Hlavní obsah

Falešné mýty kolem konzumace hub

Právo, Petr Veselý

Houby nesmíme znovu ohřívat, jinak riskujeme, že nám bude špatně. To je jedna ze zásad, které se léta tradují. Je to ale falešný mýtus. Pokud jde o houby, zdaleka ne jediný.

Článek

Spousta lidí také často tvrdí, že se na houby nesmí pít alkohol. Ani to není v naprosté většině případů pravda. Stejně jako že bychom se při otravách měli snažit, abychom vypili co nejdřív hodně mléka, které její následky zmírní.

V některých případech může mléko náš stav dokonce ještě zhoršit. Prostě všechno je trochu jinak. Pojďme si říct jak.

Klidně si smaženici s chutí ohřejte

Pokud jde o ohřívání hub, platí pro ně stejná pravidla jako pro jiné potraviny. Je u nich nutné dodržovat zásady hygieny. Tedy pořádně je omýt, povařit a uchovávat v chladnu.

Pak není problém s tím, když druhý den vytáhneme z lednice smaženici, polévku nebo omáčku s houbami, pokrm si ohřejeme a sníme. Žádné potíže nám nehrozí.

Problém může vzniknout tehdy, pokud něco z toho zanedbáme. Tím spíš, že vlhko a teplo, ve kterém se daří v přírodě houbám, je příznivé také pro množení bakterií, plísní a dalších mikroorganismů, jež na houbě mohou ulpět.

Podle Ing. Jaroslava Landy, předsedy České mykologické společnosti, jsou k podobné kontaminaci náchylnější měkké houby typu babky. Naopak k jedněm z nejodolnějších patří například delikátní lišky.

V každém případě je lepší sbírat houby mladé a zdravé, u kterých je riziko napadení bakteriemi a dalšími mikroorganismy mnohem menší.

Zákaz alkoholu jen výjimečně

Většina mykologů se shoduje v tom, že na houby můžeme pít pivo, víno i další druhy alkoholu. Pochopitelně s mírou. Nedochází mezi nimi k žádné negativní reakci. Výjimkou je pouze několik málo hub. Třeba hřib koloděj nebo hnojník inkoustový. Zrovna ten dokáže vyvolat v žaludku a v trávicím traktu velice dramatickou reakci.

Je pravda, že většina z nás má prakticky vyzkoušené, co může na jakou houbu pít. Pokud bychom však u některých hub měli přece jenom pochybnosti, je nejlepší se obrátit na specialisty, kteří jim dobře rozumějí (viz rámeček Kontakty na odborníky).

Alkohol v každém případě prodlužuje dobu trávení hub. Pokud dojde k otravě houbami, dokáže toxické účinky zesílit, podobně jako káva. Obecně patří houby k pomaleji stravitelným potravinám.

:.Smrtelně jedovatá muchomůrka zelenáfoto: ČTK/Vladislav Galgonek

Pokud jde o mléko, kdysi ho lékaři doporučovali vypít po otravě co nejvíc. Dnes už to nedělají. Pomáhá totiž jen při některých typech otrav, při jiných může naopak stav pacienta zhoršit. Proto je rozumnější nepít ho vůbec. A pokud někomu pomůže vyvolat zvracení to, že se něčeho napije, je nejlepší vyzkoušet neslazenou balenou vodu.

Nebezpečí těžkých kovů

Častým argumentem proti sbírání hub je také, že ve zvýšené míře absorbují z půdy těžké kovy nebo další škodlivé látky, případně radioaktivní záření. Což je sice pravda, ale pokud houby nerostou na kontaminované půdě, jsou obavy zbytečné. V běžném prostředí houba absorbuje jen minimum zdraví škodlivých látek.

Strach lidí bývá v naprosté většině případů zbytečný i proto, že houby nejedí každý den, a těžko tedy dojde k nahromadění dávky, která by ohrožovala naše zdraví.

Rozhodně je však dobré přemýšlet, kde budeme houby sbírat. Houbaření určitě není vhodné v okolí skládek, a to ani bývalých, podobně jako v okolí dolů, hald, chemiček, v blízkosti silnic a v jiných oblastech, kde je vyšší riziko ekologické zátěže.

:.Houbaření není vhodné v okolí skládek, a to ani bývalých, podobně jako v okolí dolů, hald, chemiček či v blízkosti silnic foto: Lucie Vojtová

Proč mohou být otravy záludné

Nejčastěji se lidé otráví muchomůrkou zelenou nebo její bílou variantou. Jde o nejrozšířenější z jedovatých hub. Lidé si ji obvykle spletou s pečárkou, bedlou nebo holubinkou.

Nejzáludnější na otravě houbami je, že se může projevit za dvě, deset, ale i za 30 hodin, ve vzácných případech dokonce po řadě dní. U lehčích otrav dojde jenom k podráždění žaludku a trávicího traktu, případně vylučovacích orgánů. Zle nám obvykle začne být za 2–3 hodiny.

Při závažnějších otravách dochází k napadení jater, ledvin a nervového systému. Proto je někdy doprovázejí halucinace, poruchy vidění nebo ztráta vědomí. Časté jsou bolesti hlavy, rozšířené zornice, sucho v ústech a zrychlený tep srdce.

V každém případě je nutné jet okamžitě k lékaři už při prvních příznacích, tedy když se nám udělá špatně nebo začneme zvracet. Jednoduchý způsob, jak poznat lehčí otravu od té závažnější, totiž neexistuje.

Někdy je lidem zle a zvracejí, i když snědli houby evidentně jedlé. Obvykle to bývá proto, že je sbírali do igelitové tašky, ve které se zapařily. Houby totiž obsahují bílkoviny, podobně jako třeba maso. Při zapaření se mohou zkazit a člověku je pak po jejich konzumaci špatně.

Související témata:

Související články

Experimentovat s houbami se nevyplácí

Na houby chodí většina z nás ráda. Nejenže je rádi sbíráme, ale také konzumujeme. Právě pokrm z hub se může stát pro někoho osudným.

Lysohlávky mají pomoci v boji proti rakovině

Britští vědci připravují první klinické testy zaměřené na houby lysohlávky. Výtažky z halucinogenní houby by mohly v budoucnosti pomoci v boji proti rakovině.

Přírodní halucinogeny jsou všude kolem nás

Různých přírodních halucinogenních látek jsou v Česku stovky a jejich distribuci, prodej a spotřebu nelze účinně regulovat, uvedl Michal Miovský z Centra...

Výběr článků

Načítám