Havajská masáž zklidňuje i nabíjí

Pro nás neobvyklé, ale pro havajskou masáž typické jsou ladné houpavé pohyby maséra, který přenáší váhu z jedné nohy na druhou, třeba jako při čínském cvičení taiči. „Tenhle pohyb však nevychází z žádných bojových umění, vychází z tradičních havajských tanců hula hula,“ vysvětluje masér Karel Jíra.

„Masér navíc musí být bos. Nejen proto, aby měl dobrou stabilitu. Polynésané považují za důležité i to, aby cítil zem pod nohama, tedy aby byl dobře uzemněný.“

K masáži patří i teplá místnost s tlumeným světlem, ideálně z hořících svíček, polynéská hudba, vůně kokosového oleje a květy plumérie, typické pro Havajské souostroví.

Karel Jíra nemasíruje klienty jenom prsty a dlaněmi, jak je to běžné u jiných masáží. Daleko častěji přejíždí po kůži a svalech předloktím. I tím je havajská masáž zvláštní. Široká plocha předloktí stimuluje větší množství nervových zakončení než samotné prsty a dlaně. Dojde tak k většímu zahřátí a prokrvení kůže i svalů. Masér se do nich může opřít jak lehce, tak celou vahou svého těla. Podle toho, jak je potřeba. Také to přispívá k výrazným účinkům této masáže.

Další zvláštností je, že se snaží sladit svůj dech s dechem masírovaného člověka. Při společném výdechu se svaly klienta uvolní a masér je může víc protáhnout a prokrvit. „Dochází také ke snazšímu přenosu energií,“ vysvětluje masér.

„Nejde přitom o nic tajemného. Kde je víc krve, tam je víc kyslíku i živin, a tedy energie. Využíváme přitom jemné a plynulé techniky, obvykle s dlouhými uklidňujícími tahy předloktím.“

Charakteristické je i to, že masérovy ruce chvílemi masírují každá jinou část těla. Klient se pak nesoustřeďuje na pocity, které vycházejí z jednoho místa, a rychleji se dostane do stavu, kdy na nic nemyslí, pouze si užívá péči a uvolnění.

Původní havajská masáž Lomi Lomi (což se dá volně opsat jako masáž laskavých rukou) má kořeny ve staré polynéské kultuře. Byla součástí léčebného systému místních šamanů a jejich učení o přirozené harmonii. Snažila se vést lidi k tomu, aby vnímali svět skrze lásku a co nejintenzivněji prožívali přítomné okamžiky. Proto si masér musí pohlídat dokonce i to, aby se mu myšlenky netoulaly jak ovce na pastvě. Je potřeba, aby se soustředil, co nejvíc vnímal klienta a naplno se mu věnoval.

Polynéské učení má v angličtině zkratku HUNA (Healing, Using Natural Abilies, tedy Léčení pomocí přírodních schopností). O harmonii usiluje proto, že ta je podle něj základem lidského štěstí, ale také pevného zdraví každého člověka.

Možná vás překvapí, že havajská masáž nemá pevně daný postup. Masér ji začíná na zádech a postupně hmaty rozvíjí, až dojde ke konečkům prstů na nohou i na rukou. Jde tedy o velice komplexní masáž. V průběhu rituálu postupuje intuitivně podle potíží a reakcí klienta, ale také podle toho, co cítí pod rukama.

„Někdo má sklon k problémům v oblasti beder, jiný kolem šíje a mezi lopatkami, různé bývá i napětí svalů, tendence k jejich stažení nebo naopak hypermobilita, tedy přílišná volnost kloubů a tak dál,“ upozorňuje masér. „Na to je potřeba reagovat. Nemluvě o tom, že jiná bývá také intenzita a rytmus masážních tahů předloktím, případně nahřátými lávovými kameny, které u klientů také někdy používám.“

Polynésané přirovnávají ty hmaty a tahy k mořskému příboji, který je jiný za bouře a jiný za slunného počasí. Havajská masáž je zkrátka velice individuální záležitostí.

Vnímavý, vlídný a individuální přístup je podle Polynésanů dobrý proto, že oči podle nich spoustu věcí nevidí. Ty vnímá pouze srdce. Havajská masáž v každém případě nepůsobí jen na svaly a na tělo, ale také na emoce, tedy na ducha a mysl. Snaží se je dostat do rovnováhy a harmonie.

Ať už nakonec zvolíte havajskou, nebo jakoukoli jinou celkovou masáž, měli byste si dát pozor na četné kontraindikace, kdy ji nelze provádět:

Částečnou masáž, při které se masér musí vyhnout oblastem postiženým nějakou nemocí, lze dělat u křečových žil, akutního revmatismu, zhoršené artróze, záchvatech dny, poraněních, popáleninách atd. Velmi dobře je to popsané ve Velké knize masáží od MUDr. Jana Sedmíka, ve které se dozvíte víc i o havajské masáži, stejně jako o japonském shiatsu, ale také o masáži klasické, medové nebo útrobních orgánů nebo dalších zajímavých postupech. Pokud si nebudete jistí, jestli se svými zdravotními potížemi můžete na masáž, zeptejte se svého lékaře.