Fibrilace síní - nejčastější srdeční arytmie

Fibrilace síní se projevuje nepravidelným pulsem a rychlejší srdeční akcí (100 tepů za minutu), která je způsobena nekoordinovaným stahováním srdeční síně, neschopností srdce přečerpávat krev a převádět pravidelný rytmus ze síně do komory.

Příčinou vzniku fibrilace síní může být:

Fibrilace síní sice nemusí bezprostředně ohrožovat život pacienta, významně ale zhoršuje kvalitu jeho života. Zároveň je spojena se zvýšeným výskytem závažných zdravotních komplikací. Patří mezi ně i cévní mozková příhoda, lidově známá jako mrtvice nebo "šlak“. Kvůli poruše srdečního rytmu nedokáže totiž srdce dostatečně přečerpávat veškerou krev ze síně do komory. Ze zbylé krve se pak v síni vytvoří sraženina, která se může odtrhnout, putovat cévami a tepnami po celém těle, až některou z nich ucpe. Pokud se dostane do krkavice, zamezí přísunu kyslíku a živin do mozku.

U lidí, kteří zanedbají léčbu fibrilace síní, se pětinásobně zvyšuje riziko vzniku cévní mozkové příhody. Pacienty s fibrilací síní postihnou ročně na celém světě 3 milióny mozkových mrtvic. Asi 60 % z nich zůstane trvale těžce tělesně postižených a 20 % lidí je přímo ohroženo na životě.

Fibrilace síní může také způsobit srdeční selhání, kdy srdce není schopné přečerpat dostatečné množství krve z cév a tepen do plic nebo naopak z plic do tepen, které rozvádějí do těla krev obohacenou o kyslík a živiny. Srdeční selhání hrozí především těm lidem, kteří trpí ještě nějakou další srdeční chorobou. Oběhový a dýchací systém dokáže nedostatečné přečerpávání kompenzovat. V některých případech to však nestačí a člověku hrozí i smrt.

Když krevní sraženina ucpe některou z cév v noze, může způsobit ischemickou chorobu dolních končetin, která může ve vzácných případech skončit i amputací nohy.

Fibrilace síní se může u každého pacienta projevit různými příznaky. Nejčastěji si pacienti stěžují na bušení srdce a rychlý puls. Jiní si zase všimnou nepravidelného tepu svého srdce. U některých lidí se fibrilace síní projevuje sníženou výkonností při tělesné zátěži, zadýcháváním se, nadměrným pocením nebo svíravou bolestí na hrudi. Pacienta mohou také postihnout mdloby, může trpět průjmy nebo hubnout. Někdy se projeví také tzv. periferní pulzový deficit, který je popisován jako rozdíl mezi počtem stahů srdce a počtem tepů na periferní cévě. Někteří pacienti však nemají žádné příznaky, fibrilace síní se u nich odhalí zcela náhodou při vyšetření elektrokardiografie (EKG).

Volba vhodného typu léčby je u pacientů s fibrilací síní individuální. Při jejím výběru bere lékař v úvahu aktuální zdravotní stav pacienta (např. přidružené nemoci, věk, příznaky arytmie, užívané léky apod.).

Pacient s fibrilací síní může být léčen pomocí medikamentů, katetrizačně nebo chirurgicky. Prostřednictvím léků, tzv. antiarytmik, je možné upravit srdeční rytmus nebo srdeční frekvenci.

U některých pacientů se odstraňuje porucha srdečního rytmu tzv. elektrickou kardioverzí. Cože je jednorázový zákrok, kdy se pomocí defibrilátoru přes hrudník do srdce pošle elektrický proud, který přeruší arytmii. Pokud se fibrilace síní po zákroku objeví znovu, je vhodné zvolit jiný typ léčby.

Zatímco chirurgickou léčbu, tzv. MAZE proceduru, provádí kardiochirurg, katetrizační výkon, tedy ablaci, provádí kardiolog. Při katetrizační ablaci se vpichem přes třísla do cév zavedou katetry. Tyto ohebné nástroje dokážou snímat elektrické signály a stimulovat srdce. Přes ablační katetr se vyšle do svaloviny u ústí plicních žil v levé síni vysokofrekvenční proud, který odstraní srdeční tkáň v místě, kde fibrilace síní vzniká, a tím odstraní arytmii jednou provždy. Přibližně u jedné třetiny pacientů se však zákrok musí zopakovat.

Alternativně mohou lékaři doporučit pacientům uzávěr ouška levé srdeční síně. Metoda, kterou v České republice zavedl doc. MUDr. Petr Neužil, CSc., FESC., spočívá v zavedení uzávěru ouška levé srdeční síně, kde při fibrilaci síní nejčastěji (až v 98 %) vznikají krevní sraženiny. Uzávěrem dutiny se ouško vyplní, a tím se zabrání vytváření krevních sraženin.

Prevence krevních sraženin, které jsou příčinou závažných cévních mozkových příhod, patří k velmi důležitým součástem léčby fibrilace síní. Většině pacientů proto lékař předepíše léky, které mají zajistit správné „ředění krve“, tedy snížit srážlivost krve (tzv. antikoagulaci) nebo snížit shlukování krvinek, tedy tzv. antiagregaci. Pravidelným užíváním těchto léků lze významně předcházet vzniku krevních sraženin a tím i cévní mozkové příhodě.

Nejlepší prevencí fibrilace síní je dodržování zásad zdravého životního stylu. Srdce, cévy i tepny poškozuje kouření. Vliv na ně má také pasivní vdechování cigaretového kouře. Kardiovaskulárnímu systému škodí i nadváha a obezita způsobená nedostatkem pohybu a nezdravou stravou.

V jídelníčku by se proto mělo objevovat méně cukrů, tuků a více vitamínů, ovoce a zeleniny, aby naše srdce bylo zdravé. Doporučuje se také omezit množství soli. U zdravých lidí může fibrilaci síní způsobit i nadměrné požití kávy či alkoholu.

Nedílnou součástí prevence fibrilace síní by měly být také pravidelné preventivní prohlídky.