Článek
Nemoc způsobuje pacientům rozdílné druhy záchvatů, v některých případech může přivodit i bezvědomí a ohrozit člověka na životě. „Až 30 % epileptiků má závažný průběh choroby, který významně ovlivňuje jejich život, a bývají často nemocí stigmatizováni. Dalších 70 % nemocných může díky lékům žít kvalitní život,“ uvedl MUDr. Petr Marusič, vedoucí dospělé části Centra pro epilepsie Motol.
Nejobvyklejší formou terapie je léčba pomocí léků – antiepileptik. Podle výkonného ředitele Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka existuje „v současné době řada léčiv, která pacientům pomáhají v každodenním životě. Ve vývoji je pak dalších 28 nových přípravků, které by pacientům měly jejich boj s nemocí usnadnit“.
Správná diagnóza může být obtížná
Jako u všech onemocnění, i v tomto případě je důležitým faktorem pro zahájení léčby a výběr vhodného léku především správná diagnóza. Epilepsie totiž může být zaměňována s jiným druhem onemocnění například s oběhovými, psychickými poruchami či jinými neurologickými chorobami. Určit správnou diagnózu bývá někdy obtížné. „Pokud lékař stanoví diagnózu epilepsie, měl by také určit, o jaký typ nemoci se jedná,“ doplnil Petr Marusič.
Antiepileptika jsou látky tlumící epileptickou aktivitu a bránící šíření záchvatu v mozku. „Pokud mají být antiepileptika účinná, musejí se užívat pravidelně a v předepsaných dávkách. Správnou dávku určí lékař pomocí postupného zvyšování až do dávky, která zabrání vzniku záchvatů, ale nezpůsobí u pacienta nepřijatelné nežádoucí účinky,“ vysvětlil Marusič.
Jak pomoci při epileptickém záchvatu
1. Odstraňte předměty, které mohou způsobit poranění. Pacienta přesouvejte na jiné místo pouze v nezbytném případě. Podložte mu hlavu, uvolněte oděv kolem krku.
2. Nebraňte záškubům, křeči ani automatickým pohybům postiženého, pokud nehrozí nebezpečí poranění či poškození věcí. Nerozevírejte násilím ústa pacienta. Vyčkejte na konec záchvatu.
3. Při trvající poruše vědomí umístěte pacienta do stabilizované polohy. Pootevřete mu ústa, vyčistěte dutinu ústní a předsuňte dolní čelist. Vyčkejte, až se pacient vrátí do plného vědomí.
4. Při po záchvatové zmatenosti zkuste pacienta slovně uklidnit. Pokud to není nezbytně nutné, neomezujte jej v pohybu.
5. Zjistěte, zda nedošlo k poranění (zejména hlavy, jazyka nebo obratlů).
6. Pokud jde o léčeného pacienta s epilepsií, není většinou nutný transport do nemocnice.
| Kdy je nutný převoz pacienta do nemocnice |
|---|
| Při prvním záchvatu |
| Pokud se záchvaty velmi často opakují nebo trvají déle než pět minut. |
| Pokud u pacienta přetrvává pozáchvatová zmatenost. |
| Pokud došlo k poranění, které vyžaduje ošetření. |
