Článek
Články z let 2012 a 2016 potvrzující toto pravidlo zveřejnil odborný časopis Lancet symbolicky při příležitosti konání letních olympijských her v Riu de Janeiru, řekl garant iniciativy Vím, co jím a piju a specialista na zdravý životní styl Petr Havlíček.
Hlavní je vyváženost
Ve studiích, o nichž články pojednávají, bylo sledováno přes milión lidí po dobu dvou až 18 let. V daném období zemřelo 84 609 lidí, tedy 8,4 procenta. Lidé byli rozděleni do čtyř skupin podle rozsahu fyzické aktivity. Dvě skupiny s nejnižší fyzickou aktivitou měly až o 59 procent vyšší riziko úmrtí oproti skupině s nejvyšší fyzickou aktivitou.
Potvrdilo se, že osoby, které sedí denně více než osm hodin, mohou nedostatek pohybu kompenzovat fyzickou aktivitou o střední intenzitě v rozsahu 60 až 75 minut denně.
Výsledkem tak bylo zjištění, že sedavé zaměstnání vyvážené odpovídajícím pohybem nezvýší riziko předčasného úmrtí.
Fyzická neaktivita stojí zdravotnictví spoustu peněz
Experti rovněž spočítali, jak fyzická nečinnost zvyšuje náklady zdravotních systémů. V České republice jsou odhadovány přímé roční náklady na zdravotní péči v souvislosti s fyzickou nečinností na 129,5 miliónu dolarů (zhruba 3,1 miliardy korun), nepřímé náklady, jako např. ztráta produktivity, na 52 miliónů dolarů (1,25 miliardy korun).
Světová zdravotnická organizace si stanovila jako jeden z cílů pokles fyzické nečinnosti o deset procent do roku 2025.
„S pohybem je to podobné jako s výživou. Má veliký vliv na naše zdraví i na to, jak se cítíme. Proto bychom na něj neměli zapomínat," zdůraznil Havlíček.
Doporučil lidem, kteří dlouho sedí, aby často měnili polohy, občas se prošli, protáhli a nastavili si pracovní prostředí tak, aby si nepřetěžovali některé svalové skupiny.