Článek
Generace Z, která zahrnuje lidi narozené od druhé poloviny 90. let minulého století do zhruba roku 2010 a je také nazývána internetovou generací, protože žije téměř doslova online, je na sociálních sítích v mnohém závislá.
Mobil a internetové připojení jsou pro ně středobodem života, na sítích sdílejí vše, žijí tam svůj život. A právě v tom je podle odborníků problém. Jak uvádí americký chirurg Vivek Murthy pro Daily Mail, mladí Američané ve věku 15 až 24 let jsou stále méně šťastní než byli v jejich věku lidé předchozích generací. Mnohem dříve je tak ohrožuje tzv. krize středního věku.
Odkazuje se na zjištění globálního výzkumu celkové spokojenosti mezi lidmi. Ne ve všech zemích je to podle něj stejné, pokud se s tím však nebude nic dělat, může se to velmi rychle změnit.
Jednoduchý návod, jak být šťastnější a zdravější
Murthy varuje, že nekontrolované používání sociálních sítí u mladistvých je podobné jako jim dávat dobrovolně léky, které nejsou zcela prokazatelně bezpečné. Také výrazně apeluje na vlády, aby s regulací sociálních sítích něco udělaly, protože zatím zcela selhávají.
Ještě nedávno platila všude výhradně zavedená představa, že křivka životního štěstí má tzv. tvar písmene U. To znamená, že zhruba kolem dvaceti let věku bývají mladí lidé plní optimismu a štěstí, plánují si život atd. Podobné pocity začínají pomalu klesat zhruba kolem 45 let věku, než se křivka štěstí začne s přibývajícími roky opět zvedat, vysvětluje profesor Jan-Emmanuel De Neve.
„Už jen pomyšlení na to, že v některých částech světa již velmi mladí lidé zažívají ekvivalent krize středního věku, vyžaduje okamžité řešení,“ dodává k tomu s tím, že téměř výhradním viníkem takového stavu je přespříliš času tráveného na sociálních sítích. Vychází přitom z jednoho výzkumu, podle kterého specificky američtí teenageři tráví na sítích v průměru 5 hodin denně, zhruba třetina pak zůstává vzhůru během týdne dlouho do noci.
Psycholožka a spisovatelka Klára Janečková: Děti často vychovávají sociální sítě, jiné vzory nemají
V dřívějším rozhovoru pro The Guardian řekl, že stále čeká na relevantní data, která by prokázala tvrzení velkých technologických gigantů, že jejich platformy jsou pro děti a teenagery bezpečné.
Úroveň štěstí mladých do 30 let není podle zmiňovaného přehledu nijak optimistická ani například ve Velké Británii, která je v žebříčku na 32. místě za Moldávií nebo třeba Kosovem. Britští šedesátníci se naopak dostali do top 20 nejšťastnějších starších generací na světě.
Anketa
Z hlediska celkového štěstí je na prvním místě nepřekvapivě Finsko, Česká republika je na osmnáctém místě. Co se týče již zmíněných Spojených států, ty se poprvé nedostaly do top dvacítky, skončily na 23. místě, o příčku níže pod nimi pak skončilo Německo.
Zajímavostí je, že u dětí a teenagerů ve věku 11 až 15 let prudčeji klesá celková nespokojenost u dívek než u chlapců.
Teenageři dostávají na mobil stovky upozornění za den, ničí to jejich zdraví
Česko je 18. nejšťastnější zemí světa
