat pozor, zda značka, kterou kupuje, má razítko renomované organizace. To by mělo dát koncovému spotřebiteli jistotu, že spotřebovává odpovědně. „V posledních letech jsem hodně zaznamenala zvýšený zájem veřejnosti o tuto problematiku. I některé firmy si zakládají na tom, že se chovají zodpovědně,“ vysvětluje Linda důvody, kvůli kterým stála u zrodu stránek etickespotrebitelstvi.cz.
Sportovkyně se v poslední době posunula ještě dál. „Pocitově vnímám, že mi vařená strava už nedává to, co dřív. V poslední době inklinuju k raw veganství, při kterém se konzumují jen tepelně neupravené věci.“
Boxovat jsem nechtěla
Prvotní důvod proto, proč se stát veganem nebo vegetariánem, ale nemusí být ochrana zvířat. Brňanka Lucie Mlejnková začala s kickboxem a thaiboxem před necelými dvěma lety. Už teď má za sebou dvanáct vítězství z dvanácti zápasů, které absolvovala, a také se přidala k projektu Vegan fighter.
„Dělala jsem atletiku, ale kvůli zranění jsem musela přestat. Když přišla možnost začít boxovat, nejdřív jsem říkala, že se v životě nebudu mlátit v ringu.“ Lucie ale zašla do tělocvičny a na drsném sportu se jí líbilo, jak je náročný a že se do něj může pustit s vervou. „Líbilo se mi, že se člověk na tréninku zničí.“ Začala trénovat pětkrát týdně a výsledky se dostavily neuvěřitelně rychle. Stejně ale tvrdí, že je sice úspěšná, ale má ještě hodně co dohánět v technice drsného sportu.
Lucie Mlejnková se na kickbox vrhla jako bývalá atletka a po roce a půl tréninků začala vyhrávat jeden zápas za druhým.
Nadějný talent českého kickboxu má k vegetariánství i jiné důvody, než je ochrana zvířat. „Se mnou je to trochu komplikovanější. Střídavě jsem maso jedla a nejedla. Hlavní důvod být vegetariánkou je pro mě ten, že mi maso nedělá dobře a moje tělo ho špatně snáší,“ vysvětluje Lucie s tím, že před studiem na Fakultě sportovních studií na Masarykově univerzitě v Brně chodila na střední zemědělskou školu a dobře ví, že podmínky pro chovná zvířata nejsou vůbec dobré.
„Se zvířaty se nezachází dobře, nežijí v dobrých podmínkách a samozřejmě mi na tom záleží.“ Jenže na druhou stranu tvrdí, že pokud nemá jinou možnost, sáhne po živočišném produktu a necítí se provinile.
„Kvůli zápasům, respektive váhovým kategoriím, mám speciální jídelníček a určitě se může stát, že přijdu do restaurace, kde budu mít na výběr mezi smaženým sýrem a rybou. Sýr má hodně kalorií, takže si dám rybu,“ vysvětluje sedmadvacetiletá Lucie. „Aspoň vidíte, že každý z nás má k vegetariánství nebo veganství svůj vlastní přístup.“
