Článek
Nyní pro svůj výzkum hledá v Česku a na Slovensku účastníky války v Jugoslávii.
„Potřebujeme jich desítky. Jde nám o to, aby měli osobní zkušenost s válkou. Budeme je zkoumat a zjištěné výsledky srovnáme s daty, která máme z výzkumu lidí, kteří přežili holokaust, a také ze zkoumání uprchlíků z Ukrajiny,“ řekl Právu profesor Rektor.
Vědci sice vědí, že se stres přenáší, netuší ale jak. Většina z těch, co přežijí největší válečné běsnění, totiž o svých zkušenostech doma či se svými příbuznými nemluví.
Způsobů přenosu může být více. Jisté je, že stres v těle vyvolává fyziologické změny včetně uvolňování hormonů, jako je kortizol a adrenalin. Pokud je dlouhodobý, může ovlivnit funkci mozku.
Jak se stres podepisuje na fungování našeho těla
Stres možná vede k potlačování jistých genů, což se přenáší z generace na generaci. Je ale také možné, že přenos je výsledkem chování v rodinách. Stres může být ukrytý například v nadměrné obavě rodičů o bezpečnost dětí či blízkých. Lidé si jej ani nemusí uvědomovat.
Rektorův tým pracoval v letech 2015 až 2020 se skupinou 44 lidí, kteří přežili vyvražďování Židů za druhé světové války, a s jejich potomky. Neurolog přiznává, že šlo o čas, protože mnozí účastníci výzkumu byli už velmi staří:
„Pro výzkum jsou nutné odběry jejich krve, DNA, vyšetření mozku magnetickou rezonancí a poměrně podrobný psychologický test,“ říká profesor s tím, že právě u této skupiny se potvrdil mezigenerační přenos stresu, tedy větší náchylnosti k němu.
Neurochirurg Vladimír Beneš: Mozek nedokážeme ovlivnit. To je jako chtít ovlivňovat vesmír
Vědci už zkoumali také uprchlice z válkou postižené Ukrajiny. U všech se potvrdil stres, přestože si to žádná z nich neuvědomovala a v době vyšetření byla v klidu a v bezpečí v České republice. Testy u nich potvrdily přímo změny ve struktuře stresových oblastí mozku.
Zajímavostí je, že ne na všechny působí stres stejně. Existuje určité procento velmi odolných lidí, u kterých se negativní fyzické a psychické důsledky stresu nerozvinou. Je možné, že by stres mohl naopak ještě zvýšit jejich odolnost.
Nejnovější studie profesora Rektora se snaží zaměřit právě na rozdíly, které ovlivňují náchylnost nebo odolnost člověka vůči stresu.
Neurovědec Ivan Rektor o stresu a holocaustu: Změny na mozku mají i vnoučata přeživších
