Článek
S vyššími teplotami se organismus vyrovnává pomocí regulačních mechanismů. Teplo nám rozšíří cévy, a tím umožní jeho vyzařování z organismu, především kůží. Současně potní žlázy zvyšují tvorbu potu. Rozšíření cév a zmenšení objemu krve, které má na svědomí úbytek tekutiny z těla, způsobí pokles krevního tlaku. To se srdce snaží vyrovnat zvýšením množství přečerpané krve, silněji stahuje sval myokardu a zvyšuje četnost pulsů.
"Zátěž srdce zhoršuje i zvýšená činnost útrobního nervstva a hormonů. Provokuje ho ke zvýšení krevního tlaku, tím zesiluje jeho činnost a nároky srdce na kyslík stoupají.
Pokud je srdce postižené, dokáže zvyšovat výkon jen do určitého limitu, pak může nastat ischemie nebo až akutní srdeční selhání. K tomu dochází tehdy, když nemocné srdce nestačí přečerpávat požadované množství krve a krev vázne především v plicích. Projeví se to zhoršeným dechem a dušností," vysvětluje prof. MUDr. Petr Niederle, DrSc., primář Kardiologického oddělení pražské Nemocnice Na Homolce.
Riziko pro pacienty
"Největší skupinu ohrožených lidí tvoří pacienti s postižením věnčitých tepen - ischemickou chorobou, při níž srdce trpí nedokrevností. Srdce sice v horku usilovně pracuje, ale zrychlený tep jej vyčerpává. Tím může dojít k ischemii srdečního svalu a vzniká tak angina pectoris, která se projevuje bolestí za hrudní kostí. Jestliže jsou tepny hodně postiženy a krevní tlak značně poklesne, může dokonce hrozit srdeční infarkt," uvádí prof. Niederle.
Horko je nebezpečné i pro pacienty s vysokým krevním tlakem - hypertoniky. Může u nich docházet k výkyvům tlaku oběma směry. Podle stadia onemocnění mohou být ohroženi jak mozkovou mrtvicí, tak srdečním selháním.
Aktivní dovolená prospívá
Pacient s chronickou ischemickou chorobou srdeční bez anginy pectoris si může dovolit hodně. Nejvhodnější je pro něj turistika, jogging, rekreační plavání, jízda na kole, tenis, ping pong, sportovní rybaření a uškodit by neměla ani jízda na kanoi či kajaku.
"Nemocný by si ale měl nechat udělat zátěžový test a při sportu sledovat svou tepovou frekvenci. Cílová tepová frekvence by neměla přesáhnout 65-70 % vrcholové tepové frekvence. Adrenalinové sporty rozhodně kardiakům nedoporučuji. Také do nadmořské výšky nad 3000 metrů by měl pacient raději vyjet lanovkou. Ve vysokých horách je totiž nižší tlak kyslíku ve vzduchu a lidé s nemocným srdcem se na něj hůře adaptují," dodává prof. Niederle.
Pokud ale chce kardiak zvelebovat dům či chalupu, může vykonávat menší opravy nebo pracovat na zahradě. Vhodné pro něj není zvedání břemen, kopáčské práce a práce s rukama nahoře (natírání trámů, zatloukání většího množství hřebíků v podkroví apod.). Jestliže se však objeví během zátěže angina pectoris, měl by vyhledat lékaře.
| KDYŽ SE PŘITÍŽÍ NEMOCNÉMU |
| Pokud anginózní bolest neustane ani po druhé dávce nitrátu do 20 minut, měl by pacient zavolat rychlou záchrannou službu. |
| Při kolapsu z vedra se doporučuje poradit s lékařem, zkontrolovat krevní tlak, to platí zvláště pro hypertoniky, a srdeční rytmus (pro nemocné trpící fibrilací síní). |
| Diabetici by si při takové příležitosti měli nechat zjistit aktuální hladinu cukru v krvi. |
JAK PŘEŽÍT VYŠŠÍ TEPLOTY
- denně vypijeme 3-4 litry tekutin, nejlépe vody nebo čaje, v žádném případě nepijeme alkohol
- nevystavujeme se prudkému slunci, zejména mezi 12. a 15. hodinou
- vyhledáváme stín nebo polostín
- vyvarujeme se výraznější fyzické námaze (vede k rozšíření cév ve svalech, tedy k dalšímu snížení krevního tlaku a větší zátěži srdce)
- větráme raději večer a v noci
- neochlazujeme se naráz, například skokem do studené vody (může to vyvolat oběhovou reakci, stažení cév a prudké zvýšení krevního tlaku nebo i srdeční zástavu)
- nekonzumujeme těžká jídla, jejichž trávení odčerpává krev z životně důležitých orgánů
- přiměřeně odpočíváme a pokud možno se vyhýbáme stresovým situacím
- v době okolo poledne neřídíme auto, na delší cestě děláme pravidelné pauzy, protože u kardiaků nastupuje únava rychleji než u zdravých lidí